Odborníci Blesku radí už v ÚTERÝ: Problémy s alkoholem, úmrtí po covidu, sebepoškozování u dětí
-
Nedostupné termíny, čekárny nacpané k prasknutí, krizová centra zavalená telefonáty a terapeuti pomáhající i online – taková je situace posledních několik měsíců. Lidí s psychickými problémy totiž mnohonásobně přibylo a ukázalo se, že odborníků na bolavou lidskou duši je málo
A ještě víc alarmující je skutečnost, že zoufale chybějí dětští psychologové a psychiatři. Takže se běžně stává, že se dlouho čeká na vyšetření u specialisty, a dokonce i hospitalizace dítěte s narušenou psychikou se podaří, až když se »něco stane«. Co způsobilo tak zásadní zhoršení lidské psychiky?
Dva roky se táhnoucí pandemie koronaviru a s ní spojená bezpečnostní opatření. A v únoru přišla další »rána« v podobě války na Ukrajině, která psychice dává zabrat. Proto se Blesk obrátil na experty a pozval je do své redakce. Pokud máte vy nebo vaše dítě potíže, neváhejte a zítra určitě zavolejte.
- 1.
Alkohol- špatný lék na úzkost a strach
Expertní tým z Kliniky VFN provedl průzkum o konzumaci alkoholu u nás. Ten ukázal, že 3 % Čechů jsou závislá na alkoholu, 25 % má střední úroveň problémů s pitím a 40 % z nás pije rizikově. V posledním roce se nejvíc pilo doma. Podle adiktologa profesora Michala Miovského se lidé v době pandemie rozpili.
„Dávali si svých tři až pět piv, pár panáků či lahvinku červeného denně. U nich pak nastalo ono skokové zhoršení,“ řekl Miovský a dodal: „Když se lidé místo vyhledání odborné pomoci »zaléčí« alkoholem nebo jinou návykovou látkou, je na problém zaděláno.“
Zdravotní rizika
Alkohol zvyšuje riziko vzniku až 200 různých typů onemocnění a je nejčastější příčinou jaterních chorob. Poškození jater může být mírné a projevovat se například jako ztukovatění neboli steatóza jater. Po několika letech pití může dojít např. k alkoholové hepatitidě či cirhóze. K té dochází průměrně po 10 až 15 letech, při intenzivním pití již během roku až dvou let.
- 2.
Křehké dětské duše strádají
Alarmující situace: Chybí dětští psychologové i psychiatři
Zavřené školy, karantény, zdravotní potíže a nově děsivé události na Ukrajině – to vše má vážný dopad i na psychiku dětí. To jsou příčiny, kvůli kterým přibývá případů sebepoškozování a sebevražd v mladé generaci. Lékaři hovoří o krizi a neřešeném celostátním problému!
Podle dětského psychiatra Michala Goetze se objevuje v současnosti mnoho jak nedokonaných, tak dokonaných sebevražd. Dětské duševní zdraví nikdy za posledních několik desítek let nebylo v takovém ohrožení, jako je nyní.
Co je sebepoškozování
Sebepoškozování je úmyslné působení fyzických zranění nebo jen bolesti sám sobě. Někteří adolescenti říkají, že si ubližují, protože je to odvádí od silné citové bolesti, rozporuplných emocí a vnitřní tenze. Ti otupělí uvádějí, že sebepoškozování jim pomáhá něco cítit. Někteří se je snaží udržet v tajnosti, pro jiné to může být způsob, jak požádat o pomoc.
Jak by se měli zachovat dospělí
Sebepoškozování dítě nemůže na přání rodičů nebo zákazem jen tak zastavit. Nejdříve je třeba pochopit, co jím nahrazuje či vyjadřuje. Impulz u dospívajících téměř vždy vyvolá určitá událost v jejich životě.
Po pokusu o sebevraždu pomoc neseženete
Jak naprosto zoufalá je situace s hledáním odborné pomoci pro psychicky nemocné dítě, ví už dnes téměř každý. „Čekací lhůty na termín do ambulance dětského psychiatra jsou v řádu měsíců, a to i u dětí, které se pokusí o sebevraždu. Počítejte i s 4 až 8 měsíci. V pohraničí je tato péče skoro nedostupná,“ tvrdí dětská psychiatrička MUDr. Jana Schmidtová.
