Pomoc uprchlíkům vyjde na desítky miliard. Dávky a příspěvky ale daně nezvýší, slibuje Jurečka
Ministerstvo práce a sociálních věcí má v posledních dnech ve spojitosti s přílivem ukrajinských uprchlíků extrémně na pilno. Úřad práce ČR se potýká se stížnostmi a slovy ministra Mariana Jurečka (KDU-ČSL) je estrémně zatížený. Upřednostňování ukrajinských žádostí před těmi českými ale odmítá, stejně jako zvyšování daní ve spojitosti s nečekanými výdaji spojenými s válečnou krizí.
„Úřady práce jsou daleko za hranou. Já jsem zaměstnancům psal dopis, ve kterém jsem jim poděkoval a zároveň jsem jasně přislíbil mimořádné odměny. Ta situace je extrémně vypjatá. Řešíme nárůsty cen energií, obcházení lidí, kteří jsou u dodavatelů poslední instance a hrozí jim, že budou odpojování. A do toho žádosti o humanitární dávku a solidární příspěvek. Takže jsme extrémně přetíženi. Ale rozhodně to není tak, že by Ukrajinci měli před Čechy přednost,“ vysvětluje ministr současnou situaci a uklidňuje Čechy, kteří mají pocit, že jsou jejich žádosti v tuto chvíli stranou.
To, jak moc navýší vyplácení těchto mimořádných příspěvků a dávek rozpočet celého resortu, ale zatím přesně Jurečka říct nedokáže: „Nevíme ještě, kolik přesně válečných uprchlíků ještě přijde, jak dlouho tady ti lidé budou a jaký podíl z nich bude moci pracovat. Nejsme schopni určit přesnou částku, budeme se pohybovat v jednotkách desítek miliard korun. Budeme jednat s Evropskou komisí, aby byl možné velkou část těchto výdajů pokrýt z evropského rozpočtu,“ říká s tím, že kabinet Petra Fialy (ODS) ani nadále nepočítá se zvyšováním daní.
„Lidé v Bruselu nám vyjadřují velký respekt. Protože za čtrnáct dní k nám přišlo více lidí, než v roce 2015 do celého Německa,“ srovnává ministr, podle kterého si zatím vedeme velmi dobře. „Velká část těch lidí se nebude mít kam vrátit, protože jejich obce ani nebudou existovat,“ odhaduje.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder je přece jen odhodlán vypovídat před vyšetřovacím výborem zemského sněmu spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, který se zabývá stavbou kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Dosud to odmítal s odkazem na svůj zdravotní stav, informovala agentura DPA. Schröder chce ovšem k členům výboru hovořit pouze na dálku po internetu a navíc bez přítomnosti veřejnosti.
Schröder, kterému je 81 let, měl už v polovině ledna vypovídat před vyšetřovacím výborem v zemském sněmu ve Schwerinu. Poslanci se v něm zabývají případným ruským vlivem na regionální politiky, kteří schvalovali výstavbu ropovodu Nord Stream 2 spojujícího Německo a Rusko přes Baltské moře.
Ukrajina je připravena vést další mírové rozhovory s Ruskem, řekl dnes podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Žádné konkrétní datum ale neuvedl. Zopakoval také výzvu Kyjeva k uspořádání přímé schůzky mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem, která by podle něj byla nejefektivnějším krokem na cestě k dosažení příměří ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině čtvrtým rokem.
Moskva se nedomnívá, že mírová jednání uvázla na mrtvém bodě, a od Kyjeva očekává, že navrhne možné termíny pro třetí kolo přímých jednání mezi oběma stranami konfliktu, prohlásil minulý týden mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Svých cílů na Ukrajině by Rusko stále raději dosáhlo mírovými politickými a diplomatickými prostředky, nyní jí však nezbývá, než pokračovat ve vojenských operacích, tvrdí Moskva. Požadavky Moskvy, včetně mezinárodního uznání okupovaných ukrajinských území či závazku, že Ukrajina nebude usilovat o členství v NATO, jsou ovšem pro Kyjev nepřijatelné.
Ministerstvo zahraničí usiluje o to, aby i v dalších letech vláda zajistila peníze na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině. V letech 2023 až 2025 na něj bylo vyčleněno vždy 500 milionů korun, prodloužení programu ale musí případně schválit vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes po jejím jednání na dotaz ČTK řekl, že pokračování programu je pro kabinet prioritou a že v návrhu rozpočtu na příští rok to bude zohledněno.
„Je to priorita vlády, ne pouze jednoho resortu,“ řekl Stanjura. Standardní přístup ministerstva financí při projednávání rozpočtu je ale podle něj takový, že v první fázi má každý resort hledat finance uvnitř. Pokud se to nepovede, vedou se další debaty. V tomto případě je podle šéfa státní pokladny záležitost prodiskutovaná.
primitive.
Pomoc uprchlíkům vyjde na desítky miliard!Čechům pomoc nelze, protože to přeci rozkradl Babiš, putin a já nevím kdo ještě,ale desítky nmiliard se najdou.Dobytek jeden zlodějskej,REVOLUCI a vypráskat je od koryt,jak dlouho si to ještě necháme všichni od toho Fialového hnusu líbit?Miliardy posílá na zbraně pro ukáčka a české lidi ekonomicky drtí za potlesku Bruselu.Stydím se za ten Fialový odpad,to je opravdu nejhorší vláda jaká tam kdy byla.