Podle výzkumnice Michaly Přibylové patřily ostatky statnému muži, který se dožil věku 45 až  60 let. Kostra je z doby asi kolem roku 2300 př. n. l. Antropologické zkoumání se pak soustředilo na události, které se mohou v kosterních pozůstatcích během života otisknout.

„Skelet nebyl postižen ani anomáliemi způsobenými špatnou výživou v dětství, jako jsou křivice, nebo špatným vývinem zubní skloviny. Snad jen části jeho holenních kostí ukazují, že mohl mít kolena mírně vtočená dovnitř,“ popsala nález Přibylová.

Opotřebení zubů bylo ovšem tak výrazné, že se pohybuje v posledních stadiích tabulky, používané antropology k určení sešlosti věkem.

Minerální „dochucovadla“

„Nelze však vyloučit ani možnost, že dieta dotyčného muže zahrnovala velké množství škrobu a jiných cukrů se štědrou příměsí písku, která by rovněž vedla k intenzivnějšímu obrušování chrupu,“ zmínila výzkumnice.

Dodala, že vzhledem k technologii mletí zrna mezi nahrubo opracovanými kameny však není přítomnost minerálních „dochucovadel“ v pravěkém jídelníčku neobvyklá.

Zneuctili mrtvého vykradači hrobů?

K poslednímu odpočinku byl mrtvý pochován v poloze na pravém boku s mírně pokrčenýma nohama, a s rukama původně snad složenýma v klíně.

S hrudní částí skeletu bylo ale podle výzkumníků posmrtně manipulováno, pravděpodobně hlodavci či vykradači hrobů. „Vykrádání hrobů bylo pro dobu bronzovou typické,“ zmínila výzkumnice Přibylová.

Kolem krku zesnulého našli archeologové několik ulitek páskovek. „Do klína byla mrtvému položena malá keramická nádobka, špatně vypálená, nepravidelného tvaru a se dvěma protilehlými oušky,“ upřesnila výzkumnice.

U nohou zemřelého ležela keramická mísa se zvířecí lopatkou, keramický hrnek s uchem, v němž byl vložen ještě keramický koflík s leštěným povrchem, a kostěné šídlo. Keramika pak celý hrob datuje do doby únětické kultury.

VIDEO: Unikátní nález hrobu ze starší doby bronzové u Vyškova.

Video
délka: 00:57.49

Unikátní nález hrobu ze starší doby bronzové u Vyškova 

Fotogalerie
4 fotografie