NGP se podle ředitelky Alicje Knastové snaží zaplnit mezery, o nichž historie dlouho mlčela. „Jedná se o první soubornou přehlídku tohoto typu v ČR, a my v ní máme bez nadsázky kus srdce,“ řekla. Přibližně 150 děl, maleb, kreseb, grafik a soch mapuje cestu od duchovní obraznosti středověkých řeholnic až po sebevědomý styl malířek 19. století.
Ženská tvořivost a umělecké ambice dlouho vyžadovaly odvahu prosadit se navzdory překážkám. Expozice tak klade důraz i na dobu a na prostředí, v nichž díla vznikala. Omezené možnosti vzdělání a prosazení umělkyň kontrastovaly s jejich talentem, schopností tvořit a vůlí uspět.
Průkopnice
Umělecké školy po staletí podle Kotkové studovali pouze muži. „Ženy také, až na malé výjimky, nemohly stát v čele malířských dílen. U nás se například mistryní v cechovní dílně mohly stát pouze vdovy po malířích,“ uvedla kurátorka. Ženy původně nemohly tvořit ani oltářní obrazy, i to prolomily.
Za první západní profesionální umělkyni se považuje Lavinia Fontanaová (1552 až 1614), měla vlastní ateliér. Pracovala na zakázkách pro šlechtu i církev, dokázala skloubit kariéru s rolí manželky a matky třinácti dětí.
Mimo Itálii vynikla nizozemská malířka Rachel Ruyschová (1664 až 1750). Pocházela z přírodovědecké rodiny, což se odrazilo v malířském zájmu o botaniku. Stala se dvorní malířkou v Düsseldorfu, zároveň vychovala deset dětí a tvořila celý život. Její současnice, německá malířka Marie Sibylla Merianová jako první evropská žena podnikla vědeckou expedici do Jižní Ameriky.
Trauma ze znásilnění
Svými portréty proslula Italka Sofonisba Anguissolaová (1632 až 1625), své sestry zobrazila ve slavné Šachové partii. První ženou přijatou do akademie umění v italské Florencii byla Artemisia Gentileschiová, tvořící v 17. století. Tvorbou se vyrovnávala se s traumatem po znásilnění kolegou a po veřejném procesu.
Trnitá cesta k rovnoprávnosti
Až v závěru 18. století a v prvních dekádách 19. století se prosadila řada významných malířek, a to i ve střední Evropě. Teprve poté se umělecké akademie otevřely ženám, v českých zemích podle Kotkové až v roce 1918.
Díla z celé Evropy
Výjimečné zápůjčky poskytly na výstavu Nadace Raczyńských při Národním muzeu v Poznani, Národní galerie v Boloni, Státní umělecké sbírky v Drážďanech, Obrazová galerie Státního muzea v Berlíně, ale také tuzemské sbírky, a to státní, církevní i soukromé.
Některé obrazy z depozitářů bylo nutné restaurovat, například portrét faráře Martina Maixnera, přivezený z Moravské Třebové. „Je to obraz nalezený na půdě ve velmi zuboženém stavu,“ uvedl šéf restaurátorů NGP Adam Pokorný.
