Blesk s prezidentem v Hirošimě: Pavlovy silné emoce v epicentru atomové katastrofy
Jako by se tu zastavil čas. Místo, kde se svět za pár vteřin změnil navždy. Hirošima. Šestého srpna 1945 v 8:15 ráno sem dopadla první jaderná bomba v dějinách lidstva. A přesně tam, v jejím epicentru, se s přilbou na hlavě ocitl i prezident Petr Pavel (63). Spolu s ním i reportér Blesku. Všude kolem – trosky, ohořelé zdi, cihly, které letěly vzduchem, když bomba spálila město během milisekundy. A přímo uprostřed té hrůzy? Kostra budovy, kterou postavil zapomenutý Čech.
Budova, která jako jediná v bezprostřední blízkosti přežila výbuch, je dnes známá jako Atomový dóm. Připomíná sílu hrůzy, která se tu odehrála. Její skutečné jméno ale zní jinak – Průmyslový palác prefektury Hirošima.
A co je možná nejvíce překvapující? Navrhl ho architekt Jan Letzel (†45), rodák z českého Náchoda, vizionář, jehož stavba vzdorovala zkáze. Přesně 160 metrů od místa dopadu bomby tady stála Letzelova budova, třípatrový klenot s pětiposchoďovou centrální částí, vyvedený ve stylu evropské moderny - ne náhodou tak připomíná krásnou pražskou budovu ministerstva průmyslu a obchodu s majestátní kopulí.
Tísnivý dojem
„Musím říct, že to na mě tady působí opravdu tísnivým dojmem. Když si představím všechny ty informace, co znám ze studia historie a dokumentů - a člověk tady přímo je a představí si, co se tu dělo před 80 lety - tak je to opravdu hodně depresivní,“ řekl prezident na brífinku s výhledem na trosky.
„Hirošima je ale i výrazem určité nezdolnosti a naděje japonského národa, protože jak město znovu vybudovali kolem, a jak se s tou záležitosti vypořádali, je obdivuhodnou silou lidského ducha,“ dodal Pavel.
V hromadě trosek
Do samotného areálu se běžný návštěvník nikdy nedostane. Tentokrát ale Japonci udělali výjimku. Prezident a jeho delegace – stejně jako reportér Blesku – dostali speciální přístup, jelikož si místní vážili přítomnosti české hlavy státu, která přijela z Ósaky, jen aby uctila památku.
Všichni si museli nasadit bílé ochranné přilby. Starosta Hirošimy Kazumi Matsui (72) osobně prováděl skupinu zbytky ruin. Vysvětloval detaily slavné kopule, popisoval místo, kde výbuch udeřil s takovou silou, že se odpařili lidé v okruhu stovek metrů. Ale Letzelova stavba zůstala stát.
Zvon míru
Pavel se strnulým výrazem několikrát zastavil, a to i v samotném torzu budovy, kdy se skrze kopuli koukal na neskutečně pražící slunce. Člověk si nemůže pomoct a vkrádají se mu do mysli představy, jak bomba děsivě sviští nebem a všechno kolem se v bolestivé záři mění v prach.
V jednu chvíli si prezident jeden z kamenů sehnul a vzal do dlaně. Mlčky si ho prohlížel. Prezident spolu se starostou pak už jen mlčky procházel areálem. Nezaznělo jediné slovo.
Jen v dálce cinkal Zvon míru, který Pavel krátce předtím rozezněl mohutným dřevěným kladivem. Na konci cesty po Japonsku pro Blesk připustil, že Hirošima patřila k nejsilnějším momentům celé jeho cesty. A že právě Letzelova budova je symbolem nejen japonským, ale i českým.
Jan Letzel, Yokon Wasai z Náchoda
Kdo byl ten záhadný muž, který se stal architektem nejznámější ruiny na světě? Rodák z Náchoda Jan Letzel, v Japonsku známý jako „Yokon wasai“, což v překladu znamená „člověk s evropským myšlením a japonským cítěním“.
Narodil se v roce 1880, studoval u slavného profesora Jana Kotěry, prošel Dalmácií, Egyptem, v Japonsku zakotvil už v roce 1907. Právě on se stal jedním z prvních propagátorů česko-japonského přátelství. Po vzniku Československa v roce 1918 působil jako první (neplacený) obchodní zástupce československého zastupitelství v Tokiu.
