9°C
Odborníci Blesku na telefonu už v ÚTERÝ: Vyšší důchody i méně starostí o nemocné
-
Odchod do důchodu, nemoc, nebo dokonce smrt blízkého jsou stresující životní situace. Usnadnit další život a zmírnit případné finanční problémy se snaží stát prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení.
Jako u každé podpory ze strany státu ale platí, že člověk dostane jen to, o co si požádá. Řada lidí má pocit, že stát je obří moloch, kterého obyčejní lidé nezajímají. Pomocnou ruku nabízí akce Blesku Odborníci na telefonu.
Specialisté z České správy sociálního zabezpečení budou už zítra radit s problémy, se kterými si nevíte rady. Stačí vytočit příslušné telefonní číslo a ptát se konkrétního odborníka.
- 1.
Starobní důchod: Více peněz od června
Starobní důchodci získají od června vyšší důchod. Stát ale nepřidá všem stejnou částku. Zvýší se jen procentní výměra, a to o 8,2 procenta. Mimořádnou valorizaci schválila vláda kvůli vysoké inflaci.
Dvě složky důchodu
Každý důchod se skládá ze dvou částí. Základní výměra, která je pro všechny důchody stejná, zůstane ve výši 3900 korun. Zvýší se ale procentní výměra (zásluhová část), která se u jednotlivých důchodů liší.
Příklad: průměrný důchod je 16 300 Kč. Základní výměra zůstává na 3900 korun. Procentní výměra (12 400 korun) se zvýší o 8,2 %. Celkem tak průměrný důchod vzroste na částku 17 317 korun.
Jen stáří nestačí
Na důchod nemá nárok každý. Kromě věku je nutné získat i potřebnou dobu pojištění (mít »odpracováno«). V současnosti je to 35 let. Chybějící roky pojištění mají vliv na výši budoucího důchodu, ale můžou způsobit, že nárok nebudete mít vůbec. To se nejčastěji týká dlouhodobě nezaměstnaných. Nezískají ho ani ti, jejichž zaměstnání se nedá do »odpracovaných« let započítat (zpravidla jde o dohody o provedení práce, nebo dokonce práce »na černo«).
Rada: Sledujte si roky
Vyplatí se průběžně hlídat, jestli ČSSZ eviduje všechny vaše »odpracované« měsíce a roky. Nejsnazší je to zdarma ověřit na ePortálu ČSSZ (pokud máte elektronickou identitu). Jednou ročně můžete teké zdarma požádat o tzv. informativní osobní list důchodového pojištění. Pokud v něm zjistíte nějaké nesrovnalosti, můžete je řešit dřív, než dosáhnete důchodového věku.
Odborníci:
Iveta Zachařová , tel: 225 977 721
Helena Janovcová, tel: 225 977 722
JUDr. Simona Urbánková, tel: 225 977 723
- 2.
Kdo má nárok na invalidní důchod
Řada lidí si myslí, že k invalidnímu důchodu stačí pouze špatný zdravotní stav. Jenže je potřeba splnit dvě základní podmínky.
Pro získání invalidního důchodu vám musí onemocnění způsobit pokles pracovních schopností.
Je nutné mít »odpracovaný« určitý počet let, tedy se po určitou dobu účastnit důchodového pojištění (výjimkou je případ pracovního úrazu nebo nemoci z povolání). Kolik let konkrétně potřebujete, se odvíjí od vašeho věku a kdy jste byl uznán invalidním.
Co potřebujete vědět
● Při pobírání invalidního důchodu můžete pracovat.
● Při zhoršení zdravotního stavu si můžete požádat o změnu stupně invalidního důchodu.
● Přiznání invalidního důchodu (jakéhokoliv stupně) nemusí být trvalé. Závisí na vývoji vašeho zdravotního stavu. Může se tak stát, že o invalidní důchod přijdete.
Kolik dostenete?
Pro výši invalidního důchodu je rozhodující stupeň invalidity (existují celkem tři), který vám přisoudí posudkový lékař. Samotný invalidní důchod se pak skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stupně invalidity stejná a letos to je 3900 Kč. Procentní výměra je individuální, závisí na délce vašeho pojištění, výši příjmů před vznikem invalidity a na stanoveném stupni invalidity. Procentní výměra důchodu činí nejméně 770 Kč. Nejnižší výše invalidního důchodu je tak pro letošek 4670 Kč.
