Samotářský hubeňor s kulatými brejličkami, kterému doma přezdívali »Pan Proč«, přitom udělal úchvatnou světovou kariéru. Při předávání Einsteinovy ceny v roce 1951 jej nadšeně aplaudující kolegové vědci označili „největším světovým logikem všech dob po Aristotelovi“. Gödel totiž zásadně prohloubil spojení logiky se základy matematiky. Byl světovou extratřídou a prvořadým vědeckým esem.
Dnešní »ajťáci« o křehkém podivínovi s uznáním mluví jako o otci programovacího jazyka. „Pro obor má obdobný význam jako Mendelovy zákony pro genetiku,“ shodují se vědci z celého světa.
S přítelem Einsteinem
Jeho světová kariéra vyvrcholila v americkém Princetonu po boku jeho přítele Alberta Einsteina (1879 až 1955). Na dílo geniálního fyzika navázal a objevil například, že Einsteinovy rovnice obecné relativity připouštějí možnost cestovat časovými smyčkami do minulosti.
Kdo byl Kurt Gödel?
Narodil se v roce 1906 Brně a žil tu do 23 let. Nejprve v nárožním domě dnešní Husovy a Pekařské ulice, pak v honosné rodinné vile na úbočí Špilberku, v Pellicove ulici 8.
Syn zámožného spolumajitele textilky v Brně navštěvoval evangelickou základní školu. Rodina mluvila německy a on sám se vydal v roce 1924 do Vídně, aby studoval fyziku. Byl nesmírně nadaný a dostal se až do Princetonu. Přednášel v New Yorku a Washingtonu a sblížil se s Einsteinem, který jej opravdu považoval za blízkého přítele.
Drtivý dopad nacismu
Nastupující nacismus měl na křehkého vědce drtivý dopad. „Stromy jsou nejvíce inspirujícími strukturami,” pronáší zhruba v polovině filmu herec James Urbaniak, který Gödela hraje.
V jeho postavě ztělesňuje ničivý dopad nacistů na intelektuály. Einstein totiž ve scéně seznamuje Oppenheimera s Gödelem a při procházce lesem mu pak říká:„Kurt se bojí otravy jídlem nacisty, a tak téměř nejí…“
Vyhladověl se k smrti
Ve filmu Oppenheimer už ale nezazní, že právě paranoidní strach z otravy nacisty stál Gödela ve skutečnosti život. Měl totiž obsedantní strach z jedů a jedl jen pokrmy uvařené milovanou ženou Adélou.
Ta ale v roce 1977 musela strávit 6 měsíců v nemocnici. Gödel tím pádem nechtěl jíst – a tak vyhladověl.Doslova. Když 14. ledna 1978 v Princetonské nemocnici zemřel, vážil 29 kg.
Slavné Věty o neúplnosti
Jeho dvě slavné Věty o neúplnosti z roku 1931 odpovídají na otázky spojené s mezemi mechanických procesů, bezespornosti matematických teorií a vztahu mezi pravdou a jejich důkazem.
Jeho dalším zásadním přínosem jsou práce týkající se podstaty nekonečna v matematice a času ve fyzice. Ve filosofii se jeho dílo týká hlavně podstaty paradoxů a pojmů sebereflexe.
Gödel zároveň položil základy programovacích jazyků, protože svým zamyšlením nad převedením jazyků do čísel ukázal směr, jak kódovat data prostřednictvím přirozených čísel.
VIDEO: Oppenheimer: Exkluzivní ukázka z filmu.
Oppenheimer: Exkluzivní ukázka z filmu CinemArt, idh
