9°C
Profesor Ventruba před 40 lety působil v týmu předního českého gynekologa Ladislava Pilky (†81). „V roce 1979 jsem končil medicínu a chodil jsem na kliniku jako medik. On byl vedoucí mé práce a měl jsem tu možnost zapojit se do jeho týmu,“ připomněl Ventruba vznik centra asistované reprodukce v roce 1979.
„Ačkoliv tehdy umělé oplodnění u nás režim nepodporoval, protože v Sovětském svazu se nedělalo – a tam měli vždycky strach, že je někdo předběhne, pustili jsme se do toho i navzdory špatnému materiálnímu vybavení,“ vzpomínal před deseti lety profesor Ladislav Pilka.
Vajíčko přenesli českoslovenští lékaři poprvé do těla matky už v srpnu 1980, ale bez úspěchu. Neúspěšně skončily i další čtyři desítky pokusů. V roce 1982 bylo už umělé oplodnění úspěšné. „Pacientka ležela celé těhotenství u mě na oddělení. Porod byl plánovaný na 4. listopadu, ale já jsem si předtím zvrtl kotník. Tak jsem byl ještě to dopoledne na chirurgii, kde jsem dostal sádru. S tou jsem doběhl na porodní sál, kde byla staniční sestra, profesor Pilka a já jsem to fotil,“ vzpomíná Ventruba.
Tajná identita
Porod se podle něj odehrál v pořádku. Chlapec přišel na svět císařským řezem a vážil 3 650 gramů. „Narodil se chlapec a zavládla velká radost, protože už se vědělo, že to bude velká sláva,“ řekl Ventruba. Maminka ale nikdy nestála o prozrazení své identity.
Chlapeček byl prvním narozeným dítětem po umělém oplodnění v Československu a také v celém tehdejším komunistickém bloku. Celosvětově teprve třetím.
První dítě z umělého oplodnění na světě se narodilo v roce 1978 ve Velké Británii, byla jím Louise Brownová.
Práce „na koleně“
V Brně pak trvalo skoro další dva roky, než se dočkali druhého těhotenství z umělého oplodnění. Zatímco zkušenosti a odborné znalosti členům týmu nechyběly, potýkali se s nedostatkem vybavení. „V Československu tehdy nebyl dostupný žádný materiál. Speciální stříkačky si tedy sehnali na Slovensku v Chiraně ve Staré Turé. Sestřičky je pak musely v Brně dopilovat, aby dosáhli potřebné špičatosti. Hadičky jsem sehnal od vojáků a speciální komůrku, kde se spojuje vajíčko se spermií, vyrobil kolega z týmu,“ připomněl před časem gynekolog Pilka.
„Tehdy jsme to dělali skoro na koleně. Neměli jsme možnosti jako na Západě. Neměli jsme léky, přípravky na stimulaci vaječníků, přístroje na kultivaci. Vše se vyrábělo svépomocí a úspěšnost nebyla tak vysoká,“ souhlasí lékař Ventruba.
Podle něj tehdy zhruba ze 100 párů u 50 nastala situace, že žena neměla vajíčko, ze zbylých 50 se podařilo otěhotnět 10 ženám, z nichž porodila jedna. Dnes se díky různým metodám zvýšil počet vajíček i úspěšnost při otěhotnění.
Nové metody
Klinika od 90. let minulého století nabízí zmrazení spermií a embryí, ale také oplození vajíček injekčním zavedením spermie nebo program na darování vajíček a embryí. V novém tisíciletí přidala výběr lepších spermií pomocí magnetu nebo monitorování embryí v inkubátoru.
VIDEO: Ve FN Brno došlo před třemi lety ke světově unikátnímu porodu. U mozkově mrtvé ženy (†27) lékaři udrželi 117 dní těhotenství, narodila se zdravá holčička.
Za dobu existence vyhledalo centrum přes 10 tisíc párů. Na začátku se náklady na umělé oplodnění pohybovaly kolem 15 tisíc korun, postupně se posunuly na 20 tisíc a nyní jsou kolem 30 tisíc korun. Záleží však na tom, jaké služby si daný pár vybere. Pojišťovna hradí několik pokusů umělého oplodnění ženám ve věku od 18 do 39 let. Starší si vše hradí samy.
Více pokusů, větší šance
Podle lékařky Lenky Mekiňové se nyní v centru ročně rozhodne pro umělé oplodnění asi 1000 párů. Z toho se až 60 procentům žen díky tomu podaří otěhotnět, část otěhotní jinou cestou.
Úspěšnost podle lékařů záleží na počtu pokusů. Lékař Ventruba prozradil, že jedna cizinka absolvovala v různých zemích 15 neúspěšných pokusů, než se dostala do Brna. Zde podstoupila dalších osm pokusů, a nakonec měla dvě děti.
Věk je důležitý
Velmi důležitým faktorem je ale také věk. Ženy často odsouvají těhotenství a zvyšuje se i věk prvorodiček. Ten přitom hraje roli nejen z pohledu množství a kvality vajíček, ale také s ohledem na další nemoci a zdravotní stav partnerů. V ČR je věková hranice pro umělé oplodnění 49 let.
Centrum se podle Ventruby už staralo o ženu, která pro umělé oplodnění čekala na plnoletost, na druhé straně ještě před stanovením věkového limitu otěhotněla po umělém oplodnění žena starší 50 let.
Jedno embryo, ostatní zmrazit
Díky medikaci ale mohou mít ženy více vajíček. Lékaři ale oproti dřívějšku doporučují k transferu jedno embryo. Pokud dříve žena měla více vajíček a podařilo se je oplodnit, tak kvůli chybějící metodě zmražení lékaři transferovali tři i čtyři embrya.
Podle Ventruby tak nastávala vícečetná těhotenství, která s sebou nesla mimo jiné větší riziko poškození plodu. Nyní ale mohou ženy nechat embrya zmrazit.
„Snažíme se vcítit do té dvojice a vyjít jim vstříc. Je to potom taková emočně výrazná situace, když se za námi staví s dítětem z porodnice nebo pošlou fotku,“ podotýká další lékař Igor Crha.
Pavel Ventruba bere povolání i jako koníček. „Je pěkné, když vám pak přijdou přání na Vánoce. Některé děti potkáte ve městě a rodina se k vám zná. Dokonce se mi stalo, že jsem jednu paní potkal na Niagarských vodopádech, kde jsem byl s manželkou. Paní mi řekla, že její dítě »je moje«. A vysvětlujte to pak manželce," zakončil s úsměvem Ventruba.
