Jako šikana na školním dvorku. Expert rozebral drama v Oválné pracovně
Páteční roztržka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně před kamerami médií působila vykalkulovaně, řekl ČTK politolog Martin Jirušek z Mezinárodního politologického ústavu Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Schůzka podle něj připomínala šikanu.
„Zřejmě měla vyslat vzkaz nejen za hranice, ale hlavně pro domácí (americkou) scénu,“ poznamenal Jirušek. Scéna, kdy prezident Zelenskyj bez tlumočníka čelí útokům nejen prezidenta Trumpa a viceprezidenta J.D. Vance, ale také posměšným dotazům vybraných novinářů, kteří měli na tiskovou konferenci přístup, podle Jiruška připomínala šikanování skupinou dětí na školním dvoře.
„Takto obvykle tiskové konference před jednáním nevypadají, jsou velmi formální a krátké. To, že nikdo z přítomných poté, co se situace začala vyhrocovat, tiskovou konferenci neukončil a nepřesměroval schůzku za zavřené dveře, svědčí o tom, že cílem schůzky nebylo podepsat dohodu,“ dodal politolog zaměřený na politiku USA.
Dodal, že Trump vyslal vzkaz do zahraničí, že USA pod jeho vedením chtějí být velmocí, která bude určovat směřování vyjednávání. Hlavní ale podle politologa byl vzkaz pro domácí americké publikum - o tom, že Trump klade USA a jejich zájmy na první místo ve svých prioritách.
„Ostatně - ač jsou vztahy mezi EU a USA mnohovrstevnaté, Spojené státy Evropskou unii v uplynulých týdnech rétoricky opustily. Nejsou jejím nepřítelem, ale nemají zájem o to, co se v Evropě děje. I to je vzkaz ve směru k EU - vyřešte si situaci na Ukrajině, pro USA to není priorita,“ poznamenal Jirušek.
Páteční schůzka Trumpa se Zelenským v Bílém domě, kde měli lídři Spojených států a Ukrajiny stvrdit ekonomickou dohodu a jednat o možné cestě k míru po letech ruské agrese, vyústila v nevídanou slovní roztržku před kamerami v Oválné pracovně. Setkání poté skončilo bez jakýchkoliv výsledků.
„Myslím, že situace spěje k tomu, že se Trump setká s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem a bude chtít jednat s ním. Ostatně u Putina je zřejmé, že se chce vrátit do studenoválečného systému, kde má hlavní rozhodovací moc Rusko a USA, což, zdá se, Trumpovi vyhovuje také,“ podotkl politolog.
V pátek nepřijatou dohodu hodnotí Jirušek jako v podstatě prázdný dokument, jakousi smlouvu o smlouvě budoucí, kde jsou určené závazky Ukrajiny, ale USA se v ní k žádným konkrétním činům nezavazují.
Trump v pátek mimo jiné zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír“. Evropští lídři posléze vyjadřovali podporu Kyjevu, podle Moskvy dostal Zelenskyj ve Washingtonu tvrdou lekci. Zelenskyj skoro hodinu po odjezdu z Bílého domu vydal krátké prohlášení, v němž několikrát děkoval za americkou podporu a opakoval, že usiluje o spravedlivý a trvalý mír.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
