Jurečka o migrační krizi: Čím déle tu Ukrajinci budou, tím více budou chtít zůstat
Každý den nejen do Česka míří další lidé prchající před válkou na Ukrajině. Od pondělka mohou žádat o pětitisícovou měsíční dávku. Lidé, kteří se rozhodli jim poskytnout ubytování, pak budou moct čerpat příspěvek ve výši tří až dvanáct tisíc. Nejen o tom bylo čtvrteční Epicentrum s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).
Původně měl být solidární příspěvek zastropován na 9 tisíc. „O navýšení jsme vedli debatu v posledních dvou týdnech, nebylo to extrémně náročné, ale spíše byla debata o tom, jaké ty reálné náklady navíc domácnosti mají a jak se zvýší motivace domácností si například vzít ještě další osobu. Všechny tyto věci nakonec rozhodly o tom, že jsme se příspěvek rozhodli zvýšit na až 12 tisíc,“ okomentoval změnu maximální výše příspěvku v pořadu Epicentrum ministr Jurečka.
Šéf lidovců upřesnil, že vyřízení solidárního příspěvku bude v online formě. Podle ministra totiž nemají na úřadech v současnosti kapacity na to, aby zvládli tyto věci administrovat a také vyplácet u přepážky. Peníze tak budou přicházet buď rovnou na účet, nebo pomocí složenek. MPSV potřebuje podobné věci zjednodušit, zní od Jurečky s tím, že i humanitární dávku lze vyřídit online.
Zdůraznil, že zaměstnanci Úřadu práce si zaslouží odměnu za jejich nasazení, bránil se ale kritiky, že mají váleční uprchlíci přednostní odbavení, jak zní na sociálních sítích. Uznal, že někde může být úřad zatíženější – například v Praze. „Chci poprosit o nějakou míru trpělivosti, pokud se tak stalo. Mějme pochopení, že žádná taková situace tu od 2. světové války nebyla,“ uvedl.
Co se týče odhadů peněz, které přípěvky a dávky uberou, podle Jurečky je nejspíše ještě brzy to přesně počítat. Uprchlíci totiž do ČR stále proudí a řada z nich putuje dále na západ. Stejně tak se neví, jak dlouho tu Ukrajinci budou. Částka se ale pravděpodobně vyšplhá na miliardy.
„Čím déle tu budou, tím více budou chtít zůstat“
Moderátorka se ministra ptala i na pracovní nasazení Ukrajinců a jak je ČR na tom se zaměstnáváním běženců. „Musím říct, že budeme mít konkrétní čísla, až uzavřeme měsíc březen – co se týče obsazení konkrétních pracovních pozic. Ale už od začátku března pozorujeme nárůst v jednotkách tisíců lidí z Ukrajiny, kteří k nám naskočili do systému sociálního pojištění, tedy že začali pracovat u zaměstnavatelů,“ uvedl Jurečka. Klíčové podle něj je především to, aby se co nejrychleji překonala jazyková bariéra. Pak budou moci lidé pracovat ve svých profesích.
Ukrajinští zdravotníci a záchranáři pomáhají zraněným v Záporožské oblasti po ruském útoku na rekreační středisko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na sociální síti X, že bylo zraněno dvanáct lidí a potvrzeni jsou také dva zesnulí. „Upřímnou soustrast jejich rodinám a blízkým. V tomto úderu není žádný vojenský smysl - jen krutost, jejímž cílem je vyvolat strach,“ uvedl ukrajinský lídr.
Ruský dronový útok dnes poškodil plynovod v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. Na místě vypukl požár, informoval šéf místní administrativy Oleh Kiper. Útok se odehrál v okolí přístavu Izmajil v deltě Dunaje.
„V současnosti pokračují práce na vypuštění plynu ze systému," napsal Kiper na Telegramu s tím, že hasiči již požár uhasili. „V důsledku poškození páteřního plynovodu bylo dočasně odpojeno 2500 odběratelů," dodal.
„Stovky rodin zůstaly bez plynu. Byl to záměrný úder na přípravy k topné sezóně - naprosto cynický, jako každý ruský úder na naši energetickou infrastrukturu,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko od lednového návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu více než zdvojnásobilo počet vypálených raket a vyslaných bezpilotních letounů na Ukrajinu. A to navzdory jeho výzvám k příměří. Analýzu provedla redakce BBC. Útoky dle nich rostly již za bývalého prezidenta Joea Bidena v roce 2024, ale po Trumpově listopadovém volebním vítězství prudce stouply.
Trumpova administrativa mezitím dvakrát pozastavila dodávky munice protivzdušné obrany a dalších vojenských dodávek na Ukrajinu. K přerušením – oznámeným v březnu a červenci, která ale v obou případech prezident USA vzal posléze zpět – došlo v době, kdy Rusko neustále zvyšovalo výrobu raket a dronů. Podle ukrajinské vojenské rozvědky vzrostla výroba balistických raket v Rusku za poslední rok o 66 %.
Mnoho uprchlíků má podle Jurečky zájem začít okamžitě pracovat. Na rovinu je podle něj potřeba říct, že „čím déle tu ti lidé budou, začnou tu pracovat a děti začnou chodit do školy, tak tím více jich v ČR zůstane.“
Vrátí se nám naše pomoc Ukrajincům? Kolik lidí by tu mohlo zůstat? A kdo nám pomůže se zvládáním uprchlické krize? To se dozvíte v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz
Tato vláda stoupne do dějin.Zmrzačila svým občanům životní úroveň,zatáhla je do války,nuťí je milovat úkáčka,kteří ještě před mesícem byli za občany třetí kategorie.Už aby byly volby.