Ochutnávce hmyzu předcházelo studium internetu, kde se to hemžilo přirovnáními typu: chutná jako oříšky, škvarky, obilniny, nebo krevety. I kolegyně v redakci tvrdily, že to nic není.
Hmyzí hostinu pořádal pražský Klub cestovatelů na výstavišti v pražských Letňanech, kde probíhá výstava stanů. Kolem plných talířů se točili lidé a jako by nic uždibovali tu červíčka, tu kobylku, tu švába v těstíčku... Pochlapil jsem se a šel do toho.
Saranče chutná jako slaninový puding
S prvním kousnutím do grilovaného sarančete ale přišlo vystřízlivění. Oříšky, škvarky, nebo krevety byly jen blud! Pod křupavým chitinovým krunýřem se skrýval nevýrazný slaninový puding. Chuť nebyla nijak nepříjemná, a kupodivu ani nezvyklá, prostě jen nevýrazná.
Zato tvrdá chitinová skořápka se postarala o to, že saranče v seznamu mých nejoblíbenějších jídel nepřeskočilo ani buchtičky se šodo. A ty moc nemusím.
Červy vylepšilo koření
Také velcí pečení červi v chilli ničím neohromili. Když už jsem překonal ten pohled na článkovaná tělíčka a miniaturní nožičky a zakousl se do nich, čekal jsem hodně. Po křupnutí se ale extrémní gurmánský zážitek nekonal.
Byli sice zajímavější, než hamburger z polotovaru, ale chuť jim dávalo až koření. Tohle že je nějaká exotika? Vždyť by to bez koření chutnalo jako krémový popkorn.
Jako bonbóny!
Největší zážitek přinesli až pražení mouční červi v karamelu. Tady už šly všechny předsudky stranou, protože jsem se jim nemusel dívat na křídla, nožičky a kusadla a mohl je považovat za křupavou hmotu. Sladká poleva jim dodala šmrnc a moučná chuť se s ní příjemně slila. Trošku jako extra křupavá drobenka na švestkovém koláči.
Klasika to nebude
Takže, dámy a pánové, jíst se ty malé hmyzí potvory sice dají, ale žádné kulinářské hody nečekejte. Naši potomoci budou asi se slzou v oku vzpomínat na svíčkovou se šesti!
Proč jsem zkoušel jíst červy?
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) nedávno připomněla, že hmyz, jako jsou kobylky a mravenci, je zatím poměrně málo využívaným zdrojem potravy. Má přitom vysoký obsah bílkovin a minerálů pomohl by nám vyřešit globální potravinovou a ekologickou krizi, kterou očekává do roku 2050. Celosvětově se prý bude podíl hmyzu v potravě lidí a zvířat zvyšovat.