Jurečka o migrační krizi: Čím déle tu Ukrajinci budou, tím více budou chtít zůstat
Každý den nejen do Česka míří další lidé prchající před válkou na Ukrajině. Od pondělka mohou žádat o pětitisícovou měsíční dávku. Lidé, kteří se rozhodli jim poskytnout ubytování, pak budou moct čerpat příspěvek ve výši tří až dvanáct tisíc. Nejen o tom bylo čtvrteční Epicentrum s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).
Původně měl být solidární příspěvek zastropován na 9 tisíc. „O navýšení jsme vedli debatu v posledních dvou týdnech, nebylo to extrémně náročné, ale spíše byla debata o tom, jaké ty reálné náklady navíc domácnosti mají a jak se zvýší motivace domácností si například vzít ještě další osobu. Všechny tyto věci nakonec rozhodly o tom, že jsme se příspěvek rozhodli zvýšit na až 12 tisíc,“ okomentoval změnu maximální výše příspěvku v pořadu Epicentrum ministr Jurečka.
Šéf lidovců upřesnil, že vyřízení solidárního příspěvku bude v online formě. Podle ministra totiž nemají na úřadech v současnosti kapacity na to, aby zvládli tyto věci administrovat a také vyplácet u přepážky. Peníze tak budou přicházet buď rovnou na účet, nebo pomocí složenek. MPSV potřebuje podobné věci zjednodušit, zní od Jurečky s tím, že i humanitární dávku lze vyřídit online.
Zdůraznil, že zaměstnanci Úřadu práce si zaslouží odměnu za jejich nasazení, bránil se ale kritiky, že mají váleční uprchlíci přednostní odbavení, jak zní na sociálních sítích. Uznal, že někde může být úřad zatíženější – například v Praze. „Chci poprosit o nějakou míru trpělivosti, pokud se tak stalo. Mějme pochopení, že žádná taková situace tu od 2. světové války nebyla,“ uvedl.
Co se týče odhadů peněz, které přípěvky a dávky uberou, podle Jurečky je nejspíše ještě brzy to přesně počítat. Uprchlíci totiž do ČR stále proudí a řada z nich putuje dále na západ. Stejně tak se neví, jak dlouho tu Ukrajinci budou. Částka se ale pravděpodobně vyšplhá na miliardy.
„Čím déle tu budou, tím více budou chtít zůstat“
Moderátorka se ministra ptala i na pracovní nasazení Ukrajinců a jak je ČR na tom se zaměstnáváním běženců. „Musím říct, že budeme mít konkrétní čísla, až uzavřeme měsíc březen – co se týče obsazení konkrétních pracovních pozic. Ale už od začátku března pozorujeme nárůst v jednotkách tisíců lidí z Ukrajiny, kteří k nám naskočili do systému sociálního pojištění, tedy že začali pracovat u zaměstnavatelů,“ uvedl Jurečka. Klíčové podle něj je především to, aby se co nejrychleji překonala jazyková bariéra. Pak budou moci lidé pracovat ve svých profesích.
Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek setká s prezidenty Číny a Ruska Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Podle agentury Reuters to uvedla mluvčí Bílého domu Olivia Walesová. Třístranné jednání se podle ní zaměří mimo jiné na omezení jaderných zbraní. Tématem rozhovorů bude i Írán, ale jednání o Ukrajině se nepředpokládá, píší agentury AP a AFP s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele. Schůzku dnes potvrdil také Kreml.
Setkání se uskuteční na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v jihočínském Šen-čenu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) oceňuje, že se Evropská rada dohodla a bude součástí mezinárodních jednání o Ukrajině. Zastoupení zemí má za vyvážené a považuje za důležité, že díky účasti Polska budou u vyjednávání i země Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Sdělil to dnes na dotaz ČTK. Za důležitou pokládá účast Polska i předseda Starostů Vít Rakušan.
Předseda Evropské rady António Costa v pátek večer na závěr neformálního summitu v Dublinu oznámil, že Evropu budou při jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Spojené království a představitelé unijních institucí. Debata Evropské rady k otázce evropského zástupce pro mírové rozhovory s Ruskem zesílila poté, co se poslední kolo jednání tento týden uskutečnilo v trojstranném formátu USA-Ukrajina-Rusko.
Ministerstvo obrany upozornilo, že vojenského cvičení Koalicja 26.2 se stejně jako ČR přímo neúčastní většina takzvané koalice ochotných. Zasáhne do něj 11 ze 32 států. Česko se zapojilo formou velitelské podpory na úrovni štábů. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva Petra Hrušová. V Polsku mají armády v tomto a příštím týdnu trénovat, jak by byly schopné po skončení ruské agrese ohlídat mír na Ukrajině i bez amerických jednotek. Neúčast českých vojáků kritizoval například prezident Petr Pavel.
"Většina členů koalice ochotných, která vznikla na začátku roku 2025, se tedy manévrů přímo neúčastní. Stejně jako například Itálie, Česká republika již za předchozí vlády neschválila vyslání svých vojáků na ukrajinské území, a do aktivit koalice se zapojuje jinou formou," uvedla mluvčí.
Mnoho uprchlíků má podle Jurečky zájem začít okamžitě pracovat. Na rovinu je podle něj potřeba říct, že „čím déle tu ti lidé budou, začnou tu pracovat a děti začnou chodit do školy, tak tím více jich v ČR zůstane.“
Vrátí se nám naše pomoc Ukrajincům? Kolik lidí by tu mohlo zůstat? A kdo nám pomůže se zvládáním uprchlické krize? To se dozvíte v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz
Tato vláda stoupne do dějin.Zmrzačila svým občanům životní úroveň,zatáhla je do války,nuťí je milovat úkáčka,kteří ještě před mesícem byli za občany třetí kategorie.Už aby byly volby.