18°C
Při procházce historickými uličkami centra Prahy dýchá na člověka magično. Obzvlášť při stmívání se může lehce zasnít a vrátit se v mysli do pohádkové doby, kdy na Pražském hradě vládl císař Rudolf II. Tento Habsburk přenesl v roce 1583 své sídlo z Vídně do Prahy, a učinil tak českou metropoli na dlouhých 28 let kulturním centrem Evropy. Do metropole se sjížděli umělci, učenci i dobrodruzi mnoha zemí, ale i zlatodějové nebo astrologové.
Pokud si chcete vychutnat příjemný zdravotní výlet a projít se ulicemi, kde rudolfínští astrologové, ale i další astronomové upínali zrak ke hvězdám, máme plán cesty! Svůj výlet můžete začít na tramvajové zastávce Pohořelec na Hradčanech. Zastávka se nachází u sousoší Tychona Braheho a Johanna Keplera. Odsud se vydejte na konec ulice U Brusnice. Na rohu Lumbeho zahrady za silnicí stojí dům, kde v Praze pobýval Tycho de Brahe.
Dánský astronom a matematik Brahe
Podle dobového popisu byl prý matematik „…postavy dosti vysoké, silný a složitý a v posledních letech jevil náchylnost k tloustnutí. Obličej jeho byl přísný, ano, zamračený, vysoké jeho čelo vráskami rozoráno,“ píše Jan Bauer v knize Čas zlatodějů a hvězdopravců. Měl také světlé narezavělé vlasy ostříhané nakrátko, ale kníry mu čouhaly až na konec krku.
Poté, co mu rádci mladičkého dánského nástupce Kristiána IV. zarazili vyplácení královské penze, urazil se Brahe a odcestoval na pozvání svého přítele Tadeáše Hájka z Hájku do Prahy. Císař Rudolf II. ho přijal na svůj dvůr a dával mu slušné peníze v roční výši 3 tisíce zlatých (pro srovnání, v roce 1635 zakoupil Marcí dům v centru za 5 tisíc zlatých). Spolupracoval také s Keplerem, ale podle autora se rozešli pro Braheho panovačnost.
Na podzim 1601 pozval astronoma Petr Vok z Rožmberka na velkolepou hostinu do svého paláce na Hradčanském náměstí. Notně si přihýbal z poháru, ale jak cituje historický pramen Jan Bauer „…přirozenosti svého těla zadost neučinil“. Brahe nechtěl vstát od stolu, aby si došel na toaletu. Poté v důsledku zadržení moči následujících jedenáct dní bojoval s horečkou a bolestmi, než 24. října 1601 zemřel v náručí svého pokračovatele Johanna Keplera. „Dnešní lékaři se kloní k názoru, že příčinou bylo zbytnění prostaty, které způsobilo zadržení moči,“ uvádí Jan Bauer.
Německý astronom, matematik a astrolog Kepler
Za Braheho pokračovatelem Johannem Keplerem musí člověk překročit Karlův most, až dojde do ulice Karlova. Stojí zde Dům U Francouzské koruny, kde Kepler mezi roky 1907 až 1912 žil. V té době objevil první dva zákony o pohybu planet kolem slunce. Do Prahy ale přišel mnohem dříve, už v roce 1600 na pozvání Tychona Braheho. Pracovali spolu s dalšími učenci z Braheho observatoře v současných Benátkách nad Jizerou. Po Braheho smrti navázal na jeho myšlenky a rozvinul je.
Další významní astronomové
Z Karlovy ulice je to co by kamenem dohodil na další zastávku vycházky, k renesančnímu domu v Melantrichově ulici 12. Budovu proslulou i jmény U zelené lípy a též U zlaté svině zakoupil v roce 1635 za 5 tisíc zlatých renesanční lékař, fyzik a matematik Jan Marek Marci. Bydlel tu až do své smrti v roce 1667.
Křivolakými uličkami Starého Města se pak pokračuje až na Staroměstské náměstí, kde stojí Dům U Bílého jednorožce. Místní salón často navštěvoval Albert Einstein. Na domu je umístěna i deska věnována významnému teoretickému fyzikovi. V salónu Berty Fantové v letech 1911 až 1912 hrával na housle a setkával se s přáteli Maxem Brodem a Franzem Kafkou. Se svou ženou Milevou ale bydlel v domu na dnešní Lesnické 7 u Tančícího domu.
Poslední zastávka se nachází v Celetné ulici. V domě na adrese Celetná 590/25 žil český německy hovořící matematik, filozof a estetik Bernard Bolzano. Pražské klima mu svědčilo pro počítání matematiky. Proslavil se jako slavný matematik.
Tycho Brahe – náhlé a nevysvětlitelné úmrtí nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy Videohub
