Na Česko mířilo od začátku války přes 200 kybernetických útoků z Ruska. Terčem jsou úřady i banky
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) od začátku války na Ukrajině eviduje v ČR přes 200 takzvaných DDoS útoků ruskojazyčných hacktivistických skupin. Nejčastěji mířily na veřejný a finanční sektor. ČTK to řekla mluvčí úřadu Alžběta Dvořáková. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Zvýšený počet kyberútoků ze strany hacktivistických skupin NÚKIB evidoval se začátkem války.
„Zpravidla v reakci na deklarace podpory Ukrajiny ze strany českých představitelů. Mnoho hacktivistických skupin má své působení silně spjaté s konkrétním státem a operuje ve shodě se zájmy konkrétních vlád. NÚKIB eviduje především útoky ruskojazyčných hacktivistických skupin,“ uvedla mluvčí.
Podle mluvčí jde o více skupin, nejaktivnější je hacktivistická skupina NoName057(16). Nejčastěji zasaženými sektory jsou veřejný sektor a finanční. Velká většina z těchto útoků má podle mluvčí ale jen zanedbatelný efekt spočívající v krátkodobých výpadcích napadených webů.
Jako měsíc s extrémním počtem útoků by se dal podle mluvčí označit říjen 2024, v němž NÚKIB evidoval dosud největší počet DDoS útoků za jeden měsíc, bylo jich 30. Za většinou stála právě ruskojazyčná hacktivistická skupina NoName057(16).
NoName057(16) stála podle odborníků například za DDoS útoky na některé tuzemské banky v létě 2023, potýkaly se s výpadky internetového a mobilního bankovnictví nebo svých webů. Hackeři požadovali, aby instituce přestaly s podporou Ukrajiny. V lednu 2023 stejná skupina zaútočila na volební weby prezidentských kandidátů Petra Pavla a Tomáše Zimy.
Za celý loňský rok NÚKIB evidoval dohromady 268 kybernetických útoků, meziročně o šest více. Zvýšený počet kybernetických incidentů úřad registroval o letních prázdninových měsících, kdy jich bylo v každém z měsíců více než 30. Podprůměrný počet kybernetických útoků eviduje NÚKIB v letošních měsících, v lednu 17, v únoru 13. V únoru NÚKIB po delší době nezaznamenal žádný incident, ke kterému by se přihlásila ruskojazyčná hacktivistická skupina.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
