ČEZ vyhrál arbitráž proti Gazpromu. Rusové krátili dodávky plynu, musí zaplatit miliardu
Ruský Gazprom musí uhradit energetické společnosti ČEZ více než miliardu korun za krácení objednaných dodávek plynu během roku 2022. Rozhodl o tom rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory (ICC), který tak vyhověl žalobě ČEZ. ČTK o tom dnes informoval mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž. V případě, že ruská státní firma nezaplatí, chce ČEZ nárok vymáhat exekučně.
ČEZ zahájil arbitrážní řízení proti Gazpromu v Ženevě předloni kvůli krácení dohodnutých dodávek plynu. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.
Po útoku Ukrajiny na datové centrum ruské Sberbank hlásí uživatelé výpadky služeb, píše Meduza. Společnost dříve uvedla, že služby nejsou narušeny.
Pozemní antény americké satelitní internetové služby Starlink byly u Sofie terčem žhářů. Dnes to v bulharském parlamentu prohlásil premiér Rumen Radev, který podle portálu The Sofia Globe žádné další podrobnosti nesdělil. Opozice naopak incident označuje jako sabotáž, kterou spojuje s Ruskem. Radev odpovědnost žádné zemi nepřipsal a uvedl, že je třeba počkat na výsledky vyšetřování.
Opoziční poslanec Ivajlo Mirčev už v pondělí na síti X napsal, že v tajném zařízení u Sofie zapálila dvojice maskovaných žhářů 11 ze 17 antén.
V severoněmeckém Hamburku dnes za velkého zájmu médií začal soud s ukrajinským občanem Serhijem K., který čelí obžalobě z válečných zločinů kvůli podezření z útoku na plynovody Nord Stream. Dnes o tom informovala agentura DPA, podle které se před budovou konaly dvě menší demonstrace. Termín verdiktu není znám, očekává se ale nejdříve v roce 2027, neboť přinejmenším do února chce soud případ projednávat. Ukrajinec účast na útoku popřel.
Padesátiletý Serhij K., který sloužil v ukrajinské armádě, velel podle obžaloby komandu, které v září 2022 několik měsíců po ruském útoku na Ukrajinu výbušninami vážně poškodilo plynovody spojující Rusko a sever Německa po dně Baltu. Cílem bylo připravit Rusko o část příjmů z prodeje zemního plynu, kterými by financovalo válečnou mašinerii.
