14°C
Zpovídala pamětnice, bádala ve farních kronikách i muzeích, posbírané informace zaznamenala do dvou knih. „Na Šumavě se vždy vařilo podle ročních období. Tedy podle toho, co příroda dala, co se urodilo. Vzhledem k nadmořské výšce byla dostupnost některých potravin dost omezená,“ řekla autorka Blesku. Vzhledem k rozlehlosti Šumavy byla i strava odlišná.
„Od Sušice po Prachatice, kde jsou města, se žilo jinak a jídelníček byl bohatší než nahoře. Hodně receptů existuje na brambory připravené na mnoho způsobů. V příhraničních vesničkách se dodnes dědí recepty z generace na generaci. Většinou jsou to jídla spojená s různými svátky. Tradice se na Šumavě stále dodržují, zejména ty masopustní a velikonoční,“ poznamenala.
Na jaře se na Šumavě zpracovávalo vše, co se zazelenalo, zejména bylinky. Dělala se kopřivová polévka, jarní zeleninová a všechna tradiční jídla spojená s Velikonocemi. Polévky, zejména ty hutné, byly velmi oblíbené a dokázaly zasytit po celý rok. Oblíbené byly zelnice, houbové, cibulačky, česnečky. Vařily se i přes léto. „Do hrnce se dával chleba, zalil se vývarem a nechalo se to uležet. Toto jídlo se nosilo na pole jako vydatná strava. Na dožínky se zase hodně pekly různé koláče,“ připomněla Lucie Kohoutová.
Podzim byl ve znamení posvícení a tradičních hnětýnek. Nechyběla různě upravená svatomartinská husa. „Na zimu se zabíjelo. Maso se udilo, zavařovalo, aby bylo v zimních měsících co jíst. Jídlo bylo prokládané bramborami na mnoho způsobů, kysaným zelím a dalšími skromnějšími potravinami. Dělaly se škvarkové placky, pekly preclíky,“ dodala.
Hodně jídel je převzatých z Bavorska. Kuchyně na obou stranách Šumavy se prolínaly. České kuchařky přebraly zejména různé druhy knedlíků a sladká jídla.
Houby a ryby se nejedly
Houby a ryby se dlouho na Šumavě nejedly. Byl to výhodný artikl, za který Šumaváci utržili peníze na trzích. Až později se z toho stalo všední jídlo. Ani ze zvěřiny se dříve nepořádaly hostiny. Ulovení zvířete v lese bylo považováno za pytláctví a přísně se trestalo.
Nadívané jarní kuřátko
SUROVINY: Kuřátko, sůl, máslo. Na nádivku: 20 dkg kuřecích jater, 2 větší vejce, 3 žemle, lžíce másla, smetana na namočení žemlí (nebo plnotučné mléko), sůl, muškátový květ, lžíce nasekané petrželky, lžíce spařených nasekaných mladých kopřiv.
POSTUP: Žemle nakrájíme na kousky a namočíme je do smetany. Lehce vymačkáme a utřeme je s kořením, solí, rozpuštěným máslem, žloutky, nakrájenými játry, petrželkou a kopřivami. Do směsi vmícháme sníh z bílků. Kuřátko omyjeme, osolíme a naplníme nádivkou. Po naplnění sešijeme režnou nití. Osolíme, dáme na pekáč s máslem a trochou vody a pečeme při 180 °C do zlaté barvy.
Zelnice s kroupami
SUROVINY: 500 g kysaného zelí, vepřové maso nebo uzené na vývar, 2 strouhané syrové brambory, kroupy, kysaná smetana, 1 vejce, lžíce hladké mouky, sůl, pepř, muškátový květ, kmín, mletá paprika.
POSTUP: Kyselé zelí uvaříme s masem (nebo ve vývaru), přidáme sůl, kmín, nastrouhané brambory a povaříme do změknutí. Kroupy uvaříme zvlášť. Polévku zahustíme kofl íčkem kysané smetany, ve které jsme rozmíchali mouku, papriku a vajíčko. Povaříme, okořeníme květem a pepřem. Do polévky vložíme kroupy a kousky masa.
Vlci ve výběhu v Srní na Klatovsku. Romana Vébrová
