Po zásahu blesku na dětském dni v parku v Liberci byla nutná hospitalizace 22 lidí, což zástupci tamní nemocnice považují za ojedinělou událost. „Co se týká zásahu bleskem, většinou to bývají jednotlivé osoby. Takže to, že by to byla skupina osob, to je extrémně vzácné. Tak velký počet osob v naší nemocnici určitě nebyl a nepamatuju ani v České republice,“ popsal v pondělí zástupce přednosty traumatologicko-ortopedického centra a primář traumatologie v Liberci Martin Křivohlávek.
Soudní znalkyně: Shoda náhod...
Také podle soudní znalkyně Ing. Heleny Bydžovské, která se mimo jiné věnuje i ochraně před bleskem, šlo v neděli o velmi výjimečnou událost. „To, co se odehrálo v Liberci, byla opravdu shoda náhod. Intenzivně pršelo, voda je vodivá, mokré listy jsou vodivé, kmen je vodivý, čili z toho kmene stromu se stal jímací svod a bleskový proud skrze něj sjel do země," vysvětluje pro Blesk.cz expertka.
„V místě úderu bleskového proudu do země se vytvořil potenciálový trychtýř, což znamená, že když se pak na zemi hodně rozkročíte, nebo se budete držet za ruce s někým v blízkosti a budete od sebe stát na nějakou vzdálenost i třeba jen jednotky centimetrů, mezi vašimi chodidly vznikne nebezpečné krokové napětí," popisuje dále.
Lidé omdleli a padali
Vyrovnávací elektrický proud pak projde vaším tělem. V tomto konkrétním případě došlo k srdeční arytmii a zvýšení tlaku. Právě ten vyrovnávací proud byl důvodem, proč lidé pod stromem omdleli a popadali,“ vysvětluje Helena Bydžovská.
Podle odbornice si blesk vždy vybírá ten nejvyšší bod v krajině, jako jsou vyvýšená místa, osamocené stromy, stožáry, sloupy či budovy. „Nad vrcholkem stromu je ta správná ionizovaná atmosféra, která bouřkovému mraku dělá dobře a vytvoří cestu bleskovému výboji. Právě tudy ten proud sjede do země,“ popisuje.
Nebezpečné jsou v přírodě i skalní převisy, z nichž by se v případě zásahu mohly uvolnit kusy skály, velmi dobrý vodič je také vodní hladina. „Koupání za bouřky je velmi rizikovou záležitostí,“ připomíná expertka.
Pokud se před bouřkou ukrýváme, je dobré skrčit se a podřepnout si s chodidly těsně u sebe, abychom opět zmenšili krokové napětí. „Nás na škole učili skákat po jedné noze. My jsme se tomu jako studenti elektro strašně smáli, ale když budete mít na zemi jednu nohu, tak krokové napětí zkrátka nevyrobíte,“ vysvětluje Helena Bydžovská.
V autě ani pod deštníkem se nebojte
Pokud se v době bouřky pohybujeme ve městě, či mezi budovami, obavy mít podle soudní znalkyně nemusíme. A už vůbec nemusíme v panice na ulici odhazovat deštník.
„Ve městě je spousta staveb, které mají hromosvody, jsou tam stožáry osvětlení, které jsou uzemněné, a to všechno jsou místa, kde ten bleskový proud má mnohem lepší cestu než váš deštník. Že byste tedy za bouřky nemohli držet deštník, je nesmysl,“ vysvětluje expertka.
Nebezpečí by vám nemělo hrozit ani v případě, že se postavíte například do vchodu domu, kde chcete bouřku přečkat. Dříve panovaly obavy, že by mohlo nastat zranění od hromosvodu. To by se však stát nemělo.
„Hromosvod se nemá umisťovat v blízkosti dveří, oken, balkonu, vrat, aby se ho nikdo nemohl chytit a nemohl tak způsobit rozdíl potenciálů mezi svou rukou a nohou, tzv. dotykové napětí. Když už je svod umístěn v blízkosti dveří apod., má tam být v izolované chráničce a takové místo má být označeno výstražnou cedulí s varováním: Pozor, nedotýkat se. To je důležité,“ radí soudní znalkyně.
Bezpečný úkryt naopak představuje třeba automobil. „Karoserie se chová jako stínění. Když jste uvnitř, žádné nebezpečí vám nehrozí, bleskový proud je karoserií sveden do země a nic se vám nestane. Samozřejmě nesmíte v průběhu bouřky z auta vystupovat. Když totiž vystoupíte, dáte nohu na zem a zároveň se držíte kovových dveří, vystavujete se opět nebezpečí. Na druhou stranu, kdo by to dělal, když kolem vás lije a blýská,“ usmívá se Helena Bydžovská a v případě bouřky apeluje na zodpovědné chování.
„Je potřeba nezůstat někde v poli, pod osamoceným stromem, na vyvýšenině a podobně. Snažte se dostat z volného terénu co nejrychleji pryč.“
Lékař: Asi 40 % zásahů je smrtelných
Na nebezpečí při bouřce upozorňuje i místopředseda Společnosti všeobecného lékařství praktický lékař Cyril Mucha. Při zásahu bleskem podle něj nejčastěji dojde k zástavě srdce. „Dále blesk vytvoří obrovské množství tepla a doslova dojde k popálení a ke zničení, v podstatě uvaření bílkovin v lidském organismu. Může tam být teplota až 3000 stupňů. Naštěstí ty příhody nejsou tak časté, ale zásah bleskem může být opravdu devastující. Udává se, že zhruba 40 % zásahů je smrtelných,“ upřesňuje Cyril Mucha. Pokud zásah bleskem přežijeme, můžeme mít postiženou nervovou tkáň, postižené svaly, či rozsáhlé popáleniny po těle.
To potvrzuje i Helena Bydžovská. „Energie elektrického proudu je tak veliká, že vytvoří tepelnou energii. Ta se projeví formou popálenin na povrchu, tedy na kůži, ale výrazně vám ublíží hlavně popáleniny vnitřních orgánů," dodává expertka.
Jak postupovat, pokud chci pomoci postiženému po zásahu bleskem? „Nejprve voláme záchranku, pak zjistíme, jestli jsou zachovány základní životní funkce, tedy jestli člověk dýchá a bije mu srdce, pokud ne, pouštíme se do resuscitace. Pokud jsme ve spojení se záchrankou, tak oni nás po telefonu navedou,“ uzavírá Mucha.
Hasiči: Prevence, kterou je dobré znát
- Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek.
- Pokud se v době bouřky nacházíte venku, schovejte se. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem. V přírodě se můžete relativně bezpečně schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí.
- Naopak se rozhodně se neschovávejte pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez hromosvodu (např. ve staré hájence). Velké bezpečí neskýtají ani stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé objekty), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva, zřícení, a v důsledku úraz.
- Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky také neopírejte o zeď či skalní stěnu.
- Během bouřky nezůstávejte na kopcích ani na holých pláních. Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejte, z důvodu tzv. krokového napětí.
- Blesk je jak známo silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí také při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči.
- Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání.
- Za bouřky venku pokud možno nepřenášejte kovové předměty – fungují totiž jako hromosvod. Ani sporty mimo vodní plochy nejsou za bouřky bezpečné.
- Při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejte ani se neschovávejte pod osamocenými stromy, v obou případech zvyšujete pravděpodobnost zásahu bleskem.
- Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti cca 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude od vás bouřka vzdálená alespoň 10 km (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).
- Při hledání úkrytu před bouřkou pamatujte také na to, že ji doprovází nejen blesky, ale často i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držte v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále pod proudem).
Fotogalerie16 fotografií
