14°C
Do Ostravy přijel předat své bohaté zkušenosti mladým pracovníkům ocelářského gigantu Liberty. „Pozvali mě, tak jsem tady. Ale je to už výjimka, přece jen jsem se toho za život už hodně najezdil,“ přiznal Erik Navara, který nyní žije v Jihlavě.
Oceli Navara zasvětil celý svůj život. „Je to obor, který nikdy nezanikne, v podstatě má neustále budoucnost, stále se vyvíjí. Kdo má zájem, vždy se v oboru uplatní,“ míní muž, který vystudoval hutní fakultu a působil převážně jako vědecký pracovník, lektor a vedoucí v metalurgických institucích.
Vyhnul se invazi
Po úvodním angažmá na Akademii věd v Košicích se v roce 1968 vydal na zkušenou do Švédska. Vyhnul se tak invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jeho ženě se později se štěstím povedlo vycestovat za ním.
„Domů už jsme se nevrátili. Působil jsem na univerzitách v Luleå a Göteborgu, měl jsem tam trvale zřízený pobyt a vlastní dům,“ popsal profesor.
Úžasné roky v Africe
Když se Navarovi naskytla příležitost jet pracovně do Afriky, neváhal. „Byly to úžasné roky. Původně jsem měl jet na dva roky do Zambie, ale podařilo se mi vyjednat si místo na univerzitě v Zimbabwe. Mé působení v Africe se nakonec protáhlo na 14 let,“ usmál se.
„Nejraději jsem měl výlety do safari a do národních parků, vidět všechna ta krásná zvířata na vlastní oči, mimo zoo, to bylo skvělé,“ popisoval a zavzpomínal na poslední den v Africe. „Pozorovali jsme zatmění slunce, to byl jeden z nejúžasnějších zážitků v životě,“ zasnil se vědec.
Po pár dalších letech ve Švédsku se v roce 2007 se ženou vrátil do Česka.
Cesta s tátou do Ameriky
O svém slavném tatínkovi, fyzikovi a vynálezci Františkovi (1901 až 1973), mluví Erik Navara s hrdostí. „Když mi bylo sedm, vzal mě do Ameriky, bydleli jsme u strýce. Já se po roce pobytu vydal zaoceánskou lodí sám zpět do Evropy, bylo to pro mě dobrodružné,“ vyprávěl.
Tehdy nebylo neobvyklé, že rodiče posílali na tak daleké cesty své malé děti. „Nebylo jich zase tolik, ale stávalo se to. Proto na lodi pracovala i dětská vychovatelka, která nás děti měla na starosti,“ řekl.
Otec s Einsteinem ovlivnili válku
Navarův otec tehdy zůstal v Americe, měl důležité poslání. Dopisoval si s Albertem Einsteinem (1879 až 1955), který Navarovi zprostředkoval kontakty s americkým námořnictvem. A klaplo to.
Navara vymyslel navádění protiponorkových torpéd pomocí „hydrofonů“. Tyto senzory zachycovaly zvuk lodních šroubů plavidel nepřítele a dle potřeby hýbaly kormidlem torpéda.
Američané návrh poprvé použili roku 1942 proti nacistickým ponorkám, což lze brát za start obratu námořní války v Atlantiku. Vyrobeno bylo na čtyři tisíce kusů torpéd, shazovány byly do vody ze vzduchu.
Na semináři měl narváno
Zájem o životní pouť Erika Navary předčil očekávání, do sálu v Ostravě přišly desítky mladých ocelářů. Na co se ptali?
„Je stále aktivní, má za sebou úžasné pracovní příležitosti, pracoval na velkých univerzitách. Mě ale stejně nejvíce zajímá, jak se udržuje v tak skvělé kondici,“ vylíčila Simona Fajnorová (35).
„Procestoval spoustu míst na světě i ve složité době, která u nás panovala. To mě asi zajímá nejvíce, jak dospěl k tomuto rozhodnutí vydat se na tak dlouhé roky do zahraničí,“ přidal se Richard Cicák (24).
VIDEO: Albert Einstein. Odmítaný génius přepsal fyzikální zákony platné stovky let.
Albert Einstein. Odmítaný génius přepsal fyzikální zákony platné stovky let Videohub
