Podle serveru Štěrba oznámil k 30. dubnu rezignaci zaměstnancům e-mailem. „Děkuji vám všem za spolupráci a nasazení v průběhu globální pandemie, kybernetického útoku, regionálního tornáda i uprchlické krize v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině,“ napsal Štěrba.
Ještě před vypuknutím války na Ukrajině se hovořilo o tom, že ministr zdravotnictví Válek chystá nová výběrová řízení na pozice ředitelů některých nemocnic. „Samozřejmě, že se to ke mně nějakou formou dostalo, ale ne takovou, že bych byl pozván na schůzku s panem ministrem nebo že by byly stanoveny nějaké termíny,“ uvedl začátkem února pro tn.cz Štěrba.
Blesk: Pane řediteli, co vás přimělo opustit vedení FN Brno?
„To co je nyní důležité, je jednotný postoj k válce na Ukrajině a vše co s sebou přináší. Což jsou dnes i nemocní, a pro mě jsou to onkologicky nemocné děti. Odborníků na dětskou onkologii je jako šafránu, zatímco manažerů všech typů je v této republice hromada.“
Přednosta Kliniky dětské onkologie Dětské nemocnice v Brně Jaroslav Štěrba popisuje experimentální léčbu cévních malformací. Jiří Nováček
Blesk: Jaké jsou vaše plány do budoucna?
„Politické plány žádné, nikdy jsem nebyl členem žádné politické strany a také nehodlám být vděčný žádné politické straně za jakoukoli funkci.“
Blesk: Co se vám během ředitelování nejvíce povedlo a co jste nestihl?
„Povedlo se provést nemocnici koronavirovou pandemií, kdy zvládala druhé největší počty pacientů v ČR. Naočkovali jsme obrovské počty lidí proti covidu, za minimálních nákladů jsme vytvořili záložní nemocnici, zvládli kyberútok. Zajišťovali jsme zdravotní péči v obcích zničených tornádem, a dnes i zdravotní péči ukrajinským uprchlíkům. Nestihl jsem více popostrčit nezbytné investice v nemocnici a zabezpečit, aby areál porodnice na Obilním trhu zůstal pro veřejnoprávní využití.“
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to dnes řekl ČTK v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022.
„Čistě z vojensko-strategického hlediska je to naprosto logický vývoj, protože na ukrajinské frontě má Rusko jednoznačně převahu. Dokázalo dobýt určitá území a vojensky je kontroluje. A na straně druhé, Ukrajina v tuto chvíli nemá vojenský potenciál, vojenskou sílu na to, aby dokázala vytlačovat ruské jednotky z okupovaných území a postupně je osvobozovat. Nemá na to ani z hlediska pomoci ze strany Evropské unie, západních zemí a Spojených států. Takže de facto tato situace je pro Ukrajinu bezvýchodná,“ uvedl Petráš.
