„K vidění je kolekce 264 kusů náramkových hodinek vyrobených v 50. až 90. letech, včetně úplně prvních digitálek Pulsar, vyvinutých v Americe v roce 1971,“ řekl kurátor výstavy Petr Nekuža. Tehdy stály tyto hodinky víc než auto!

Sbírka, kterou do 6. června půjčil do muzea soukromý sběratel Libor Hovorka z Nového Města nad Metují, je podle odborníků nejucelenějším dokumentem své doby.

Lidé ve vitrínách mohou obdivovat skvostné hodinky s elektrickým a elektronickým pohonem, quartzovým, čili křemíkovým oscilátorem, ale také luxusní chronometry řízené dálkovým signálem.

První digitálky

Ozdobou expozice jsou vůbec první náramkové hodinky s digitálními ukazateli času. Ty se vyráběly v 50. až 90. letech minulého století. První z nich, legendární Pulsary, s LED displejem byly natolik převratným vynálezem, že je v roce 1973 ve filmu Žít a nechat Zemřít nasadila na zápěstí nejzářivější mužská módní ikona té doby – sám Agent 007 James Bond v podání Rogera Moora!

Video
Video se připravuje ...

Technické muzeum v Brně vytavuje unikátní kolekci 264 digitálek. Jiří Nováček

Prakticky všechny hodinky s pohonem na elektřinu či baterie jsou digitálky. Vynálezce Warren Marrison vyvinul v Bellových laboratořích spolu s J. W. Hortonem v roce 1927 první quartzové hodinky, které využívaly k pohonu blok křemenného krystalu stimulovaný elektrickým proudem. O dva roky později už napsaly New York Times: „Elektrifikovaný křemenný krystal vytlačuje kyvadlo hodin!“

.

Bondův chronometr ohromil svět

První počítač času! V dubnu 1972 celostránkový inzerát ve Wall Street Journal oznamoval, že náramkový počítač je v prodeji za neuvěřitelnou cenu 2 100 USD. V té době to bylo více než stálo auto Ford Pinto!

O rok později nasadil model Hamilton Pulsar P2 na zápěstí James Bond. Hodinky lze vidět hned v první scéně filmu Žít a nechat zemřít, kde agent stiskne tlačítko na boku hodinek, takže se rozsvítí LED čas a diváci mohou vidět, jak takové hodinky fungují.

Čtyřicet let na zápěstích každého

Zlatá éra digitálek začala počátkem 50. let, kdy hodinářské firmy v USA, Francii, Německu a Švýcarsku začaly připravovat hodinky poháněné elektrickou energií.

Konec spadá do 90. let, kdy se do sériové výroby dostávaly hodinky řízené radiovým signálem, vynikající absolutní přesností. Tuto proměnu provázel i výrazný pokles výrobních nákladů a tím pádem i prodejních cen. Mít je mohl už každý.

Luxus i šmelina

Ve sbírce se podařilo soustředit hodinky z USA, Německa, ČSSR, SSSR, Švýcarska, Británie, Polska, Bulharska, Japonska, Taiwanu, Číny a Hong-Kongu.

Raritami jsou strojky, se kterými šmelili sovětští vojáci těsně před odsunem do SSSR. U nás i ve světě nevídané jsou i bulharské strojky. V ČSSR se první digitálky, symbol luxusu, léta prodávaly na černém trhu a pak za bony v Tuzexu.

Fotogalerie
24 fotografií