7°C
Má Měsíc opravdu vliv na růst hub? Pohyb Měsíce při obíhání okolo Země vyvolává na jejím povrchu střídající se příliv a odliv moří. A právě tyto slapové jevy údajně působí také na houby. Vždyť houby obsahují okolo 90 % vody. Zmíněné jevy vyvolávané Měsícem ovlivňují údajně vlastnost houby přijímat tekutiny a spolu s nimi i v nich rozpuštěné látky potřebné pro růst hub.
A co měsíční světlo?
„Kromě toho mohou houby registrovat měsíční světlo. Vliv úplňku, oproti jiným fázím Měsíce, je způsoben zejména množstvím odraženého elektromagnetického vlnění (viditelného světla) od jeho povrchu. Některé organismy reagující na tento jev mohou vykazovat chování podobné tomu, jaké lze pozorovat za běžného denního světla,“ uvádí Aleš Vít z České mykologické společnosti v unikátní knize 100 + 1 otázek a odpovědí pro houbaře, kterou napsal spolu s Radomírem Sochou.
Mykolog Baier: Funguje to!
Debata o vlivu úplňku na růst hub je nekonečná. Podle známého mykologa Jiřího Baiera je vliv Měsíce jednoznačný. „Měsíc údajně vytahuje vláhu ze země do vyšších vrstev půdy. Ta je pak pro houby lépe dostupná a ony více rostou. Kromě vláhy záleží samozřejmě také na dalších podmínkách, jako je třeba přiměřená teplota v příslušném ročním období. Nejvíce se houbám daří v období, kdy jsou teploty přes den i v noci takřka vyrovnané. A nesmí foukat,“ vysvětluje Ing. Baier.
Podle něho vliv fáze Měsíce na růst hub není žádný mýtus. „Jistě to je důležité. Není to žádná náhoda. Když dorůstá srpek, tak dorůstají i houby. Vrcholí to během úplňku, a pak zase ubývá,“ komentuje mykolog Jiří Baier. „Já se tím řídím celý život, a opravdu to tak funguje.“
Unikátní graf
Mykolog Aleš Vít zase připomíná amatérského houbaře pana Ptáčníka z Plzně. „V 70. a 80. letech minulého století jsem čile komunikoval s panem V. Ptáčníkem, který se, jako zvídavý praktický houbař, věnoval otázce vlivu Měsíce na růst hub opravdu zaníceně. Tento jev neobyčejně pečlivě sledoval a dlouhodobě i vyhodnocoval. Pořizoval a okruhu svých přátel poskytoval své roční harmonogramy růstu hub podle jednotlivých měsíců, a co je důležité, v předstihu na ten který rok,“ popisuje Vít.
Ptáčníkův harmonogram
„Do křivky jsou započítány všechny dosud známé skutečnosti pro působení Měsíce na růst hub. Gravitace, deklinace a vzdálenost Měsíce od Země,“ vysvětluje v legendě ke grafu zapálený houbař.
Houby rostou se zvedající se křivkou, přestávají, klesá-li. Tj. průběh v kalendářním měsíci. Desetiletá perioda probíhá takto. V létech, kdy probíhá křivka poblíž rovníku, rostou stejnoměrněji, ale méně. V takovém případě druh začne růst se stoupající křivkou a roste po celé svoje vegetační období, i když také v mírnějších vlnovkách. V létech, kdy dochází vrchol křivky až k horní silné, vodorovné čáře, označené „max“, rostou nejvíce, u spodní čáry, označené „min“, nerostou vůbec.
„V posledním případě jsou patrny velké výkyvy mezi maximálním a minimálním růstem. V • rostou nejvíce přes poledne, v ☾ rostou večer, v • rostou přes půlnoční hodinu a v ☾ rostou ráno. Vzhledem k tomuto sledujeme i teplotu, nutnou pro růst hub,“ dodává Ptáčník.
A co na toto téma říká věda?
Švýcarská studie pod názvem Více hub za úplňku – mýtus, nebo realita? kterou v roce 2011 napsal S. Egli a kolektiv autorů je k vlivu Měsíce skeptická.
„Od roku 1990 až do roku 2007 nasbírali autoři této studie 1715 datovaných mykologických vzorků. Sběr byl prováděn na pěti různých místech s rozdílnou nadmořskou výškou, stářím a složením lesa, úhrnem srážek a velikostí území. Podle autorů této studie nebyla empiricky zaznamenána spojitost mezi Měsícem v úplňku a větším růstem hub,“ uvádí Vít v knize. Mnohem důležitějšími faktory pro růst hub jsou tak zřejmě vlhkost, teplota a dostatek živin.
VIDEO: Houby, které vypadají jako z jiného světa
