Ve vězeňské kapli probíhaly pravidelné mše od roku 1779, kdy byla vysvěcena. Za války a v době komunismu ale přestala kaple sloužit původnímu účelu. „Káznice má neobyčejnou atmosféru. Vnímám, že tu lidé byli týráni a popravováni. Nepůsobí na mě jen tragicky, ale i jako místo naděje,“ říká jeden z hostů bohoslužby Petr Hanák.

Místo oltáře tank

Za nacismu a komunismu se změnila funkce svatého místa, i jeho výzdoba. Nádherná barokní místnost je dodnes zohyzděná, neboť fungovala jako agitační středisko. Namísto oltáře se nachází obraz tanku. „Dobře je vidět malba umístěná na nejdůstojnějším místě u oltáře – obrázek úderníků a rudoarmějců,“ říká historik Michal Doležal.

Právě kvůli svému náboženskému přesvědčení byl na Cejlu v 50. letech vězněný i Štěpán Vašíček (†90), který zemřel v loňském roce. Vašíček byl odsouzen na deset let do vězení, protože veřejně projevil nesouhlas s propagandou tzv. číhošťského zázraku. Zastal se faráře Toufara, kterého umučili komunisté.

Video
délka: 00:58.53

Neblaze proslulé vězení na Cejlu rozjasnila adventní mše: Vzpomínalo se i na týrané Markéta Malá

Za křížek na krku mu bachař zlomil dvě žebra

Štěpán Vašíček pobyl rok na Cejlu ve vyšetřovací vazbě v letech 1950 až 1951. Bylo mu 23 let. „Hned, když jsem tam přišel, bylo to asi po týdnu, měl jsem na krku křížek. Ten mně bachař strhnul, zlomil mně přitom dvě žebra a dostal jsem za to šest týdnů poloviční dávky jídla,“ svěřil se Vašíček při rozhovoru pro Paměť národa. Z Cejlu Vašíček putoval do uranových dolů, propuštěn byl až v roce 1960.

Co je Paměť národa?

Jde o největší veřejně přístupnou sbírku svědectví pamětníků 20. století. Od jejího založení v roce 2008 ji buduje nezisková společnost Post Bellum. Portál obsahuje příběhy válečných veteránů, odbojářů, těch, kteří přežili holocaust, politických vězňů, ale i lidí, kteří diktaturám sloužili. Z Paměti národa vycházejí další projekty: rozhlasové pořady, výstavy, knihy, filmy, vzdělávací programy pro děti.