Porušit zákon, nebo Hippokratovu přísahu? Zákaz potratů v USA lékaře děsí i mate

Minulý pátek uběhlo sotva 80 minut od chvíle, kdy Nejvyšší soud USA zrušil klíčový rozsudek, než pípnul telefon s naléhavou zprávou, vzpomíná dr. Nisha Vermová. Do skupiny gynekologů přišla urgentní zpráva, žádost o radu.

Žena ze státu Wisconsin je těhotná, plod je postižen anencefalií – chybí důležitá část mozku a lebky. Porucha je to neřešitelná, málokteré takto narozené dítě přežije déle než pár hodin, maximálně dní. Nešťastná matka byla objednaná na potrat, klinika jí však kvůli soudnímu rozhodnutí rezervaci na poslední chvíli zrušila.

Řada sporných situací

Jenže nutit ji plod donosit je kruté a riskantní. „Co mám dělat?“ žádala o radu wisconsinská gynekoložka. Kolegové většinou přicházeli s konkrétními radami, které kliniky v blízkých státech by mohly potrat provést. Vermová si případ přidala na svůj seznam sporných situací, které nové zákony o potratech dostatečně neřeší a které přidělávají dilemata lékařům.

„Nezodpovězených otázek je tolik,“ řekla Vermová pro Washington Post. Sama působí v Atlantě ve státu Georgia. Tam zákonodárci přichystali zákaz interrupcí po šesti týdnech těhotenství; zatím nevešel v platnost, ale může se tak stát brzy. „Způsobuje to zmatek a obavy. Víme, co máme dělat z lékařského hlediska, ale nevíme, co smíme dělat na základě zákonů,“ vysvětluje gynekoložka.

Podcast: Polky se bojí otěhotnět. Potraty by měly být osobním rozhodnutím, říká Byrtek

Nejvyšší soud nezakázal potraty – zrušil jen svůj rozsudek z roku 1974 (slavný případ Roe vs. Wade), který garantoval právo na potrat federálně, všude v USA. Zvrácení rozsudku dává tuto pravomoc jednotlivým státům, takže je tu 50 jednotlivých přístupů. Každý stát může situaci řešit vlastním zákonem s jedinečným jazykem a právními interpretaci, kdy je ještě přerušení těhotenství přijatelné a kdy už jde o trestný čin.

Americká společnost porodníků a gynekologů se přidala k řadě dalších profesních organizací a odborných magazínů, jež varují, že verdikt ovlivní zdravotní péči nejen v oblasti interrupcí, přinese nová rizika pro pacientky, ba může zvýšit úmrtnost rodiček. Lékaři se například obávají rizik spojených se samovolnými potraty či umělým oplodněním. Medicínskou praxi podle nich promění, ale i popřou zákony nezaložené na vědě či důkazech.

Náhlá změna zákonů

Kentucky, Louisiana a Jižní Dakota volitelné potraty zakázaly okamžitě po přelomovém rozhodnutí Nejvyššího soudu. Deset dalších států už mělo obdobné zákony schválené, připravené, jen jejich platnost blokoval právě Nejvyšší soud – někde už tedy platit začaly, jinde to brzy nastane. U další víc než desítky je velmi pravděpodobná obdobná změna.

Třeba ve Wisconsinu stále existuje zákon z roku 1849, jen teď půl století neplatil. Tamní ministr spravedlnosti (patřící do Demokratické strany, jež je pro potraty) prohlásil, že zákon uplatňovat nebude. Stejně četné wisconsinské kliniky přestaly potraty provádět.

Dohromady tak jde o polovinu států USA, respektive 52 procent amerických žen v plodném věku, které ve svém státě nebudou mít k potratu přístup, připomněl Washington Post.

Caitlin Gustafsonová působí v městečku McCall ve státě Idaho. Nežijí tam ani čtyři tisíce lidí, takže má na starosti hodně širokou lékařskou péči. Úrazy, péči o seniory i porody. „Potrat je zdravotní péče,“ tweetovala loni. 

Přesto tam zákaz potratů má vstoupit v platnost koncem července. Příslušný zákon prý četla víc než stokrát, stejně z něj však není moudrá. „Pokaždé jsem ještě zmatenější,“ děsí se. A uvádí nedávný příklad ze své praxe.

Ženě praskla voda v rané fázi těhotenství, dlouho předtím, než by plod byl životaschopný. V takových situacích lékaři typicky varují matky, že jim hrozí sepse, tedy celková reakce organismu na infekci. Některé matky se rozhodnou pro potrat, další se situaci snaží překonat – ale čím déle čekají, tím větší je riziko život ohrožujících komplikací. Své pacientce Gustafsonová dala právě takto na výběr. Ale co až začne platit nová legislativa?

Znásilnění a incest

Příslušný zákon v Idahu má stránku a půl – a řadí se tak k těm delším, některé situace se snaží definovat. Stejně to nestačí. „Poskytnout nenarozenému dítěti nejlepší příležitost k přežití“ a podobné fráze – co to znamená? Z medicínského hlediska nic a vykládat si je lze různými způsoby.

