Teror začal 27. září 1941, tedy v den, kdy nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora Reinhard Heydrich (1904 až 1942). Hned toho dne byli na jeho příkaz odsouzeni k trestu smrti Trnečka s Pospíšilem. Exekuce následovala o den později.

Po výrazném nárůstu odbojové činnosti a sabotáží v roce 1941 byl dosavadní protektor von Neurath odeslán na dovolenou a na jeho místo Hitler jmenoval energického Heydricha.
Příběhy Češi jsou jako tráva: Před 80 lety odstartoval Heydrich svou hrůzovládu nad protektorátem

Doplatili na udavače

Oba odbojáři z řad KSČ doplatili na spolupráci s Ernstem Florianem. Ten se vydával rovněž za komunistu, ve skutečnosti se ovšem jednalo o pracovníka brněnského gestapa.

Popravčí čety poté rozjely děsivou mašinérii. Už 30. září 1941 přišla na řadu v Kounicových kolejích první hromadná poprava. Toho dne bylo zastřeleno 29 lidí, a to členů odbojové organizace Obrana národa a komunistů.

Dvě vesnice, jejichž obyvatelé za okupace nejkrutěji doplatili na běsnění nacistů. Zítra tomu bude 75 let od chvíle, kdy vzplanuly Lidice, Ležáky byly vyhlazeny 24. června 1942. Výročí připomíná nová výstava.
Příběhy Nacisté zplynovali všechny děti z Ležáků kromě dvou sestřiček: Od masakru uplynulo 79 let

Ženy se u poprav smály

Popravy se stejně jako ve středověku staly pro některé lidi zdrojem zábavy. Vstupenky se prodávaly za tři marky a byly často skoupeny německými ženami. Během poprav se vesele bavily a smály!

Zklamány byly pouze tehdy, když počet popravených byl podle nich toho dne nízký. V tom případě prý podle historických pramenů hořekovaly, že počet zabitých českých bestií a potvor měl být vyšší.

Karel Pavlík se vyznamenal především 14. března 1939, kdy s lehkým kulometem bránil Czajankovy kasárny ve Frýdku-Místku. Nyní má v ulici Na Folimance, kde prožil poslední léta svého života, pamětní desku.
Pražané Nacistům čelil se zbraní v ruce, život položil za svobodu: Karel Pavlík (†42) má teď v Praze pamětní desku

Stovky mrtvých

Kounicovy koleje začali fašisté využívat jako věznici v roce 1940. Popravy v Kounicových kolejích trvaly až do 18. dubna 1945. Poslední vězně v ní drželi až do 26. dubna 1945. Za tu dobu jimi prošlo několik desítek tisíc moravských a českých vlastenců, kteří pokud nebyli na místě popraveni, putovali do vyhlazovacích nebo koncentračních táborů.

Je doloženo, že násilnou smrtí (zastřelením či oběšením) tu zemřelo 740 lidí. Toto číslo však není ani zdaleka konečné. Od ledna 1945 do dubna 1945 schází počty popravených. Podle některých zdrojů mohlo být obětí až 1300. Jsou doloženy i případy, kdy vězni sami spáchali po krutém a nelidském mučení sebevraždu.

Po skončení 2. světové války následovala odplata. V Kounicových kolejích byli vězněni kolaboranti, nacisti a další Němci. Do září 1945 mělo na následky mučení zemřít asi 300 Němců.

Ženy nacistických pohlavárů: Heydrichovy utěšitelky, Bormannova polygamie, Hesseho nucená svatba
Příběhy Ženy nacistických pohlavárů: Heydrichovy utěšitelky, Bormannova polygamie, Hesseho nucená svatba

Bydlí tu studenti

V roce 1978 byly Kounicovy koleje prohlášeny za národní kulturní památku. Vznikl tu Památník vítězství nad fašismem a historická expozice. Koleje dnes opět slouží svému původnímu účelu – jsou zde ubytovaní studenti Veterinární a farmaceutické univerzity.


VIDEO: Pamětník Stanislav Hlava (94) vzpomíná na krutosti za období 2. světové války.

Video se připravuje ...

Fotogalerie
3 fotografie