Odborník: Ivana Potměšilová, tel: 225 977 724
- 3.
Starostem ulehčí dlouhodobé ošetřovné
Pokud choroba nebo zranění upoutá na lůžko vašeho blízkého a znemožní mu samostatně fungovat, můžete využít dlouhodobé ošetřovné. Platí volnější pravidla:
● Požádat o ošetřovné jde i zpětně, do 8 kalendářních dnů ode dne ukončení hospitalizace.
● Nemocný, na kterého chcete dlouhodobé ošetřovné čerpat, musel být aspoň 4 dny hospitalizován a jeho stav vyžaduje péči aspoň 30 dní. (U nevyléčitelně nemocných není potřeba pobyt v nemocnici).
● O potřebě dlouhodobé péče rozhoduje ošetřující lékař, a to na žádost ošetřované osoby nebo jejího zákonného zástupce.
● Pečovat je možné nejen o příbuzné, ale i o ty, kteří s vámi žijí ve společné domácnosti.
● O nemocného je možné pečovat nejdéle 90 kalendářních dní.
● Při pečování dostanete zaplaceno za každý den péče. Nárok máte na částku ve výši 60% denního vyměřovacího základu.
● Dlouhodobě pečovat o nemocného příbuzného mohu jen nemocensky pojištěné osoby (zaměstnanci, nebo osoby samostatně výdělečně činné), které kvůli péči nemůžou pracovat.
Odborník: Mgr. David Marek, tel: 225 977 727
- 4.
Mateřská: Potřebujete miminko a práci
Nárok na »mateřskou« (správně peněžitou pomoc v mateřství) nemá každá novopečená maminka. Musí být v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství zaměstnaná nebo v ochranné lhůtě z ukončeného zaměstnání. Navíc musí mít tzv. odpracováno. Podmínkou je 270 »odpracovaných« dní (během kterých za ni zaměstnavatel odváděl nemocenské pojištění) během dvou let před nástupem na »mateřskou«. Potřebný počet dnů ale nemusí získat u jednoho zaměstnavatele, sčítají se.
Co musíte vědět:
● Celkem se bere »mateřská« 28 týdnů. 37 týdnů ji pobírají maminky dvojčat nebo vícerčat.
● Na mateřskou dovolenou nastupuje těhotná žena 6 – 8 týdnů před termínem porodu.
● Výše »mateřské« se odvíjí od hrubého výdělku zpravidla za posledních 12 měsíců zaměstnání, popř. za počet dnů trvání posledního zaměstnání. Maximálně je ale možné brát 47 700 Kč za 30 dní.
Odborník: Mgr. Eva Hamplová, tel: 225 977 726
- 5.
»Nemocenská«: Kdy ji platí stát?
Výpadek příjmu v případě nemoci pomáhá zvládnout nejdříve zaměstnavatel a pak stát. Zaměstnavatel platí náhradu mzdy během prvních 14 dní nemoci (jen za pracovní dny). Od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény peníze (tzv. nemocenské, nebo lidově »nemocenskou«) začíná posílat stát prostřednictvím okresních správ sociálního zabezpečení.
Jak je to s penězi
● Protože se peníze vyplácejí z nemocenského pojištění, mají na ně nárok jen lidé, kterým se z výdělku strhává pojistné.
● Zaplaceno od státu dostanete za každý kalendářní den nemoci, tedy i za víkendy.
● Částka, kterou nemocný bere, závisí na délce pracovní neschopnosti. Při pracovní neschopnosti delší než 31 dní se vyplacená částka zvyšuje o 6 %. Pokud marodíte déle než 60 dní, tak o 12 %.
● Nemocenskou můžete dostávat maximálně 380 dní, pak je nutné zažádat o prodloužení podpůrčí doby.
Co potřebujete vědět
✔ Pracovní neschopnost v případě nemoci musí potvrdit lékař. ✔ Stejnou částku berete i z důvodu karantény. Neschopenku vystaví lékař nebo i hygienik.
