14°C
„Byl jsem v dole na té kritické odpolední směně. Pracoval jsem tehdy jako technik, jak se v dole říkalo, štajgr. Měl jsem na starosti 44 lidí. Byli jsem v hloubce 30 metrů. Najednou jsme uslyšeli hlášení, že máme důl okamžitě opustit,“ uvedl Sedlář, který byl horníkem až do roku 1992.
Varoval kamaráda
Štajgr se svým týmem se vydal na cestu vzhůru. „V tu chvíli jsme slyšeli divný hukot. Jen šedesát metrů od nás se propadl svah a řeka vody a bahna se hrnula do dolu. Kdo to i viděl, zemřel. My jsme ale měli obrovské štěstí, že nejdřív tekla na opačnou stranu,“ zavzpomínal Sedlář na 9. červen 1970.
Do dolu se ještě vrátil, aby upozornil jednoho z horníků, který hlášení neslyšel. Tím mu zachránil život. „Dodnes jsem hrdý na to, že tam tehdy nezůstal ani jeden z chlapů, které jsem měl tehdy na starost,“ přiznal.
Horší to bylo podle něj se sousední partou. „Z ní se zachránil pouze střelec. Paradoxně ho zachránilo to, že byl při těle. Zatímco ostatní vyčkávali, co bude dál, on řekl: Chlapci já už půjdu ven, jsem takový těžší, vy mne doženete. Byl jediný z těch 18 lidí, kdo přežil. Za chvíli vše zaplavila voda,“ dodal bývalý štajgr.
Horníci a příbuzní si připomněli 50. výročí tragédie na dole Dukla v Šardicích Hynek Zdeněk, blesk.cz
Nebyl výtah
Neštěstí se stalo 9. června 1970 po lokální děsivé průtrži. V dole se utopilo pod přívaly bahna a vody 34 ze 110 horníků, kteří v tu dobu byli pod zemí. Voda se přitom do dolu nedostala žádným ze vchodů, ale prorazila si cestu sama.
Přestože důl Dukla byl na tehdejší dobu brán jako moderní, měl jeden nedostatek. Byl jediným dolem, kde scházel výtah. Dolů vedly jen dvě štoly, horníci chodili pěšky.
Z potůčku veletok
Stavěšickým potokem, který podél dolu Dukla vedl, běžně protékalo pouze 28 litrů za sekundu. Průtrž ale překonala maximální stoletou vodu desetinásobně! Z potůčku se stala řeka s šířkou 96 metrů. Průtok byl najednou až kolem 100 tisíc litrů za sekundu.
Tragédii před 50 lety připomíná od soboty 6. června památník, který odhalili zástupci hornických spolků a obce Šardice. Kromě jmen 34 horníků, kteří 9. června 1970 zahynuli, je na ní připsáno i dalších sedm horníků, kteří na dole zemřeli v jinou dobu fungování dolu.
