Hostina bohů je název výjevu z antické mytologie. Do tapiserie impozantních rozměrů 520 centimetrů na šířku a 350 cm na výšku tento výjev vetkal neznámý tvůrce z autorského okruhu Jodoca de Vos (1661 až 1734). Dílo zachycuje hostinu antických bohů v levé části a muzicírujícího Apollóna v doprovodu múz (napravo) v krajině.

Z depozitáře konečně na světlo

Tapiserie je kulturní památkou. Zprvu náležela do souboru nacházejícího se v zámku v Horažďovicích. Do Moravského zemského muzea se dostala za minulého vedení instituce, dlouho však ležela v depozitáři. Nyní padlo rozhodnutí, že bude vystavena v Jevišovicích v expozici klávesových hudebních nástrojů.

„Doplní elegantní charakter jak sálu, tak více než čtyř desítek nástrojů od nejstarších varhan až po klavíry 20. století,“ uvedla vedoucí Výstavního oddělení muzea Radmila Jarešová.

Unikát nešetrně sejmuli z lišty

Před vystavením se tapisérii čtvrt roku věnovali restaurátoři z Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí, kde se na tento typ uměleckých prací zaměřují od roku 1946. Přestože Hostina bohů je v poměrně dobrém stavu, nejzávažnější poškození odhalili restaurátoři na modrém bordurovém lemu, po jehož celém obvodu se nacházejí v krátkých intervalech díry.

Ty vznikly pravděpodobně nešetrným sejmutím tapiserie, zavěšené v minulosti zřejmě na nějaké podkladové liště. „Hlavičky hřebíků necitlivým stržením protrhaly borduru,“ popsal restaurátor, akademický malíř Jan Timotej Strýček.

Výjimečná je Hostina bohů i tím, že se udržela její barevnost, a to i zelené a žluté tóny, které obvykle mizí nejdřív. Odborníci oceňují rovněž skutečnost, že si gobelín, až na pravděpodobně strojově dotkávané bordury, zachoval původní podobu.

Zámek nabízí i jiné rarity

Starý zámek v Jevišovicích nabízí i mnoho dalších zajímavotí. Za zmínku stojí například výstava Umění skalních maleb, kterou si lidé prohlédli poprvé v roce 1961 ještě v rozestavěném pavilonu Anthropos v Brně.

Repliky celkem 30 skalních maleb a rytin zcelého světa jsou vystaveny ve sklepních prostorách zámku. Dalším lákadlem je výstava jedné z největších soukromých archeologických sbírek u nás, kterou vytvořil řídicí učitel František Vildomec. 

Fotogalerie
6 fotografií