Pokud se jim zasypaný císařský viadukt podaří vykopat a obnovit, stane se významnou dominantou Brna, podobně jako nedávno otevřený Negrelliho viadukt v Praze. „Ten brněnský je přitom ještě o deset let starší,“ tvrdí ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.
Zkušební měření prvního úseku prokázalo existenci prvních šesti oblouků. Jsou nedaleko hlavního nádraží, zhruba šedesát metrů od budovy skladiště Amerika směrem na jih. „Jako podklady máme staré historické mapy a archiválie s pravděpodobným umístěním viaduktu,“ řekl Sedláček.
V Brně hledají historický viadukt, větší a starší než je ten pražský od Negrelliho. Jiří Nováček
Vídeňský viadukt nechala postavit během roku 1838 společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda jako součást trati mezi Brnem a Vídní. Přijel po něm první vlak do města. Vlastní zděný viadukt se 72 oblouky byl jednokolejný a dlouhý 637 metrů.
Císařskou parádu v 60. letech zasypali
Viadukt byl zprovozněn 7. července 1839 a stal se klíčovou součástí nejstarší železniční trati s parním provozem u nás.
Navazoval na něj pětiobloukový most přes Svratku, který je dodnes zachován. Z původního viaduktu se zachovalo pouze několik nevelkých úseků, protože při rozšiřování kolejiště v 90. letech 19. století byl z větší části zasypán a je skryt v mohutném náspu.
Patnáct cihelných oblouků zůstalo pod kolejemi. I toto skvostné císařské inženýrské dílo bylo pohřbeno. Stalo se v 60. letech minulého století při rekonstrukci hlavního nádraží v Brně. Lze se k nim dostat právě jen z budovy skladiště Malá Amerika.
Na jaře jde do akce georadar
Dělníci začnou na jaře opět zkoumat trasu viaduktu georadarem. Metoda je založena na vysílání a následném přijímání odražených elektromagnetických pulsů od různých typů rozhraní zemin. Kombinovat ji budou s přímými metodami - kopanými sondami a jádrovými vrty.