Desítky staveb
V Zemi vycházejícího slunce navrhoval desítky staveb v Tokiu, Jokohamě i Hirošimě. Většinu z nich ale zničilo obří zemětřesení v roce 1923. Patřil k průkopníkům, kteří používali na tehdejší dobu moderní stavební techniky, jako je železobetonová a ocelová konstrukce.
Letzel se nikdy neoženil, podle dochované korespondence se ale v Japonsku staral o výchovu a vzdělání holčičky ze sousedství, některé zdroje dokonce mluví o tom, že ji adoptoval. Po první světové válce se vrátil zpět do Československa. Doba a nemoc ho zlomily. Zemřel v roce 1925 ve věku pouhých 45 let, v léčebně pro duševně choré v Praze.
Fragmenty dómu na hrobě
I přesto, že Letzel zemřel v Praze, jeho hrob s ostatky najdeme v Náchodě. Na jeho hrobce leží i šest fragmentů slavného Atomového dómu, který přinesla japonská delegace přímo do Náchodu v roce 2016. Dnes má v rodném městě vlastní muzeum, jeho jméno nese i tamní střední stavební škola.
Vzpomínka od starosty
Na architekta vzpomínají v jeho rodném Náchodu s velkým respektem. Starosta města Jan Birke (ex Socdem) říká, že vedle Josefa Škvoreckého je Letzel nevýznamnější rodákem Náchodu. „Zanechal po sobě nesmazatelnou globální stopu. Právě díky Průmyslovému paláci jsme i partnerským městem Hirošimy,“ popsal Birke redakci Blesku.
Starosta si vzpomněl právě na rok 2016, kdy do Náchoda přijela delegace z Hirošimy a přinesla několik artefaktů z Atomového dómu, včetně jeho fragmentů. „Zničehonic se ke mně objednal profesor z univerzity V Hirošimě se svou žákyní a udělali u nás tzv. čajový obřad. To je vzpomínka a vzdání holdu člověku, který pro ně něco dokázal, něco znamená. Tito lidé přijeli na vlastní náklady do Náchoda na hřbitov. Všichni, co jsme byli na místě, jsme ronili slzy velikosti hrachu,“ vzpomíná Birke na událost, kterou popsal jako neuvěřitelnou a dojemnou.
Letzel má v současnosti v Náchodu vzpomínkovou výstavní síť. „Aktuálně v ní probíhá výstava zapůjčených fotografií z japonské ambasády o událostech před 80 lety. S panem velvyslancem přemýšlíme nad nějakým symbolem, který by znázorňoval a ještě více umocňoval odkaz pana Jana Letzla, Průmyslového paláce a hlavně té nešťastné události výbuchu atomové bomby,“ dodal Birke.
Hirošimský památník míru
- Atomový dóm, Genbaku Dome
- Původně to byl Průmyslový palác prefektury Hirošima
- Budova byla otevřena v roce 1915
- Sloužila k prezentaci a prodeji lokálních produktů
- Od prosince 1996 je zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO
Proč stavba přežila?
Paradoxně právě blízkost k hypocentru výbuchu (160 metrů od ní a ve výšce asi 600 metrů) byla důvodem, proč budova nebyla zcela srovnána se zemí. Tlaková vlna působila na stavbu téměř kolmo shora, což železobetonový skelet a zejména konstrukce kupole dokázaly částečně ustát.
Vše uvnitř však bylo okamžitě spáleno žárem a všichni lidé v budově zahynuli. Uvnitř stavby stále zůstává ocelový rám kupole, zhroucená patra, výztuhy, které přežily jen díky Letzelovu konstrukčnímu umu.
Japonci už v roce 1966 rozhodli, že zbytek budovy ponechají v původním stavu - neopraví ji, jen lehce zpevní. Aby varovala, aby připomínala, aby děsila.
Ať si to pořádně komunista z hradu prohlédne a poučí se,neboť svojí současnou politikou v souladu s Fialovou vládou nás přibližuje tomuto konci!!!