Jana (10) přišla o nohy po ruském útoku v Kramatorsku: Okupanti zabili její maminku
Ukrajina a celý svět mají stále v paměti brutální útok ruských invazních jednotek na nádraží v Kramatorsku, kde nešťastní Ukrajinci čekali na vlak pryč z válečného území. Dopadla mezi ně ruská raketa. V nemocnici v Dněpru teď leží několik dětí s vážnými zraněnými. Je mezi nimi například desetiletá Jana, která přišla o obě nohy.
Desetiletá Ukrajinka čekala stejně jako ostatní na vlak, který by ji dopravil do bezpečí z míst, kde ruská armáda rozpoutala peklo. Když na nádraží dopadla ruská střela, svět se mladé dívce obrátil naruby. Přišla nejen o svou maminku, ale i o obě dolní končetiny.
V posteli na dětském oddělení leží i dvanáctiletá Katarina, další z obětí Putinovy šílené invaze. Svou maminku už taky nikdy nespatří. Snaží se alespoň postavit na zatím těžce poraněné nohy. O kousek dál ve vedlejší místnosti leží o pět let starší Andrej. Ten na následky útoku v Kramatorsku přišel o ruku.
V nemocnici je ticho a klid, ale určitě ne bezpečno. Pracovníci museli zabezpečit okna kvůli hrozícímu bombardování. V Dněpru zní sirény varující před nálety několikrát denně. Většinou se naštěstí jedná o falešné poplachy. Celé město je prozatím pevně pod kontrolou Ukrajiny, informoval zpravodajský portál Sky News.
Zkáza v Kramatorsku
Podle aktualizované bilance zemřelo 50 lidí, z toho pět dětí, uvedl gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Podle starosty Kramatorsku Oleksandra Hončarenka byly v době zásahu na nádraží zhruba 4000 lidí, hlavně senioři, ženy a děti. Ruské ministerstvo obrany zodpovědnost za úder odmítlo, píše agentura RIA Novosti. Podle záběrů ze sociálních sítí byl minimálně na jedné z raket zřejmě nápis „pro děti“. Zranění mnoha lidí jsou vážná, přišli o ruce či nohy.
Kyrylenko upozornil, že na místě byly tisíce lidí, které se pokoušely kvůli hrozbě nové ruské ofenzivy na východě Ukrajiny dostat do bezpečnějších regionů země.
Gubernátor zároveň zveřejnil na twitteru fotografii, na níž jsou jsou vidět na zemi ležící těla lidí, zavazadla a kolem jsou vidět členové ukrajinských bezpečnostních složek. Mezi 98 zraněnými převezenými do zdravotnických zařízení bylo 16 dětí, 46 žen a 36 mužů, uvedl Kyrylenko. Po převozu svým zraněním 12 lidí podlehlo, 38 jich zahynulo na místě.
Náměstek ukrajinského ministra obrany Serhij Bojev jednal s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou o muniční iniciativě. Na svém webu to dnes oznámil ukrajinský resort obrany, podle něhož zástupci obou zemí projednali termíny dodávek a dostupné objemy dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi. Bojev poděkoval Česku za důslednou podporu při zajišťování dělostřeleckých nábojů. Vyjádření AMOS ČTK zjišťuje.
„Naší prioritou je získání munice většího dosahu, která dává ukrajinským vojákům výhodu na bojišti,“ uvedl Bojev. „Česká republika hraje mimořádně důležitou roli v této iniciativě, která zaručuje stabilní dodávky granátů ozbrojeným silám,“ dodal ukrajinský činitel. Česká delegace podle prohlášení ukrajinského ministerstva poskytla mimo jiné informace o současném stavu smluv týkajících se muničních dodávek. Více podrobností Kyjev nesdělil. Kde se schůzka odehrála, není z prohlášení jasné.
Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.
Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.
„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.
Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.
