Věznice je veřejnosti nepřístupná kvůli covidovým opatřením i kvůli havarijnímu stavu. Parta nadšenců společně s historiky a profesionály se proto spojila a umožnila zdarma všem dostat se do nepřístupných míst prostřednictvím trojrozměrné on-line aplikace. Gestapo na Cejlu věznilo ženy i muže.

„Protože přetížená věznice nemohla pojmout všechny vězně, zřídili Němci pro muže Kounicovy koleje a Cejl sloužil až do konce války jako ženská věznice Gestapa,“ dodal historik Pavel Paleček.

Vězenkyně byly živým štítem

Politické vězeňkyně na brněnském Cejlu zažívaly před osvobozením Brna dramata. Věznice dostala při bombardování zásah.

„Když se k Brnu přiblížila fronta, dalo gestapo příkaz, aby byly ženy z věznice vyvedeny a jako živý štít poslány proti útočícím vojákům," říká dokumentarista Jan Plachý.

Dozorci se ale po přiblížení k osvobozujícím vojákům rozutekli a trýzněné ženy spolu s nimi, takže se nestaly obětí osvobození města Brna.

Cejlem prošly i ženy z Heydrichiády

Gestapáckou věznicí na Cejlu prošly tisíce žen. Mnohé z nich byly odsouzeny i za odbojovou činnost svých partnerů, například manželka Vladimíra Petřeka, který ukryl parašutisty po atentátu na Heydricha. V Brně byla před převozem do Osvětimi vězněna nejen ona, ale i její tři dcery.

Trest smrti stětím hlavy sekerou

Podobně procházely brněnskou věznicí na Cejlu menší ženské židovské transporty z celé Evropy na východ. „Brněnská věznice byla jediná na Moravě, kde zasedaly německé soudy, které vynášely rozsudky trestu smrti stětí hlavy sekerou,“ dodal historik Paleček.

Odsouzené pak odváželi do sekyrárny ve Vídni nebo na Pankrác. „Bohužel není tato část historie téměř vůbec zpracována,“ dodal.

Po válce na dvoře věšeli kolaboranty

Dny osvobození v dubnu 1945 však pro krajskou věznici v Brně na Cejlu neznamenal konec. Na dvoře věznice byla postupně od roku 1945 oběšena skoro stovka osob obviněných z kolaborace s nacisty. Po únoru 1948 se opět zaplnila politickými vězni.

Historické věznici hrozí demolice

Části věznice stále hrozí demolice, kterou souhlasným stanoviskem posvětily všechny brněnské instituce, navzdory protestům mezinárodních i českých paměťových organizací a odborníků.

„Proto chceme dát lidem na celém světě, a zvláště v době covidu, možnost nahlédnout do každé místnosti věznice,“ říká dokumentarista Jan Plachý, který je autorem petice proti bourání části památkově chráněného areálu a na skenování věznice se sám podílel.

Věznici lze online navštívit ZDE nebo ZDE

VIDEO: Ve věznici na Cejlu se zhmotňovalo zlo: Hrůzy 50. let připomenul pietní akt i výstava.

Video
délka: 00:42.98

Ve věznici na Cejlu se zhmotňovalo zlo: Hrůzy 50. let připomenul pietní akt i výstava mm

Fotogalerie
14 fotografií