„Jejich vzrůstající počet a administrativa spojená s potvrzením o bezinfekčnosti kvůli nástupu do škol zatěžuje běžné ambulance. Věřím, že nápor zvládneme ve spolupráci s dalšími zdravotnickými zařízeními, krajem a pediatry,“ řekl náměstek ředitele Jan Blatný.
Pediatři pochybují
Právě pediatry narůstající počty dětí uprchlíků z Ukrajiny ale zneklidňují. Obávají se, že budou muset registrovat desetitisíce nových pacientů a situace bude nad jejich síly.
„V Česku je kolem dvou tisíc pediatrů, museli by se časem starat o nějakých 100 tisíc dětí, to by každý musel přijmout do péče 50 nových dětí. To je utopie,“ míní předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.
Ukrajinské děti si hrají v Asistenčním centru pomoci na brněnském výstavišti. Zdeněk Matyáš
25 malých pacientů denně je maximum
Podle Blatného ambulance zvládne denně maximálně 20 až 25 pacientů. „Když přičteme posudkovou činnost lékaře, jazykovou bariéru s využitím tlumočníka, dostaneme se na průměr třiceti minut vyšetření na jednoho pacienta. I proto je důležitá koordinace zařízení v rámci kraje,“ shrnul náměstek.
Ambulance v Dětské nemocnici bude přístupná v pracovních dnech od 7.30 do 15.30 hodin, mimo tyto hodiny a o víkendech ošetří děti lékařská pohotovost. S tlumočením pomohou ukrajinští zaměstnanci nemocnice.
Blatný také věří v brzké zapojení zdravotnického personálu přícházejícího z válkou postižené Ukrajiny. „Zprvu půjde o pomoc ve formě pomocného personálu do doby, než se v Česku vyřeší úřední uznání platnosti jejich získaného odborného vzdělání,“ dodal.
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang.
Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají.
Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra.
Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo.
„Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.
