Karel Pavlík se narodil 19. října 1900 v Hradových Střimělicích poblíž Českého Brodu. Jeho původní pedagogickou kariéru přeťal vojenský odvod v roce 1920. „Na vojně se přihlásil na Vojenskou akademii (…). Byl přijat a v roce 1923 vyřazen jako poručík,“ uvádí historik Marek Skýpala v životopisném článku věnovaném právě Pavlíkovi.

V roce 1928 byl „hodnocen jako důstojník živé, družné povahy, trochu lehkovážný a povrchní. Přátelí se však příliš s mužstvem a mimo službu se straní společnosti starších důstojníků. Dobrý jezdec koňmo, písař na stroji a výborný jezdec na kole,“ líčí historik. Mobilizace v roce 1938 jej služebně zastihla ve Frýdku-Místku. Zbraň proti nacistům pozvedl až navečer 14. března 1939.

Vzdor do poslední patrony

Právě tehdy došlo k jedné z nejpamátnějších ukázek československého vzdoru nacismu. Příslušníci československé armády u Czajankových kasáren ve Frýdku-Místku pod vedením tehdejšího kapitána Pavlíka se jali vzdorovat nacistickému vojsku. I přes početnou převahu drželi své pozice. „Ve chvíli, kdy vypálili Němci z děla, poznal neudržitelnost obrany, vytáhl pistoli a prohlásil: „To nic, hoši nebojte se! Poslední rána je pro mne!“ líčí Skýpala.

Karel Pavlík se vyznamenal především 14. března 1939, kdy s lehkým kulometem bránil Czajankovy kasárny ve Frýdku-Místku. Nyní má v ulici Na Folimance, kde prožil poslední léta svého života, pamětní desku.
Karel Pavlík se vyznamenal především 14. března 1939, kdy s lehkým kulometem bránil Czajankovy kasárny ve Frýdku-Místku. Nyní má v ulici Na Folimance, kde prožil poslední léta svého života, pamětní desku.
Autor: David Zima

Jak při příležitosti představení pamětní desky upozornil badatel Jaroslav Čvančara, vojáci disponovali mírovými zásobami, tudíž i munice byl velmi brzy nedostatek. „Kapitán Pavlík střílel ze střechy, nejprve z lehkého kulometu, posléze z pistole,“ líčí. Počty padlých Němců se přitom liší od 12 po 22, zatímco z československých obránců nebyl jediný padlý. Právě pro nedostatek munice byli vojáci nuceni se vzdát.

Odvaha čelit bezvýchodnosti

Sice měl Pavlík možnost přežít období protektorátu kdesi relativně v klidu a ústraní, svého odhodlání sloužit vlasti se nezřekl a vrátil se do Prahy, kde už ve 20. letech sloužil. Hned od počátku okupace usiloval o navázání kontaktu s některou odbojovou skupinou, což se mu podařilo. „Stýkal se s jedním ze Tří králů Václavem Morávkem, Jozefem Gabčíkem i s dalšími,“ vysvětlil Čvančara. Podílel se tak například i na uskutečněném atentátu na Reinharda Heydricha v roce 1942.

Činně škodil Němcům až do okamžiku svého zatčení v Záběhlicích, kdy na něj nacisté nastražili léčku. „Byl dopaden a umístěn do Petschkova paláce, kde byl mučen. Pokusil se tou dobou i o sebevraždu. Nakonec byl převezen do koncentračního tábora Mauthausen,“ zasvětil posluchače badatel před odhalením jeho pamětní desky. Onen tábor se vyznačoval neúprosnou smrtící mašinerií v podobě úmorných prací v dolech. Vězňům byl záměrně nakládán větší náklad, než byli s to snést. Často proto zmírali vysílením či pod vahou neúměrně těžkých balvanů.

Video
délka: 00:50
1080p 720p 360p

Pieta na počest protinacistického odbojáře Karla Pavlíka, který se do posledních sil snažit vzdorovat nacistické zvůli. Právě pro jeho odvahu mu byla v ulici Na Folimance odhalena pamětní deska. David Zima

Poslední den Karla Pavlíka nastal 26. ledna 1943 v Mauthausenu. „Byl jedním ze 31 popravených klíčových svědků Heydrichiády, přičemž na akt popravy se přicestoval podívat i Heinrich Himmler,“ upozornil Čvančara. Popraven byl střelou do týla, jeho ostatky nezůstaly zachovány. Jeho symbolický hrob je k nalezení v Kostelci nad Černými Lesy, který spolu s novou pamětní deskou v ulici Na Folimance, kde prožil poslední léta a dny na svobodě, upomíná na jeho život a odvahu. Budiž mu věnována vzpomínka, která nevymizí.

V upomínku nezapomenutelného hrdiny

14. března 2019 se v domě Na Folimance č. 19 slavnostně odhalila pamětní deska věnovaná Karlu Pavlíkovi za účasti zhruba šesti desítek přihlížejících. Jejím autorem je kameník Pavel Cerha, umístění a výrobu financovala městská část Praha 2, kterou při slavnostním odhalení reprezentovala starostka městské části Jana Černochová (ODS).

Každá ulice, každý park, každé místo na Praze 2 má svou historii, která začíná, ale nekončí Karlem IV.,“ uvedla při odhalení pamětní desky starostka. „Naopak řada míst se váže i k novodobé historii, a toto je jedno z nich. Praha 2 bude stále tou městskou částí, která si odkaz svých hrdinů, jakým byl i kapitán Karel Pavlík, bude připomínat.“
Fotogalerie
18 fotografií