18°C
Podle odhadů můžou na příspěvek na bydlení úplně zapomenout téměř dva tisíce domácností. Další tisíce pak budou brát méně peněz. Může za to změna normativních nákladů, které se vloni mimořádně zvýšily, aby pokryly zdražení energie. Současné zlepšení situace s energiemi ale způsobilo, že se normativy vrátily na původní úroveň a jsou nižší o 1400 – 2800 korun. Normativy přitom určují, kdo má na peníze od státu nárok a jak vysokou částku dostane.
Problémy čekají seniory i samoživitelky
Jenže i když se jedná »jen« o návrat na původní úroveň, pro řadu lidí je to zásadní změna. „Největší problém to může být zejména pro osamělé seniory žijící v nájemním bydlení, další potíž mohou mít ti, kterým skončila nebo končí fixace energií po pádu Bohemia Energy,“ vysvětluje ing. Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů.
Problémy podle ní můžou čekat i samoživitelky a domácnosti jednotlivců bez ohledu na věk, protože u nich se náklady nerozpočítávají mezi více osob.
Příjmy musíte doložit
K žádosti je nutné doložit i potvrzení o příjmech. V případě závislé činnosti stačí uvést IČO a název zaměstnavatele a potřebné příjmy budou zjištěny elektronicky. Jedná se o čisté příjmy za období, které předcházejí čtvrtletí, ve kterém žádáte. Když žádáte nyní v lednu, sečtete čisté příjmy všech členů domácnosti za říjen až prosinec. Pak je vydělíte třemi a získáte měsíční průměr.
● Příjmy stačí prokazovat jednou za půl roku (vždy pro nárok od 1. 4. a od 1. 10.) a započítává se do nich plat nebo mzda, všechny typy důchodu, výživné, porodné, rodičovský příspěvek, mateřská i nemocenská, ošetřovné, přídavky na děti i podpora v nezaměstnanosti.
Kdo má na peníze nárok
Na příspěvek má nárok člověk, který za bydlení utratí více než 30 % svého čistého příjmu a zároveň těchto 30 procent příjmů je menších než takzvané normativní náklady na bydlení. Ty určuje stát na základě velikosti obce a počtu členů domácnosti.
Jednoduše řečeno, i když máte malý příjem a přitom bydlíte v bytě, kde platíte dvacetitisícový nájem, dostanete jen rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny, vynásobeným koeficientem 0,30.
Jak se dávka vypočítá
Rozvedená maminka s třináctiletou dcerou žije v nájemním bytě v Ostravě. Když sečte svůj plat a výživné na dceru, má čistý příjem 28 000 Kč. Přitom nájem, který platí (včetně energií a poplatků), je 16 000 korun.
VÝPOČET: 28 000 Kč x 0,30 = 8400 Kč. Tedy 30 % jejich příjmu (8400 Kč) nestačí na pokrytí nákladů na bydlení. Podle normativu jsou náklady na bydlení ve městě velikosti Ostravy pro dva lidi 14 197 Kč.
Maminka s dcerou tak dostane jen rozdíl mezi tabulkovými náklady a svým příjmem, a nikoli mezi příjmem a skutečným nájmem.
Dostanou tak: 14 197 Kč – 8400 Kč = 5797 Kč (vloni by to ale bylo 7197 Kč)
Příklad seniorky: Ovdovělá důchodkyně Paní Karla je ovdovělá důchodkyně, která žije v nájemní garsonce v Praze. Její celkové náklady na bydlení jsou 10 000 Kč měsíčně, její důchod je 16 000 Kč. Měsíčně jí stát jako příspěvek na bydlení vyplatí 5200 Kč.
Kdo a kdy může požádat
O příspěvek může požádat domácnost, která vydá za bydlení více než 30 % svého příjmu. Nezáleží přitom na tom, jestli bydlí v nájmu či podnájmu, ve vlastním domě nebo bytě. Žádat mohou i lidé, kteří k trvalému bydlení využívají chatu nebo chalupu.
Rekreační bydlení ale musí splňovat základní podmínky pro obývání (pitná voda, záchod). Naopak příspěvek nelze získat při bydlení v ubytovně, azylovém domě nebo při podnájmu pouze části bytu. V případě studentů stát nezaplatí za bydlení na koleji či na internátu.
5 důležitých faktů
- Požádat může každý člověk, ať žije ve vlastním bytě nebo rodinném domě, případně v nájemním či družstevním bytě.
- Při žádosti se sčítají příjmy všech lidí, kteří v domácnosti žijí. Trvalé bydliště není důležité.
- Žádost je možné podat osobně na Úřadu práce, nebo on-line v klientské zóně Jenda. Dokumenty (např. potvrzení o čistých příjmech, o nákladech za služby, nájemní smlouvu apod.), které k žádosti potřebujete, můžete v případě elektronického podání jednoduše doložit jako scan nebo fotku. Stačí ale uvést pouze název a IČO zaměstnavatele.
- Peníze je možné získat i zpětně, ale nejdéle za 3 měsíce od data podání žádosti.
- Na jednu domácnost lze čerpat jeden příspěvek.
Příspěvek nepokryje vše
Příspěvek na bydlení sice slouží k zaplacení nákladů, které převyšují 30 % čistých příjmů, limitují ho ale normativní náklady. Ty zjednodušeně řečeno určují, za jakou částku může domácnost s určitým počtem členů v obci o určité velikosti rozumně bydlet. Zvlášť jsou určené náklady pro nájemní byty a zvlášť pro vlastní a družstevní.
Náklady: Hypotéku stát nezaplatí
Jako náklady za bydlení stát uznává většinu těch běžných. Jde především o nájemné, v případě družstevního nebo vlastního bydlení pak tzv. srovnatelné náklady. Ty zohledňují výdaje, které má domácnost s údržbou a provozem svého bydlení.
Náklady srovnatelné s nájemným
Srovnatelné náklady pro vlastní nebo družstevní bydlení podle počtu osob v domácnosti
- Jedna nebo dvě osoby: 3571 Kč
- Tři osoby: 4669 Kč
- Čtyři a víc: 5632 Kč
Mezi další náklady, které je možné započítat, patří energie, vodné, stočné a náklady spojené s užíváním bytu. Naopak, do nákladů si nemůžete dát hypotéku, internet ani placení různých prémiových televizních kanálů.
Chystá se reforma
Zjednodušení systému dávek chystá podle ČTK ministerstvo práce. Plánuje spojit příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a dětské přídavky do jedné dávky. Kvůli nároku na pomoc od státu by se měl vedle příjmu žadatelů víc posuzovat i jejich majetek. Podmínkou pro získání peněz má být práce či její hledání. Změny by měly začít platit v roce 2025.
Ekonom o letošním výhledu: Odrazili jsme se ode dna. Češi pomalu začínají bohatnout Bára Holá