- 3.
Zase ta šikana
Přestože děti do školy víc nechodily, než chodily, šikana nevymizela. „Šikana je dlouhodobý proces. A právě v jejích počátcích je ještě dítě/ oběť ochotné o prvních fázích mluvit. A rodiče by to neměli zlehčovat a dítěti věřit,“ říká dětský psycholog PhDr. Miloslav Čedík a dodává:
„Pokud rodiče zaznamenají nějaké signály, je potřeba situaci hned řešit. Ideální je začít u třídního učitele. Zajímat se o to, jak dál bude kantor a vedení školy postupovat,“ vysvětluje psycholog.
Jak ji poznat
„Představte si zdravé dítě, které vidí svět barevně. Je bezstarostné a veselé. V případě, že je s ním v dětském kolektivu zacházeno špatně, jeho okolí zešedne a dítě smutní, má zdravotní potíže často psychosomatického původu,“ vypočítává Čedík. V takovém případě je potřeba obrátit se na odborníky, ale jak už jsme psali výše, ti jsou nyní naprosto zahlceni a termíny na objednání v nedohlednu.
- 4.
Covid bral životy blízkých
Příběhy těch, kterým koronavirus vzal jejich nejbližší, spojují znaky nepředvídatelnosti a bezmoci. Covid-19 za sebou nechal celou řadu vdov a vdovců, kteří potřebovali a stále potřebují pomoc, aby se se situací vypořádali. Tu jim ale poskytuje jen hrstka organizací. Velká spousta rodin přišla během pár dní o milované členy, kterými jsou často rodiče v relativně nízkém věku. Zbyli po nich milující partneři či partnerky a děti, kteří ani nedostali příležitost se rozloučit.
Jak se vyrovnat se smrtí?
Ideální je obrátit se na odborníka nebo na poradnu, která právě takovou pomoc zprostředkovává. Zároveň nabízí kurzy pro odborníky, kteří se ve své profesi se smrtí běžně setkávají. „Jedním z jejich poslání je zbavit smrt nálepky tabu a podnítit ve společnosti debatu na téma nevyhnutelných ztrát, které k životu patří,“ radí Sylvie Stretti, terapeutka a zakladatelka organizace Poradna Vigvam.
- 5.
Pomoc uprchlíkům
Sedmero dobrých rad
Podat pomocnou ruku ukrajinským běžencům v extrémně psychicky i fyzicky náročné situaci si zaslouží poklonu. Víte, jak na to? Poradí terapeutka Sylvie Stretti.
Pokud uprchlíky ubytováváte, dopřejte rodinám klid a samotu.
Pomozte jim nalézt způsob komunikace s rodinou na Ukrajině i komunitou v ČR.
Domluvte si vzájemná pravidla sdílení času a prostoru.
Ptejte se na přání a očekávání.
Nechte je něco dělat - např. ukažte jim, kde nakupovat, nenakupujte za ně.
Zajímejte se o jejich kulturu, názory.
Uvědomte si, jak byste si přáli, aby jednali druzí s vámi.
Rady pro rodiče: Jak s dětmi mluvit o válce
✔ Pokud dítě jeví zájem o informace, rozhodně ho neodmítejte, diskutujte a odpovídejte jen na to, na co se dítě ptá, nezahlcujte ho.
✔ Mluvte pravdu. Přiznejte, že něco nevíte.
✔ U hodně malých dětí nezabíhejte do detailů.
✔ Neříkejte: „Nic se neděje!“, „Všechno bude dobré!“, „Nemáš se čeho bát.“
✔ Dejte najevo, že i vy prožíváte stejné nebo podobné pocity. Dítě bude cítit sounáležitost.
✔ Se staršími dětmi sledujte společně média, veďte je k tomu, že se mohou objevit dezinformace.
✔ Ventilujte napětí formou hry a relaxačních činností (malování obrázku, a to klidně i s tematikou války, hrou na vojáky.).
✔ Starším dětem nabídněte varianty, jak se zapojit (vyvěsit vlajku, poslat peníze, nabídnout pomoc ukrajinskému spolužákovi).
Videodélka: 41:37.00Video se připravuje ...Strach Čechů z ruské invaze? Psycholog Dalibor Špok radí, jak odolávat úzkosti z války Pavlína Horáková