Neměla od narození našlápnuto stejně, jako ostatní její vrstevníci. I když původně byla z úplné rodiny, život si s Nikolou Vávrovou nehezky zahrál. „Má maminka bohužel propadla alkoholu. Naši se poté rozvedli. Tím to začalo,“ vzpomíná na dětství.
„Alkohol je prostě nemoc. Když byla maminka s flaškou, nešlo s ní žít. Ubližovala mi, potom si to ani nepamatovala. I bratra měla v péči babička. Když nepila, byla to nejlepší kamarádka. Jenže nebylo to tak často,“ zavzpomínala Nikola.
Máma i násilnický otčím na drogách. „Už odmala jsem zastávala roli matky,“ říká strážnice Veronika (29)
Útěky z domova
Protože máma neměla v opilosti pro ránu daleko a nestarala se, jak měla, Nikola začala jako nezletilá utíkat z domu. „Doma jsem to prostě nezvládala a nikoho jsem nezajímala, nikdo se o mě nestaral. Spala jsem různě u kamarádek, i když jsem byla ještě malá holka, protože doma se to opravdu nedalo zvládat,“ otevřela se Nikola.
V této těžké době ji navíc umřel tatínek. Útočiště na nějaký čas získala u nejlepší kamarádky, dceři rodinných známých. „Jak se čas posunul, a osud je nevyzpytatelný, stala se přítelkyní mého o devět let staršího bratra, s nímž má moji největší lásku, malého synovce,“ těší se studentka.
Skutečný příběh Jitřní záře? Od rodičů, kteří ji chtěli pojmenovat Půlnoční bouře, utekla. Teď má vlastní …
Nový start v dětském domově
Nakonec ji úředníci umístili do dětského domova. „Což dnes beru jako znamení osudu a bod obratu. Našla jsem si v domově nejlepší kamarádku, skvělé kamarády, začala jsem studovat, radovat se, prostě žít,“ říká nadaná mladá žena. Její úspěchy už rodiče neuvidí, po otci zemřela i matka.
Po vyučení a maturitě vystudovala vyšší odbornou školu sociální, aktuálně studuje školu vysokou. Ani u té nezůstane. „Při studiu bakalářského oboru pomáhám ve dvou restauracích, abych měla peníze na živobytí i na bydlení. Do třetice působím jako osobní asistentka dětem a mladistvým s handicapem. Vracím to, co pro mě udělali druzí,“ dodává slečna, která navzdory životním překážkám nevzdává nikdy nic a nezlomnou naději předává i lidem okolo sebe.
Jejím životním krédem je: „Nenechte se semlít jakkoliv těžkým životem, vzdělávejte se, bojujte!“
Pomoc s bydlením
Nikola Vávrová má nyní štěstí na „domácího“, který jí po celé tři roky po odchodu z dětského domova poskytuje terénní sociální službu ve spolku Portavita zvýhodněné nájemné – první rok 50 procent, poté 80 procent výše obvyklého nájmu.
„Kromě zvýhodněného nájemného mají tito mladí lidé z programu S námi domů k dispozici i nějaké vybavení bytu zdarma. Projekt vznikl v roce 2018. Za čtyři roky prošlo programem 28 klientů,“ řekla mluvčí firmy Heimstaden Kateřina Piechowicz. Loni měli 10 nových účastníků, v současné době mají 17 mladých lidí.
VIDEO: Fotbalistka Tereza Bolfíková: V jedenácti letech mě ze školy odvedla sociálka do dětského domova.
Fotbalistka Tereza Bolfíková: V jedenácti letech mě ze školy odvedla sociálka do dětského domova Videohub