„Jejich vzrůstající počet a administrativa spojená s potvrzením o bezinfekčnosti kvůli nástupu do škol zatěžuje běžné ambulance. Věřím, že nápor zvládneme ve spolupráci s dalšími zdravotnickými zařízeními, krajem a pediatry,“ řekl náměstek ředitele Jan Blatný.
Pediatři pochybují
Právě pediatry narůstající počty dětí uprchlíků z Ukrajiny ale zneklidňují. Obávají se, že budou muset registrovat desetitisíce nových pacientů a situace bude nad jejich síly.
„V Česku je kolem dvou tisíc pediatrů, museli by se časem starat o nějakých 100 tisíc dětí, to by každý musel přijmout do péče 50 nových dětí. To je utopie,“ míní předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.
Ukrajinské děti si hrají v Asistenčním centru pomoci na brněnském výstavišti. Zdeněk Matyáš
25 malých pacientů denně je maximum
Podle Blatného ambulance zvládne denně maximálně 20 až 25 pacientů. „Když přičteme posudkovou činnost lékaře, jazykovou bariéru s využitím tlumočníka, dostaneme se na průměr třiceti minut vyšetření na jednoho pacienta. I proto je důležitá koordinace zařízení v rámci kraje,“ shrnul náměstek.
Ambulance v Dětské nemocnici bude přístupná v pracovních dnech od 7.30 do 15.30 hodin, mimo tyto hodiny a o víkendech ošetří děti lékařská pohotovost. S tlumočením pomohou ukrajinští zaměstnanci nemocnice.
Blatný také věří v brzké zapojení zdravotnického personálu přícházejícího z válkou postižené Ukrajiny. „Zprvu půjde o pomoc ve formě pomocného personálu do doby, než se v Česku vyřeší úřední uznání platnosti jejich získaného odborného vzdělání,“ dodal.
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
