K napsání psychothrilleru Nepečené dezerty Kateřiny A. vás inspirovala tragická smrt oblíbené spisovatelky Simony Monyové, kterou zavraždil manžel. Tato událost vás silně zasáhla…
Vzpomínám si, jak šokující pro mne bylo, že ten, kdo má být v životě nejbližším přítelem a oporou, se stane vaším vrahem. V té době jsem byla velmi mladá, divila jsem se, proč nikdo nic neřekl, nebo proč svou situaci paní Monyová neřešila dřív. Ještě jsem si neuvědomovala, že to skutečně není takhle jednoduché. Bohužel podobně k problematice domácího násilí přistupuje spousta lidí. Proto je podceňování situace a nezájem jeden z největších problémů, který se ohledně domácího násilí řeší. A to jak od hlavních aktérů, tak právě od okolí, které často bez vnějšího vhledu nebo výrazné empatie odsoudí hlavně oběť, nebo nad tím mávne rukou.
Další inspirací byl váš vlastní nevydařený vztah. Můžete popsat, co jste prožívala?
Od začátku jsem se cítila do vztahu natlačená, ale ocitla jsem se v tíživé situaci a bývalý partner mi nabídl pomoc. Právě vděk a pocit, že mu něco dlužím, mě posléze nutil před vším přivírat oči a oplácet mu laskavost stále dokola. Náš vztah došel až do bodu, kdy jsem měla omezené styky s rodinou a přáteli a také omezené vlastní záliby. Byla jsem finančně znevýhodněná a výplata nechodila na můj účet.
Došlo i na fyzické násilí?
Docházelo u nás k verbální šikaně i k fyzickým napadením. V závěru i k vyhrožování smrtí a sexuálním atakům. Ráda bych zdůraznila, že je jedno, jestli se to děje každý týden či měsíc, jednou nebo pravidelně. Takhle prostě zdravý a vyrovnaný vztah vypadat nemá.
Jak situaci vnímalo vaše okolí? Tušili o ní něco?
Nejhorší bylo, že právě lidé kolem nic neviděli, nebo nechtěli. Možná to brali na lehkou váhu. Každopádně viděli jen to krásné, čím jsme se obklopovali, ale pod povrch nikdo nezavítal. Pamatuju si, že se někteří smáli, když bývalý partner vysvětloval, že ta velká díra ve zdi je od nádobí, které po mně hodil, protože jsem byla drzá. Největší zklamání, ale přišlo od známého, který mi řekl, že bych si zasloužila dostat ještě jednu přes držku. Proto považuji za důležité, aby se o problematice domácího násilí více mluvilo, aby veřejnost chápala, o jak skrytou a život ohrožující hrozbu se jedná.
Kdy a jak si člověk uvědomí, že je něco špatně?
To je jeden z nejtěžších kroků, přiznat si problém a nedávat ho za vinu sobě. Jenže nejsme stroje, lišíme se od sebe a každý k tomu přistupujeme jinak. Míra uvědomění a překročení hranic je proto velmi individuální. Navíc ty impulzy mohou přijít odkudkoliv, často to bývá pomyslná poslední kapka, takže se opravdu ani nemusí jednat o nic velkého. Vždy je třeba posuzovat případ od případu. Já osobně si uvědomila problém, až když jsem přemýšlela o vlastní smrti jako o jediném východisku. Tehdy jsem si vzpomněla právě na paní Monyovou a dokázala se podívat na situaci i jinak.
Vaše dramatická a napínavá kniha je tedy i snahou prozkoumat domácí násilí?
Chci veřejnosti ukázat cestičku do pekla dlážděnou dobrými úmysly. Pro spoustu lidí je nepředstavitelné, že někdo trpí dlouhá léta a nic nepodnikne. Bohužel taková je realita. Chtěla jsem vysvětlit, co k tomu oběti vede, jaké strachy a obavy prožívají a čemu všemu jsou vystaveny. Zároveň jsem chtěla, aby kniha měla větší dosah než jen jako osvětová kniha plná mouder. Proto jsem z domácího násilí udělala plíživého strašáka, který se táhne napříč celým thrillerovým dějem, a my sledujeme hrdinku, jestli se dokáže postavit nejen vlastním strachům.
Jde o vaši prvotinu nebo měli čtenáři už možnost přečíst si nějaké vaše knihy?
Nepečené dezerty Kateřiny A. jsou mojí knižní premiérou. V současnosti vznikají dvě sbírky povídek, kam mi bylo ctí přispět. V obou případech se téma úzce dotýká domácího násilí, i když zpracováním se trochu liší. Také pracuji na další knize, kde se věnuji toxickým vztahům ve větším rozsahu.
Kde čerpáte inspiraci?
Inspirace číhá naprosto všude. Snažím se život kolem sebe vnímat s otevřenou myslí a všímat si detailů. Někdy je třeba jen načerpat dostatek podnětů a nápad pak přijde sám. S oblibou se tak děje ve chvíli, kdy nemám prostředky a čas si jej zaznamenat. Často tak vznikají komické situace, kdy píšu čímkoliv na cokoliv. Když se ovšem potřebuju v příběhu dostat do hloubky, tak vyrážím na procházku do přírody, poslouchám hudbu a příběh mi po chvíli začne zapadat do sebe jako jednotlivé dílky puzzle. Jenom nesmím zastavovat.
O knize Nepečené dezerty Kateřiny A.
Román Andrey Čekanové Nepečené dezerty Kateřiny A. je příběhem Kateřiny, vzorné stepfordské paničky. Zdánlivě pohodové manželství skrývá drsné tajemství, které nepřekročí práh jejich domu. Nepečené dezerty je poslední soubor v počítači Kateřiny A., který by její manžel otevřel. Proto zde ukrývá deník, v němž zpytuje svědomí a vysvětluje, že ne vždy se věci mají tak, jak se na první pohled zdá. Obzvlášť to platí o Albertovi, jejím manželovi, který světu ukazuje pouze své lepší já. Svou horší stránku si šetří na doma.
Zná Kateřina všechny jeho tváře, nebo ji může ještě něčím překvapit? Co je motivací jejího nového zaměstnance, který naléhá, aby neodkládala řešení svých problémů? A kam zmizel realitní makléř, který si kromě úplatku vyžádal na Albertovi společnost jeho ženy?
O čem se mlčí - Domácí násilí
O čem se mlčí - Domácí násilí Videohub
