Prostory rokokového Paláce Kinských se na čas proměnily ve věhlasný pařížský Salón. Právě v něm totiž francouzští impresionisté prezentovali své obrazy. V Praze je díky Národní galerii nevídaná sbírka obrazů snad všech vrcholných jmen francouzského impresionismu, která nebývá k vidění každý den. Tedy kromě letošního léta a podzimu.
Provokativní fotografie Helmuta Newtona se odhalí Pražanům: Výstava ho konfrontuje s jeho současníky
Ve spolupráci s dánským muzeem Ordrupgaard se jí podařilo přivábit celkem 60 obrazů nejznámějších impresionistických malířů. Nechybí obrazy Clauda Moneta, jehož tvorba v podstatě impresionismus definovala, ani jeho neméně slavných současníků – Pierre-Auguste Renoira a Edgara Degase, či jeho následovníků Paula Cézanna a Paula Gaugina. Co jméno, to pojem. Co pojem, to zastoupení snad ve všech světových učebnicích dějin umění.
Sbírka dánského filantropa
„V současné době prochází muzeum Ordrupgaard delší rekonstrukcí, takže jeho díla putují po různých kulturních institucích po světě,“ vysvětlila Petra Kolářová, která je spolu s Petrem Šámalem kurátorkou výstavy. Do pořadníku se dostala i Praha, na kterou »došla řada« koncem června.
Od počátků až za obzory dalších směrů. Výstava francouzského impresionismu v Paláci Kinských představuje ty nejvýznamnější impresionistické malíře, jejich předchůdce a pokračovatele. David Zima
Všechny obrazy pocházejí ze soukromé sbírky dánského podnikatele a filantropa Wilhelma Hansena (1868-1936), kterému se podle Kolářové podařilo nashromáždit jednu z nejvýznamnějších sbírek impresionistických malířů v Evropě. Do Prahy se bohužel dostal jen zlomek, byť v podstatě toho nejlepšího, co kodaňské muzeum může nabídnout. To v současné době disponuje okolo dvou stovek skvostných obrazů malířských mistrů minulosti.
„Hansen byl vůbec jedním z prvních severních Evropanů, kteří se o francouzský impresionismus začali zajímat a sbírat jeho plody,“ vysvětlila kurátorka. Původně nejspíš pro své soukromé potěšení, ačkoliv už v roce 1918 sbírku příležitostně zpřístupňoval veřejnosti a později se stala základem sbírek ordrupgaardského muzea.
Od úsvitu po nové umělecké rozbřesky
Výstava je členěna chronologicky a tematicky. Zatímco v prvních sálech se návštěvník seznámí s předchůdci impresionismu, mezi kterými vyniká například Eugène Delacroix, jedna z hlavních tváří francouzského romantismu, čím hlouběji proniká do tajů výstavy, tím více se mu impresionismus odkrývá ve všech motivech a variacích.
„Leckoho může překvapit, že impresionističtí malíři nemalovali pouze krajiny,“ vysvětluje Kolářová, „ale také portréty, zátiší nebo města. Konkrétně Camille Pissarro je zde zastoupen svými obrazy Paříže, která se v té době začala měnit v moderní město s širokými bulváry.“ Díky tomu mají jeho obrazy estetickou, ale zároveň i historickou výpovědní hodnotu, protože zachycují neopakovatelnou atmosféru své doby.
Vrcholem výstavy pak jsou dva sály vyplněné malbami Paula Gaugina a Paula Cézanna. Malířů, kteří svým vnitřním malířským vývojem impresionismus překonali. „Gaugainovy obrazy byly později často naplněné vlastní fantazií a skrytými symboly. Svým způsobem představují ty nejcennější obrazy celé výstavy,“ uvádí Kolářová. Paul Cézanne rovněž nezůstal v hranicích, které vytyčil impresionismus a vyvinul si vlastní směr, na který později navázali kubisté v čele s Pablem Picassem.
Pár perliček
Umělecký sloh impresionismus je odvozen od slova imprese neboli dojem. Ten se snažil Wilhelm Hansen činit na své hosty především jedním z Manetových obrazů zátiší, kterým disponoval. „Kdysi údajně svým hostům nabízel, zda nechtějí okusit něco výtečného. A když ano, dal jim přinést Manetův obraz, který jim pyšně ukazoval,“ vysvětlila Kolářová.
Zatímco celý svět vždy shlížel především k mužským představitelům francouzského impresionismu, na výstavě jsou k vidění obrazy i dvou žen – Berthe Morisotové a Evy Gonzalèsové. Kdo naopak ve sbírkách Hansena schází, je Vincent van Gogh, nad čímž se podivovala i kurátorka. „Přece jen měl Hansen slabost pro Cézanna nebo Gaugina, od jehož vdovy koupil jeden z jeho obrazů. Rozhodně se přitom nedá říci, že by van Gogh byl méně významný než tito dva,“ uvedla.
Kde: Národní galerie v Praze, Palác Kinských, Staroměstské náměstí 12.
Kdy: Do 13. října, středa a sobota 10-20 hodin, zbylé dny 10-18.
Vstupné: Základní 280,- Kč, Snížené 150,- Kč.