Odborník: Mgr. Vít Hulec, tel: 225 977 728
- 6.
Otcovská o týden delší
O týden delší otcovskou dovolenou mají od 1. ledna 2022 novopečení tatínkové. Celkem tak můžou s miminkem a maminkou zůstat doma na placené otcovské 14 dní. Týká se to i pojištěnců, kteří převzali dítě do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
● Nárok mají jak zaměstnanci, tak OSVČ, pokud si platí dobrovolné nemocenské pojištění alespoň po dobu 3 měsíců před nástupem na otcovskou.
● Na otcovskou je obvykle nutné nastoupit v období 6 týdnů od narození dítěte. Letošní novinkou je ale prodloužení této lhůty o kalendářní dny, kdy dítě nebo maminka musely zůstat v nemocnici. Pokud však už na otcovskou nastoupil, nelze ji přerušit.
Odborník: Mgr. Eva Hamplová, tel: 225 977 726
VideoVideo se připravuje ...Změny v sociálních dávkách: Otcovská, ošetřovné i pěstounská péče Videohub
- 7.
Ošetřovné: Nemusí marodit jen dítě
Nemoc dítěte je nápor na nervy i pěněženku rodičů. Nižší příjem pomáhá kompenzovat ošetřovné. A je ho možné využít nejen v případě nemocného potomka, ale i příbuzného či jiného člena společné domácnosti.
● Nárok na něj má zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože ošetřuje nemocné dítě, příbuzného či člena domácnosti.
● Využít ho lze i v případě dítěte mladšího 10 let, jehož školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (epidemie, havárie apod.).
● Nárok vzniká, pokud byla dítěti nařízena karanténa, nebo osoba, která o dítě pečuje, sama onemocněla.
● O potřebě ošetřovného rozhoduje ošetřovací lékař, případně hygienik.
● Vyplácí se od prvního dne potřeby ošetřování nebo péče, ale maximálně po dobu 9 kalendářních dní.
● Rodiče se mohou v průběhu ošetřování jednou vystřídat, maximální doba ošetřování se tím neprodlužuje.
● 16 dní ošetřovného mohou využít samoživitelé, pokud mají v trvalé péči aspoň jedno dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.
Odborník: Mgr. David Marek, tel: 225 977 727
- 8.
Pomoc pozůstalým: Vdovecké a sirotčí důchody
Smrt blízkého je šok. Jeho finanční dopady stát zmírňuje tzv. pozůstalostními důchody. Existuje sirotčí, vdovský a vdovecký.
Vdovský a vdovecký důchod
Automaticky na něj vzniká nárok, jen pokud zemřelý manžel/ka pobírali starobní nebo invalidní důchod, či v případě úmrtí v důsledku pracovního úrazu. Jinak na něj má nárok jen ten, jehož zemřelý manžel/ka mají ke dni úmrtí »odpracováno« pro nárok na starobní nebo invalidní důchod.
● Vdovský nebo vdovecký důchod se bere většinou jeden rok.
● Delší dobu než rok ho pobírají např. lidé, kteří pečují o nezaopatřené dítě (nebo dítě závisle na pomoci jiné osoby), invalidé ve 3. stupni invalidity nebo starobní důchodci (nebo ti, kterým do něj chybí max. 4 roky).
● Není nutné mít společné bydliště, zásadní je jen trvání manželství k datu úmrtí.
● Nezáleží na tom, jak dlouho manželství trvalo – není stanoveno žádné minimum.
Sirotčí důchod
Nezaopatřené dítě má v případě smrti rodičů nárok na sirotčí důchod. Rozhoduje ale věk sirotka a počet »odpracovaných« let zesnulého rodiče.
● Je-li dítě nezaopatřené (nemá dostudovanou školu nebo se nemůže připravovat na budoucí povolání kvůli nemoci), má na sirotčí důchod nárok maximálně do 26 let věku.
● Je nezbytný i počet »odpracovaných« let zesnulého rodiče, který se liší podle věku zesnulého. Počet těchto let nehraje roli, jen pokud mu byl vyplácen starobní či invalidní důchod, anebo zemřel následkem pracovního úrazu.
Odborník: Bc. Eva Amchová, tel: 225 977 725
-
Související články
