23°C
Dne 25. srpna 1944 byl slunný den. Místní zbrojovka jela na plný výkon. V jejím areálu navíc vyráběla hamburská firma Klöckner Flugmotorenbau dvouřadý hvězdicový motor pro německou stíhačku Focke-Wulf Fw 190. Dosud ji nepoškodil žádný spojenecký nálet.
„Toho dne se vše změnilo. Spojenci zahájili bombardování z Itálie. Bombardéry odstartovaly z letecké základny u Bari a shodily na Kuřim asi 800 pětisetlibrových (227 kilových – pozn. red.) bomb. Zahynulo asi 40 lidí, dalších 200 bylo zraněno,“ uvedla Sylvia Laurincová, spoluautorka knihy Kuřim za války.
Štola v Kuřimi je nenápadná, pro přežití obyvatel města na konci 2. světové války, byla klíčová. Hynek Zdeněk
Německé vedení zbrojovky se proto rozhodlo přemístit zbrojní výrobu do nedalekého kopce Záruba, kde okamžitě začalo hloubení štol. Na počátku roku 1945 už měly celkovou délku asi kilometr. Výrobu do nich Němci ale přesunout už nestihli.
Sloužily jako kryty
„Štoly ale měly obrovský význam pro obyvatelstvo. Lidé se v nich schovávali při bombardování i při osvobozovacích bojích. Dva až tři tisíce lidí se v nich skrývalo posledních 14 dnů války. Život v nich byl velmi náročný, ale zachránily hodně lidských životů,“ zdůraznila Laurincová.
„Ve štolách našly úkryt například sestry slovenského generála Rudolfa Viesta, velitele Slovenského národního povstání, Olga Johana Kraftová a Anna Božena Hrušovská,“ upozornila na některé ze zachráněných historička.
Kuřim byla osvobozena rumunskou armádou, začleněnou pod 2. ukrajinský front Rudé armády až 9. května 1945, tedy v době, kdy již byla oficiálně 2. světová válka ukončena. Štoly byly po válce nevyužívány.
Nyní se ve vybraných dnech během roku otevírají i pro veřejnost, aby připomínaly děsivou dobu, kdy se lidé museli bát o svůj život.
