Plán obsahuje dostavbu pavilonu A, který nemá hlavní vstup, vznik pracoviště tomoterapie, což je metoda ozařování nádorů, nebo pavilon teranostiky, která kombinuje diagnostiku s terapií. Ústav by chtěl od kraje získat nedalekou bývalou transfuzní stanici, aby v ní rozšířil oddělení radioterapie a vytvořil centrum paliativní péče o umírající lidi.

„Jsme připravení ústav podporovat. Bavili jsme se s ředitelem o převodu transfuzní stanice a vybudování nového vstupního traktu. Pokud budu ministrem zdravotnictví, budu maximálně součinný a snažit se pomoct,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Masarykův onkologický ústav je největší onkologické pracoviště v zemi. V roce 1935 začal na ploše 1600 metrů čtverečních se sedmi lékaři, 25 sestrami a 100 lůžky, přičemž ročně měl kolem 1100 nových pacientů.

Za 85 let se areál desetinásobně rozšířil a je na ploše 16 tisíc metrů, 254 lůžek, 181 lékařů a 228 sester. Ročně ošetří kolem 4000 nových pacientů, uskuteční se 10 tisíc hospitalizací a 240 tisíc ambulantních ošetření.

Opravy i u sv. Anny

Velkou investici naplánovala na letošek i Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Chce začít rekonstrukci pavilonu P, kde sídlí dialýza. „Plánujeme komplexní rekonstrukci budovy, výměnu vzduchotechniky, výměnu odpadů, novou fasádu a také kompletně nové dialyzační technologie. Náklady budou kolem 60 milionů korun,“ řekla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Kromě toho nemocnice plánuje za desítky milionů pořídit různé přístroje jako třeba rentgen nebo operační mikroskop.

VIDEO: Brněnští lékaři v Masarykově onkologickém ústavu poprvé použili k odhalení neuroendokrinních nádorů Galium 68 Ga-DOTA-TOC.