Málokterého fotografa definuje pouhé jméno. Německý perfekcionista Helmut Newton (1920-2004) je přitom pojmem, který přesáhl meze vytyčené pro umění fotografie. Portrétoval modelky, herečky, známé osobnosti, zrovna tak je podepsaný pod plejádou originálních a specifických aktů s nejrůznější tematikou. „Jeho osobitý styl změnil charakter žánru portrétních fotografií i aktů,“ myslí si kurátorka výstavy Helena Musilová.

Rafinované detaily

Ta se pro Blesk.cz rozhovořila, proč výstava stojí za návštěvu. „Například v katalogu nebo časopisu jeho fotografie tolik nevyniknou. Až v reálu na velkoformátových fotografiích, kde si člověk může povšimnout opravdu těch nejpodrobnějších detailů a nuancí,“ vysvětlila. „Jeho cit pro kompozici je nevídaný. Vše hraje nějakou roli a vypovídá určitou rafinovanost.“

Za příklad dává řadu fotografií, které Newton během svého života pořídil. „Často se třeba něčím zvláštním snažil zvýraznit a podtrhnout ženskou krásu,“ uvádí kurátorka. Někde mu modelka pózuje například se zasádrovanou nohou, na další má na hlavě pruskou vojenskou helmu. Jiná modelka fotografovi pózovala jen tak, jak ji pán bůh stvořil, jen třeba se střevíčky.

Helmut Newton byl jedním z nejprogresivnějších a zároveň nejkontroverznějších fotografů druhé poloviny 20. století.
Autor: Daniel Černovský

Móda a dialog

„Newtonova estetika je zvláštní, provokativní a netradiční,“ připouští kurátorka. „Často se do fotografií snažil zakomponovat módní prvky, i na těch, do kterých by to člověk na první pohled neřekl.“ Proto se výstava prezentuje pod názvem Helmut Newton in Dialogue: Fashions and Fictions neboli Helmut Newton v dialogu: Móda a fikce.

Video
Video se připravuje ...

Takto vypadá nejnovější výstava, kterou prezentuje Museum Kampa. Věnovaná je neortodoxní tvorbě věhlasného fotografa Helmuta Newtona. Blesk.cz

Aby vystavené fotografie promluvily k návštěvníkovi jinak, než jak byl zvyklý, uvolili se kurátoři výstavy k atypickému provedení. Ne všechny prostory vyplňují pouze Newtonovi fotografie. Své zastoupení ve dvou rozsáhlých výstavních sálech mají také jeho předchůdci a současníci, kteří se věnovali tematicky podobným fotografiím.

Zájemce tak v intencích pomyslného uměleckého dialogu může porovnávat originalitu Newtona a jeho kolegů – Cecila Beatona, Františka Drtikola, Petera Lindberga. Helena Musilová tím spolu s dalšími kurátory Annettou Kicken, Inou Schmidt-Runke a Petra Helck z galerie Kicken Berlin doufá v posuzování Newtonova díla v co nejširších souvislostech. Výstava dále disponuje promítacím sálem, kde je pouštěn dokumentární film Frames from the Edge.

Nový svět Helmuta Newtona

Není tajemstvím, že kromě nejrůznějších exotických destinací zavítal Helmut Newton i do Prahy. V roce 1988 si konkrétně vybral malebnou čtvrť stojící opodál Pražského hradu – Nový Svět. Asistovali mu při tom tehdy dva mladí fotografové – Tono Stano (59) a Gabina Fárová (56).

„Pro mě to samozřejmě byl veliká pocta být jeho spolupracovnicí, protože Helmut Newton byl tehdy na vrcholu své slávy,“ sdělila. Zajišťovala mu tehdy modelky, místa hodná k focení. „V podstatě jsem s ním bývala od rána do večera, a pak v noci jsme ještě promýšleli materiál k dalšímu focení. Překvapilo mne, jak nenáročný vůči ostatním byl, aby mohlo vzniknout kvalitní dílo.“ Také její fotografie, zrovna tak i Tono Stana, jsou na výstavě k vidění a odhalují, jaký vliv mělo na jejich tvorbu setkání s mistrem nekonformní černobílé fotografie.

Kde: Museum Kampa, U Sovových mlýnů 503/2.
Kdy: 29. června až 28. října, denně od 10 do 18 hodin.
Vstupné: Celé muzeum včetně dalších expozic 270,- Kč, snížené 140,- Kč.

Fotogalerie
25 fotografií