Ačkoli se nemoc ročně prokáže jen u jednotek pacientů, může skončit transplantací orgánu. Choroba má bohužel nejasné příznaky a dlouhou inkubační dobu pět až patnáct let. Lidé se mohou nakazit například konzumací syrových lesních plodů infikovaných liščími výkaly. Jak k závažné chorobě, která ho připravila o sedmdesát procent jater, přišel, Honza Korčák už asi nikdy nezjistí.

Urputné svědění

Jeho choroba se přitom začala projevovat nenápadně. „Z ničeho nic mě začalo svědit celé tělo, bylo to nepříjemné, a když jsem se poškrabal, bylo to ještě horší. Občas jsem se rozškrabal až do krve. Nikdy dřív jsem přitom neměl žádné bolesti břicha či nějaké jiné problémy,“ popsal pro Blesk.cz trenér bojových sportů Jan Korčák. Poté mu zežloutlo bělmo, byl hodně unavený a trápily ho vysoké teploty.

 

V loňském roce jediný

„Obvodní doktorka mě poslala do nemocnice s podezřením na žloutenku, kde mi udělali výsledky krve, které ukázaly, že se o žloutenku nejedná. Následně mi dělali ultrazvuk, kde mi ošetřující lékařka sdělila, že mám ve žlučníku kameny,“ popsal Jan s tím, že k jejich vyndání měl přijít další den. Při nástupu do nemocnice mu ještě lékaři udělali další vyšetření, při kterém zjistili, že má vážně poškozená játra.

„Hospitalizovali mě a tři týdny nevěděli, co mi je. Každý den chodil jiný doktor s jinou diagnózou, včetně rakoviny. Až někoho napadlo, že může jít o echinokokózu a ta se poté na parazitologii skutečně potvrdila,“ vzpomíná mladý muž s tím, že byl zřejmě jediným odhaleným pacientem s liščí tasemnicí v loňském roce.

Příšel o 70 procent jater

Jako léčba bylo nasazeno širokospektrální antiparazitikum s účinkem proti střevním a tkáňovým červům. Cílem bylo zastavit rozšiřování nemoci. Honza se poté dostal do péče k docentu Jiřímu Froňkovi (51), přednostovi Kliniky transplantační chirurgie IKEM.

Možné byly tři způsoby léčby, a sice odstranění části jater, částečná transplantace nebo celková transplantace. Termín operace byl letos v únoru a Jan nakonec přišel o 70 % jater. „Dopředu se přitom nevědělo, jak to dopadne, možností bylo i to, že bych mohl být několik týdnů či měsíců v umělém spánku a čekal bych na dárce,“ popisuje těžké chvíle Honza.

Dnes už se cítí lépe, břicho je sice po operaci pořad bolestivé, ale veškeré další potíže jsou pryč a mladý muž pomalu nabírá zpět své síly. Na lesní plody nezanevřel, dává si už ale pozor, co jí. „Pokud jsou umyté či nějak tepelně zpracované, rád si dám,“ usmívá se a chválí péči, které se mu v IKEM dostalo.

 

Video
délka: 02:14.24
Video se připravuje ...

První transplantace jater od žijícího dárce dospělému příjemci proběhla v IKEM. IKEM

Fotogalerie
7 fotografií