23°C
Zamilovaný pár totiž našel originální nouzové řešení. Dostaveníčka si dává přímo na hraničním kameni! A žádná nařízení tak neporušuje. „Přinesu makovník, muž kávu. Položíme jídlo na kámen a společně posnídáme, jindy posvačíme. Probereme co a jak, dáme si pusu. Hranici nepřekračujeme a do karantény tedy nemusíme,“ svěřila se Blesku Katka. „A polibek, co si dáme přes hraničník, nikdo cizí nevidí,“ usmála se s tím, že při uvalení karantény by zřejmě oba přišli o práci.
Katarína a Pavel nejsou na karpatském pomezí zdaleka jediní, komu vlády uzavřením hranic ničí obyčejný život. „S mužem jsem se ve čtvrtek viděla poprvé od 13. března. Děs! Scházím se s ním jako největší zločinec, tajně v lese,“ postěžovala si Inka Mrázová z Javorníka. I je totiž vládní verdikt uzavřel po 17 letech soužití každého v jiné zemi.
Paní Inka z Javorníka vládní opatření nechápe. „Sedmnáct let žiju s jedním chlapem, 17 let chodíme na stejnou toaletu, do stejné sprchy, vaříme v jedné kuchyni a milujeme se v jedné posteli. A po 17 letech nám vláda ze dne na den řekne, že jsme nebezpeční jeden pro druhého,“ lapá po dechu. „Jen proto, že jsem Moravačka a starám se o starého tatínka a muž je Slovák a snaží se teď zajistit finančně tatínka na Slovensku?“ ptá se. „Kdyby muž dělal v Brně, je všechno OK. Když ale pracuje v Bratislavě, musíme shánět drahé testy, abychom se jako manželé mohli vůbec vidět,“ zlobí se paní Inka.
