Ty otázky se v různých kruzích objevují stále dokola. Bylo opravdu za komunismu lépe? Levněji? Byl všeho dostatek? Směl opravdu každý dosáhnout toho, čeho v životě chtěl? Nebo na to mnozí nahlížejí pouze optikou růžových brýlí, skrz jejichž skla už není vidět cenzura, politické vraždy, stíhání občanů za jejich názor, ožebračování.
A je toho mnohem více. Stačí vzpomenout padesátá léta minulého století, kdy ve věznicích trpěly i těhotné ženy! „Tatínkové často ani neměli ponětí, že se jim narodilo dítě,“ sdělil Blesku v minulosti zakladatel platformy Bez komunistů Petr Marek. „Když už byl komunisty perzekvován jedinec, trpěla často i celá rodina. Ve vězení, byť odděleně, skončilo mnoho manželů.“ Čerstvě narozená miminka čekal kratičký život, existují svědectví, jak je komunisté nechávali napospas smrti. V jejich památku dodnes upomíná dětský hřbitov u severní zdi hřbitova v Ďáblicích. Nezapomíná se na to?
(Ne)vyrování se s minulostí
Právě o tom, zda jsme se s odstupem let dostatečně vyrovnali s tím, co se mezi lety 1948 až 1989 dělo, pořádají dvě pražské instituce celostátního významu odbornou konferenci. Ta je určená i pro širokou veřejnost.
Koná se přitom v době, kdy z veřejného prostoru hlavního města mizí nejrůznější symboly spjaté s tzv. „rudými” léty. Žižkovská dopravní tepna už se nejmenuje Koněvova, nýbrž Hartigova. Z dejvického náměstí Interbrigády byla „odejita” socha maršála Koněva. A do místopisných názvů se promítá i současný konflikt na Ukrajině, když ne náhodou před Ruskou ambasádou vznikla znenadání ulice Ukrajinských hrdinů.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století na konferenci hodlá hledat odpovědi na palčivé otázky, které vyvstávají nejen s ohledem na československou minulost, ale i převraty v dalších komunistických režimech východního bloku, jež s rokem 1989 padly.
Riziko sentimentu a fake-news
„Odborníci se budou zabývat mnoha otázkami, počínaje konfrontací minulosti a současnosti, procesy ovlivňování současného stavu demokracie předchozím totalitním režimem, rizikem sentimentu, dezinterpretace a fake-news, nebo symbolikou výtvarného umění ve veřejném prostoru,“ uvádí Kamil Nedvědický, jenž je 1. náměstkem ředitele ÚSTR.
Konference se koná ve dnech 12. až 14. listopadu v Lichtenštejnském paláci od rána, s výjimkou posledního dne, až do večera. Členěna je do 14 tematicky odlišných panelů, kde budou renomovaní hosté z tuzemska i ze zahraničí debatovat o nejrůznějších tématech spjatých nejen s komunistickým režimem.
Americký novinář David Satter například bude hovořit o současném konfliktu na Ukrajině, který iniciovalo Rusko. Ústavní soudce Zdeněk Kühn se zaměří na to, jak probíhaly trestní procesy po roce 1989, když byla do té doby justice prakticky řízena komunistickou stranou. Pamětníci doby, kteří vstoupili do vod politiky, také zavzpomínají na to, proč po roce 1989 nebyla komunistická strana zakázaná. Vybraní režiséři s filmovým historikem budou také debatovat o tom, jak nesnadné je dnes točit filmy zasazené do let komunismu. Více o programu se lze dozvědět ZDE.
„Nevylučuji polemiky historiků a právníků, které k danému typu konferencí v rámci svobodného světa jednoznačně patří a jsou posluchači vyhledávány i vnímány,“ uvedl Nedvědický s tím, že v řadě panelů nelze čekat vyloženě jednotný názor, ale naopak diskuse a protichůdné názory pozvaných odborníků. Jsou nimi například historik působící na Boston University Igor Lukeš, bývalý ministr vnitra Tomáš Sokol, senátorka Hana Kordová-Marvanová nebo režisér Tomáš Mašín.
Krom těch českých přijali pozvání například profesor na katedře politologie Národní univerzity v Kyjevě Taras Kuzio, francouzský politolog a historik Jacques Rupnik, jenž je držitelem Magnesie litery a nadto také Řádu Tomáše Garrigue Masaryka, či albánský historik Celo Hoxha, jehož kniha „Zločiny komunistů za války 1941-45“ (2014) se stala jednou z nejdiskutovanějších knih v postkomunistické Albánii. Pozvání přijal také americký kongresman Don Ritter.
Kde: Lichtenštejnský palác, U Sovových mlýnů 506/4, Praha 1 – Malá Strana.
Kdy: 12. až 14. listopad, úterý 9-19, středa 9-19, čtvrtek 9-14.
Vstupné: Volné.
Hráči: Advokát Sokol promluvil o tom jak odhalil pravé jméno i místo narození Jakeše hrc, Fameplay Live/Blesk
