Řidiči z povolání, pozor! Vy to máte jinak!

Následující řádky jsou věnovány klasickému použití vozidla, tedy pro truhláře, instalatéry, stavební firmy a podobné profese. Nikoliv společnostem věnujícím se dopravě, řidičům z povolání. Tam jsou pravidla trochu jiná.

Při koupi vozu chtějte záruku za jakost

Při nákupu vozidla pro podnikání si dejte větší pozor, než když kupujete vůz jako běžný spotřebitel. „V pozici spotřebitele máte automaticky dva roky záruku, resp. možnost uplatnění odpovědnosti z vadného plnění vůči prodejci i u vad, které vzniknou až v době užívání vozidla,“ podotýká právnička Barbora Pospíšilová z D.A.S., pojišťovny právní ochrany. „Pokud kupujete vozidlo v pozici podnikatele od podnikatele, tuto možnost nemáte. Přímo ze zákona máte možnost uplatnit odpovědnost z vadného plnění pouze u vad, které vozidlo mělo v době prodeje, ať již zjevné, či skryté, a to, co můžete po prodejci požadovat, se liší mimo jiné podle toho, zda vada způsobuje podstatné porušení kupní smlouvy, či nepodstatné porušení kupní smlouvy,“ dodává Pospíšilová.

Záruku za jakost si musíte s druhým podnikatelem dohodnout pokud možno písemně ve smlouvě. Jinak žádná není. Také když spotřebitel koupí vůz kupříkladu na autosalonu, tedy mimo prostory k prodeji určené, má zpravidla možnost do 14 dnů od smlouvy odstoupit. Jako podnikatel ale toto právo nemáte.

„Mladí jsou pohodlní a nepodnikají.“ Ekonom: Stát jim hází klacky pod nohy

 Školení řidičů

Podle zákoníku práce, pokud řídíte služební vůz, musíte vedle školení na BOZP a pravidelných lékařských prohlídek absolvovat i školení řidičů referentů. To jsou zaměstnanci, kteří občasně k práci používají vozidlo, avšak není to jejich hlavní pracovní náplň. To musíte absolvovat před svou první cestou, kdy budete řídit služební vozidlo (nebo vlastní vozidlo, avšak v rámci služební cesty), a pak pravidelně, jednou za rok.

„Je to důležité, jak pro případnou kontrolu ze strany inspekce práce, tak především z důvodu, kdy by se zaměstnanci stal na služební cestě pracovní úraz, například dopravní nehoda. Pak se samozřejmě bude zjišťovat, zda byl zaměstnanec řádně proškolen v potřebném rozsahu za účelem řízení vozidla na služební cestě,“ dodává Barbora Pospíšilová z pojišťovny právní ochrany D.A.S.

Pivo v prášku patent nezískalo. Čeští kutilové a firmy zaostávají v ochraně vynálezů

 Pojištění vozu

Co se pojištění odpovědnosti týče, v zásadě nejsou rozdíly mezi vozem na podnikání a pro soukromé účely. Záleží pouze na jednání s pojišťovnou, jestli vám nastaví jiné, například o něco výhodnější podmínky pro pojištění, či nikoliv. To platí i pro havarijní pojištění. Zda jej uzavřete, záleží na vás. Avšak pokud s fi remním vozidlem jezdí zaměstnanec či zaměstnanci, je lépe mít jej sjednané. „V případě například zaviněné dopravní nehody či havárie vozidla zatížíte svého zaměstnance pouze uhrazením výše spoluúčasti na vypláceném pojistném plnění (nejčastěji 5000 Kč), a ne úhradou celé částky za opravu vozidla,“ doporučuje právnička Pospíšilová.

 Veďte knihu jízd

O jednotlivých cestách vozu by měl být veden záznam, resp. kniha jízd. Díky ní se pak může prokazovat, kdy, kde, kým a za jakým účelem bylo vozidlo používáno, kdy se jednalo o cestu soukromou a kdy o služební, kolik bylo kdy ujeto kilometrů, jak často a kolik se do vozidla tankovalo pohonných hmot atd.

„Dané je potřebné pro proplácení náhrad zaměstnanci, daňové účely, prokázání dodržování předpisů BOZP atd.,“ podotýká Pospíšilová. Zaměstnanci přitom nesmí svěřit vůz k řízení jiné osobě. A to ani v rámci soukromé jízdy, pokud tuto možnost nemáte přímo uvedenou ve smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (pracovní smlouva, smlouva k užívání služebního vozidla), nebo to není dovoleno v rámci vnitřních předpisů zaměstnavatele.

Jak reklamovat práci řemeslníka? Právnička radí fígle, které byste měli znát

 Služební cesta vlastním

Zákoník práce rozlišuje dvě možnosti. To, zda zaměstnanec jel vlastním vozem na služební cestu se souhlasem zaměstnavatele, či na jeho žádost. Pokud jel pouze se souhlasem zaměstnavatele, proplácí zaměstnavatel zaměstnanci náhrady ve výši ceny určeného druhu přepravy. Třeba ceny jízdenky. Kupříkladu může zaměstnavatel vyslat zaměstnance na služební cestu vlakem.

Zaměstnanec však přijde s tím, že by raději jel vlastním autem. Zaměstnavatel souhlasí, avšak žádost je to zaměstnance, a tak při zúčtování služební cesty proplatí zaměstnavatel zaměstnanci jen náhradu za cestu do výše jízdenky na vlak, nikoliv do výše projetých pohonných hmot. Jiná situace je, když použije zaměstnanec na žádost zaměstnavatele své silniční motorové vozidlo. V tom případě dostane základní náhradu za každý 1 km jízdy a k tomu náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu podle aktuální vyhlášky.

VIDEO: Chystáte se nalepit novou dálniční známku? Tenhle jednoduchý fígl vám pomůže!

 Do ciziny služebákem

Jedete na služebku do zahraničí, nebo chcete třeba služební dodávku využít k přepravě rodiny na lyže? Pak vám běžný souhlas zaměstnavatele nestačí. „Je třeba mít od zaměstnavatele zvláštní souhlas, ideálně rovněž písemné potvrzení majitele/držitele vozidla. Jezdíte-li s vozidlem soukromě do zahraničí, je vhodné mít pro případ policejní kontroly souhlas v jazyce cílové země,“ podotýká právnička Barbora Pospíšilová. A vůz by v takovém případě nikdy neměla řídit jiná osoba, než ten, kdo je uvedený na souhlasu.

 VIDEO: Ekonom Kovanda: Podnikatelé vymírají, protože mladí se bojí nejistoty