Mírnější než nejkonzervativnější státy je Idaho v tom, že umožňuje jít na potrat, když je těhotenství výsledkem znásilnění nebo incestu. Žena musí na kliniku donést „jen“ potvrzení od policie. Ne každá oběť se však k takové věci dokáže přiznat. A budou lékaři muset řešit, zda je potvrzení pravé? „Já osobně bych konzultovala právníka, což by znamenalo další zdržení,“ uvádí Gustafsonová.

Hrozí i v Česku zákaz interrupcí? „Potrat je zabití člověka,“ říká za sebe Jurečka

Stejně složité je kritérium, že přerušit těhotenství se smí v případě ohrožení života matky. Jak špatně na tom musí být, aby se na ni vztahovala výjimka? Některé infekce a jiná ohrožení související s těhotenstvím mohou nastoupit či se zhoršovat velice rychle.

„Víc budeme myslet na to, jak se bránit proti žalobám,“ předpokládá Edward Hills z lékařské fakulty Meharry College v Nashvillu. Stát Tennesse se brzy zařadí k těm nejpřísnějším, pokud jde o potraty. I když třeba bude zřejmé, že plodu netluče srdce, lékaři se budou bát vyvolat potrat kvůli záchraně matky, varuje Hills – a pro jistotu si zavolají kolegy, aby je v rozhodnutí podpořili. Čili další zdržení.

Umělé oplodnění a vražda

Zákaz potratů může mít v branži dopad i na opačném konci spektra, při umělém oplodnění. Ve zkumavce se totiž vytvoří víc embryí a ta přebytečná se zlikvidují. Jenže například v Nebrasce zákon definuje za počátek života právě okamžik oplodnění (IVF); standardní procedura by se tak stala několikanásobnou vraždou. „Sotva se rozhodnutí oznámilo, začaly nám telefony zvonit jako o závod,“ popisuje Elizabeth Constanceová z reprodukční kliniky v Nebrasce. Pacientky se bály, zda jejich objednání platí…

„Já i další se bojíme, že nás označí za vrahy kvůli naší snaze dělat to, co je nejlepší nejen pro naše děti, ale i pro budoucí generaci lidstva,“ uvedla pro Washington Post Genevieve Adairová (38). Ve zkumavce jí lékaři oplodnili 18 embryí, jenže u 14 se hned našly špatné geny, tak se raději nepoužila a zůstala zmražená. A co s nimi dál?

„Politici musejí s lékaři konzultovat tyto dalekosáhlé důsledky jazyka, který v zákonech používají. Na každém slově bude záležet,“ dodává Constanceová. Například v Alabamě na to zákonodárci dbali a – k nelibosti konzervativních kruhů – pro případy IVF dali k likvidaci embryí zelenou.

Nové komplikace uznávají i gynekologové, kteří jsou proti interrupcím. Jako třeba Christina Francisová ze státu Indiana, působící v organizačním výboru Amerického svazu porodníků a gynekologů pro život („pro život“ – „pro-life“ se označují odpůrci potratů, neboť je pro ně už plod živým tvorem). „Někdy jsou klinické situace nejasné,“ řekla Francisová. Za své kariéry v nutných případech riziková těhotenství také ukončovala – třeba ta mimoděložní, kde plod nemá šanci přežít a hrozí i smrt matky.

„Bude tu proces vzdělávání,“ dodává Francisová. Doteď se lékaři často učili klást důraz na život matky, teď budou muset zvažovat dva rovnocenné životy – matku i plod.

Postihne víc černošky než bělošky, varují experti kvůli zrušení ústavního práva na potrat v USA

„Když těhotné pacientce praskne apendix, budou se chirurgové bát zakročit, neboť by mohli nechtěně ukončit těhotenství?“ ptá se Vermová. Takové dilema může nastat u anestezie, ale také chemoterapie. „Jsme v nouzové situaci, toto je pohroma,“ konstatuje Vermová, kolegy z Georgie vyslaná do týmu, který tyto otázky nyní probírá. Tato dilemata tu byla vždy, nyní se posouvá dosavadní rovnováha. Pokud lékař riskantní zákrok podnikne a plod ho nepřežije, může ho nová situace kolem potratů vystavit větší hrozbě žalob.

Zrovna gynekologů a porodníků se v USA nedostává a hrozí, že změna federálního práva bude dalším odrazujícím faktorem. A rovněž komplikací pro ty, kdo se přece jen pro obor rozhodnou. Skoro polovina mediků nyní možná v rámci atestace nezíská povinnou zkušenost s interrupcemi, varuje Kavita Vinekarová z Kalifornské univerzity v Los Angeles. „Třebaže někteří lékaři při atestaci nepodstoupí plnohodnotný potratový výcvik z náboženských či morálních důvodů, i částečný výcvik zlepšuje jejich schopnosti a sebevědomí ve zvládání samovolných potratů i těhotenském poradenství,“ konstatovala v odborném magazínu Obstetrics & Gynecology.