Své poslední záležitosti má pan Maniš srovnané. Je to už delší čas, co se prý poradil s dcerou. Má výhodu, je totiž právnička. „Třem dětem jsem odkázal veškerý majetek a do toho jsme zakalkulovali i peníze na pohřeb. Vědí také to, že se s tímto světem rozloučím ve zlínském římskokatolickém kostele a pak po kremaci rozptýlí popel na loučce zlínského hřbitova,“ říká s nadhledem bývalý technik kancelářských strojů.

Věřím, že mi děti vyhoví...

Jak podotýká – rodina má sice hrob ve zlínské čtvrti Louky, ale on se rozhodl takto. „Věřím, že mi děti vyhoví. Jsem soběstačný teď v osmdesátce a byl bych moc rád, kdybych jim nepřidělával starosti ani po smrti. Už ji plánuji, ale až dlouho po stovce,“ směje se vitální muž.

Aby poslední vůle platila...

Poslední přání člověka, jenž odešel na onen svět, by mělo být svaté. Mnoho seniorů má pocit, že pro uspořádání věcí příštích udělali vše, když sepsali závěť. Jenže důležité je dodržet některé zásady, aby byla platná. Jinak by si z ní majetkuchtiví pozůstalí mohli udělat trhací kalendář.

Jedině vlastní rukou!

Vůbec nejdůležitější je, aby závěť byla sepsána vlastní rukou a byla tak i podepsaná. Někteří lidé se domnívají, že kvůli čitelnosti je lepší ji napsat na počítači a vytištěnou ji podepsat. Taková závěť ale neplatí! Zákon vyžaduje, aby celý text i podpis byly provedeny vlastnoručně. (Kdo má oprávněné pochybnosti o svém rukopisu, může závěť sepsat u notáře.)

Ověřený podpis?

Kdo by si chtěl vlastnoručně sepsanou závěť „pojistit“ tím, že si například u notáře nechá ověřit podpis, ten si moc nepomůže. Ověření podpisu totiž rozhodně nedokládá, že text závěti sepsala stejná osoba. Ostatně z tohoto důvodu to notář zpravidla odmítne udělat. A i kdyby – lichá je v tomto případě domněnka, že tímto se závěť někde registruje a uchová.

Neprůstřelná u notáře

Pokud se dá očekávat, že se o váš majetek pozůstalí poperou, je dobré investovat do závěti sepsané u notáře. Ten ji naformuluje v souladu se zákonem, kdy je například nutné dodržet pravidlo o nepominutelných dědicích, a sepíše tak, aby nevyvolávala pochybnosti. Výhodou také je, že se taková závěť objeví v pravý čas a nikdo ji nemůže „zatlouct“.

Kam s ní?

Uložit vlastnoručně sepsanou závěť je třeba na takovém místě, kde se dá najít. Případně lze tajemství svěřit někomu důvěryhodnému. Nejbezpečnější je ale ta, která je trvale uložena u notáře (po případném ukončení jeho činnosti u notáře, který převezme úřad). Její existenci navíc notář nahlásí do centrální evidence závětí a bude tak automaticky připojena k příslušnému dědickému řízení, ať už by se konalo kdekoliv.

Kolik co stojí

● 1500 Kč (1815 Kč s DPH) činí odměna notáře za sepsání notářského zápisu (cena je stejná i v případě, že notářský zápis obsahuje závěť i vydědění)

● 3000 Kč (3630 Kč s DPH) je odměna notáře za sepsání smluv týkajících se dědického práva

● 300 Kč (363 Kč s DPH) dáte za zápis listiny do Evidence právních jednání pro případ smrti

Pozn.: notář je v naprosté většině případů plátcem DPH

Nejsmutnější je únor

Nejvíc se pověstný Smrťák s kosou činí v únoru. „Vyšší počty zemřelých v zimních měsících obvykle souvisejí se zvýšeným výskytem onemocnění dýchacích cest a s chřipkovou epidemií,“ vysvětlil to již dříve šéf ČSÚ Marek Rojíček. Seniorům bojujícím už tak s chronickými nemocemi to často fatálně přitíží a vyčerpaný organismus už nemá sílu vzdorovat.

Nejšťastnějšími měsíci z tohoto pohledu jsou pak ty letní – nejméně lidí umírá v červnu, srpnu a září. Sluneční svit a více pohybu totiž zajistí pokles hladiny škodlivých krevních tuků i cukru a kyseliny močové. Záleží však na tom, kdy přijde vlna veder, která má také na svědomí řadu úmrtí starších lidí.

Zabíjí choroby srdce a rakovina

V průběhu roku 2018 podle předběžných údajů zemřelo 112,9 tisíce obyvatel Česka, o 1,5 tisíce více než v roce 2017. Bylo to 57,3 tisíce mužů a 55,7 tisíce žen.

Meziročně nejvíce přibylo zemřelých ve věku 70 – 79 let, a to o 6 %, což souviselo s vyšším počtem obyvatel v tomto věku. Nejčastější příčinou smrti jsou přitom stále nemoci oběhové soustavy, tedy srdce a cév. Infarkt, cévní onemocnění mozku, kornatění tepen či selhání srdce má na svědomí čtyři úmrtí z deseti. Podíl ovšem například mezi roky 2006 a 2016, kdy to ČSÚ srovnával, klesl u mužů z 45,2 % na 40,6 %, u žen z 55,6 % na 48,0 %.

Na druhém místě je rakovina. Klesá však počet lidí, kteří zemřeli na karcinom tlustého střeva. Jde o výsledek preventivních vyšetření, na která dostávají po 50. roku věku lidé pozvánku do schránky. 

VIDEO: Češi častěji odmítají dědictví. Notář varuje: „Pozor na skryté dluhy!“