Letos v září oslaví Meda Mládková významné životní jubileum – sté narozeniny. Při té příležitosti Museum Kampa vsadilo na originální výstavu, která není zaměřená na konkrétní umělecká jména, ale na život a zasloužilou činnost Medy Mládkové. Ta se již od 40. let pohybovala v zahraničí, po komunistickém převratu v únoru 1948 nastálo. Na svou vlast nikdy nezanevřela, právě naopak.

„Název výstavy Meda Ambasadorka umění vychází především z toho, že její činnost v zahraničí jsme považovali za jakési kulturní ambasadorství české kultury v zahraničí,“ připustil kurátor výstavy, švýcarský kunsthistorik Robin R. Mudry. „Se svým manželem Janem Viktorem Mládkem totiž v Georgetownu, prestižní čtvrti Wahsingtonu, vybudovala výstavní prostor, tzv. kulturní salón, kde prezentovala především československé umění.“

Posaďte se, jako doma

Výstava se rozprostírá po pěti rozlehlých místnostech, přičemž každá specifická. V první jsou například k vidění fotografie Medy Mládkové, které mapují její dětství a mládí v Československu, až po emigraci v zahraničí. Nezřídka se jedná o fotografie, které náležely do rodinného archivu. Veřejnost je tak uvidí poprvé. Nalézt se také podařilo 84 cívek barevných filmů, které podle dalšího kurátora výstavy, Matěje Forejta z Národního filmového archivu, neviděla ještě patrně ani paní Mládková.

Další dvě místnosti představují především domov Medy Mládkové, jaký si zařídila v 60. letech v USA. „Přivezli jsme veškerý mobiliář washingtonského domu, a návštěvníci tak uvidí takový pokus o rekonstrukci salonu, který měla ve svém domě v Americe. Sbírala obrazy, starožitný nábytek, měla krásnou sbírku šperků,“ prozradil Blesk.cz předseda správní rady Musea Kampa a politik Jiří Pospíšil (TOP 09).

Video
délka: 02:10

Od června do září je k vidění působivá výstava Meda ambasadorka. Pojednává o cenných uměleckých dílech, které Mládková obdržela do svého držení, a kterými propagovala českou kulturu v zahraničí během těžkých let studené války a komunistické nadvlády v Československu. David Zima

Nejen k nahlédnutí, ale i k posazení tak jsou různá křesílka, kolem kterých jsou rozprostřené velkoformátové fotografie interiéru domu Medy mládkové, což podle třetího kurátora výstavy Pavla Lišky pomůže návštěvníkům nasát autentickou atmosféru amerického domova paní Mládkové. K vidění je rovněž její pracovní stůl, knihovna zaplněná vybranou literaturou československých klasiků a právě šperky nedozírné estetické hodnoty, nad nimiž se umí zatajit dech.

Umění, kterému nebylo v Československu i v USA

Hlavní jádro výstavy nicméně spočívá ve dvou místnostech, kde jsou nastřádána nejrůznější umělecká díla, která Meda Mládková schraňuje, a kterými propagovala československé umění v zahraničí. Jedná se o řadu obrazů, skulptur i koláží. V mnoha ohledech dokonce takových, kterým na světě není rovno.

Mapa je do detailů podrobná, s bezpočtem vyznačených vesniček a měst. Včetně Prahy.
Mapa je do detailů podrobná, s bezpočtem vyznačených vesniček a měst. Včetně Prahy.
Autor: David Zima

„Nejvzácnějším exponátem je pravděpodobně obraz Františka Kupky nazvaný Studie pro Amorfu,“ prozradil Blesk.cz Pavel Liška. „Jedná se totiž o jeden z jeho vůbec prvních abstraktních obrazů. Existují pouze dva obrazy tohoto druhu, tento, a jeden ve vlastnictví Národní galerie.“ Za vidění ale rozhodně stojí i další exponáty, včetně jejích oděvů nebo dokonce originálu barokní mapy Čech Jana Kryštofa Müllera z roku 1720!

Kupka sem, Kupka tam

Meda Mládková byla ostatně František Kupkou, malířem světového významu, který položil základy abstraktního malířství, fascinovaná. V její sbírce skončila řada jeho obrazů, a nemálo z nich je k vidění na právě probíhající výstavě. Přitom se její okouzlení významným českým malířem odehrálo tak trochu hříčkou náhody.

První obraz Františka Kupky, který se k Medě Mládkové, se k ní dostal v zásadě náhodou, přitom symbolicky. Dříve totiž pracovala jako kabaretní tanečnice.
První obraz Františka Kupky, který se k Medě Mládkové, se k ní dostal v zásadě náhodou, přitom symbolicky. Dříve totiž pracovala jako kabaretní tanečnice.
Autor: David Zima

„V 50. letech obdržela paní Mládková od jednoho francouzského galeristy darem právě obraz Františka Kupky. Tehdy se o něm od galeristy dozvěděla jen to, že se jedná o českého malíře, pravděpodobně slavného, což ji zaujalo. Paradoxní je, že obraz se jmenoval Kabaretní tanečnice. A právě úplně první profesí, kterou paní Mládková v mládí zastávala, byla kabaretní tanečnice,“ uvádí Pavel Liška na pravou míru. Od té doby začala vehementně sbírat Kupkovy obrazy, které jsou dodnes pýchou její sbírky.

Kde: Museum Kampa, U Sovových mlýnů 503/2.
Kdy: Do 30. září, každodenně od 10:00 do 18:00 hodin.
Vstupné: Do celého Musea činí 180,- Kč, snížené činí 90,- Kč.

Fotogalerie
49 fotografií