Jurečka o migrační krizi: Čím déle tu Ukrajinci budou, tím více budou chtít zůstat
Každý den nejen do Česka míří další lidé prchající před válkou na Ukrajině. Od pondělka mohou žádat o pětitisícovou měsíční dávku. Lidé, kteří se rozhodli jim poskytnout ubytování, pak budou moct čerpat příspěvek ve výši tří až dvanáct tisíc. Nejen o tom bylo čtvrteční Epicentrum s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).
Původně měl být solidární příspěvek zastropován na 9 tisíc. „O navýšení jsme vedli debatu v posledních dvou týdnech, nebylo to extrémně náročné, ale spíše byla debata o tom, jaké ty reálné náklady navíc domácnosti mají a jak se zvýší motivace domácností si například vzít ještě další osobu. Všechny tyto věci nakonec rozhodly o tom, že jsme se příspěvek rozhodli zvýšit na až 12 tisíc,“ okomentoval změnu maximální výše příspěvku v pořadu Epicentrum ministr Jurečka.
Šéf lidovců upřesnil, že vyřízení solidárního příspěvku bude v online formě. Podle ministra totiž nemají na úřadech v současnosti kapacity na to, aby zvládli tyto věci administrovat a také vyplácet u přepážky. Peníze tak budou přicházet buď rovnou na účet, nebo pomocí složenek. MPSV potřebuje podobné věci zjednodušit, zní od Jurečky s tím, že i humanitární dávku lze vyřídit online.
Zdůraznil, že zaměstnanci Úřadu práce si zaslouží odměnu za jejich nasazení, bránil se ale kritiky, že mají váleční uprchlíci přednostní odbavení, jak zní na sociálních sítích. Uznal, že někde může být úřad zatíženější – například v Praze. „Chci poprosit o nějakou míru trpělivosti, pokud se tak stalo. Mějme pochopení, že žádná taková situace tu od 2. světové války nebyla,“ uvedl.
Co se týče odhadů peněz, které přípěvky a dávky uberou, podle Jurečky je nejspíše ještě brzy to přesně počítat. Uprchlíci totiž do ČR stále proudí a řada z nich putuje dále na západ. Stejně tak se neví, jak dlouho tu Ukrajinci budou. Částka se ale pravděpodobně vyšplhá na miliardy.
„Čím déle tu budou, tím více budou chtít zůstat“
Moderátorka se ministra ptala i na pracovní nasazení Ukrajinců a jak je ČR na tom se zaměstnáváním běženců. „Musím říct, že budeme mít konkrétní čísla, až uzavřeme měsíc březen – co se týče obsazení konkrétních pracovních pozic. Ale už od začátku března pozorujeme nárůst v jednotkách tisíců lidí z Ukrajiny, kteří k nám naskočili do systému sociálního pojištění, tedy že začali pracovat u zaměstnavatelů,“ uvedl Jurečka. Klíčové podle něj je především to, aby se co nejrychleji překonala jazyková bariéra. Pak budou moci lidé pracovat ve svých profesích.
Český prezident Petr Pavel se dnes jasně postavil za zachování české muniční iniciativy na podporu Ukrajiny. Bylo by podle něj velice nebezpečné a nešťastné, kdyby se Česko od pomoci distancovalo, a to i proto, že by se jakákoli snaha tuto iniciativu omezit nebo zrušit setkala s velkým nepochopením u spojenců. Pavel to dnes řekl českým novinářům v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN. Iniciativu zamýšlí zrušit nejsilnější opoziční strana ANO, pokud vyhraje říjnové parlamentní volby.
„Pokud chceme respektovat, že svět by měl fungovat na základě nějakých pravidel, pak musíme podpořit každého, kdo je obětí porušení takových pravidel,“ je přesvědčen Pavel, podle něhož je to dnes Ukrajina, ale příště to může být jiný člen NATO nebo i Česko. „A v tom případě bychom taky očekávali solidaritu od ostatních,“ zdůraznil.
Polsko sestřelí jakékoliv ruské letadlo nebo dron, pokud takový stroj naruší jeho vzdušný prostor, řekl polský premiér Donald Tusk podle serveru Politico. Tusk se takto vyjádřil v návaznosti na řadu incidentů, kdy ruské drony nebo válečná letadla vnikly do vzdušného prostoru NATO.
„Chci, aby to bylo jasné. Létající objekty, které naruší náš vzdušný prostor a přeletí nad Polskem, bez diskuse sestřelíme,“ řekl Tusk na tiskové konferenci. Podle Politico dodal, že chce mít stoprocentní jistotu, že spojenci Polska v NATO budou reagovat stejně. Premiér uvedl, že nechce, aby v případě eskalace konfliktu Polsko zůstalo osamoceno.
Kapacita plynovodního propojení z Maďarska na Slovensko stoupne o čtvrtinu na 4,38 miliardy metrů krychlových suroviny ročně. Oznámil to dnes slovenský přepravce plynu Eustream, který se na tom dohodl s partnerskou maďarskou společností FGSZ. Význam této trasy stoupl po letošním ukončení tranzitu ruského plynu na Slovensko přes Ukrajinu.
Nově dohodnutá kapacita, která by už zhruba pokryla loňskou spotřebu plynu na Slovensku, se týká plynovodního uzlu Veľké Zlievce/Balassagyarmat. Krok následoval po opatřeních v systému FGSZ. Výsledkem má být zlepšení toku plynu v obou směrech, včetně využití nových a připravovaných kapacit ohledně zkapalněného zemního plynu (LNG).
Mnoho uprchlíků má podle Jurečky zájem začít okamžitě pracovat. Na rovinu je podle něj potřeba říct, že „čím déle tu ti lidé budou, začnou tu pracovat a děti začnou chodit do školy, tak tím více jich v ČR zůstane.“
Vrátí se nám naše pomoc Ukrajincům? Kolik lidí by tu mohlo zůstat? A kdo nám pomůže se zvládáním uprchlické krize? To se dozvíte v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz
Tato vláda stoupne do dějin.Zmrzačila svým občanům životní úroveň,zatáhla je do války,nuťí je milovat úkáčka,kteří ještě před mesícem byli za občany třetí kategorie.Už aby byly volby.