Hrůzná zranění utrpěl kříženec Jack Russel teriéra, šestiletý Marly majitelky Jany Blaškové (49) letos 20. dubna. Neměl šanci přežít.
Člen rodiny
„Před pěti lety přinesla Marlyho naše dcera Martina od kamarádky. Ta ho našla zuboženého a hladového v lese, kde ho kdosi uvázal u stromu a nechal tak,“ popisuje paní Blašková. „Odčervili jsme ho, naočkovali a veterinář odhadl, že mu je asi rok.“ Na víc než pět let se hravý a čiperný psí kříženec stal miláčkem všech. Tenhle »podvraťáček«, jak mu mazlivě říkali, byl regulérním členem rodiny. „Měl nevyčerpatelnou energii, zdálo se, že si i vymýšlí všelijaké kousky, aby nás pobavil,“ vzpomíná pan Ján Blaško (48). Pejsek byl čistotný, poslušný i vnímavý a přinášel všem v rodině jenom radost. Až do již zmíněného 20. dubna.
Jak to bylo
Toho dne se Jana Blašková vracela kolem půl deváté večer s Marlym z venčení. Měla psa na vypouštěcím (flexi) vodítku a v kšírech, jako obvykle. Když na Brandýské ulici míjela dům Oldřicha Kosteleckého (58), její pes se zastavil u sloupku jeho vrat. „Očichával je jenom chvilku. Pak se v mezeře mezi spodní částí vrat a zemí objevila hlava vlčáka. Popadl Marlyho za zadní nohu a vtáhl ho dovnitř,“ popisuje paní Jana tragédii. Útok vlčáka byl natolik silný, že malého křížence doslova vytrhl z kšírů a Janě Blaškové, která upadla v šoku na zem a rozplakala se, zůstaly v rukou spolu s vodítkem. „Křičela jsem o pomoc a zvonila na zvonek u vrat. Začali se sbíhat lidé, přišel i majitel toho vlčáka,“ pokračuje v líčení majitelka Marleyho. „A začal na mě křičet, že jsem to zavinila já, že jeho pes si jenom hlídal své území.“
Svědci
Jediným očitým svědkem usmrcení Marlyho byl kolemjedoucí cyklista Josef Š. „Viděl jsem to zřetelně. Vlčák toho malého pejska chytil pod vraty za nohu a vtáhnul dovnitř. Bylo to opravdu hodně rychlé,“ řekl redaktorovi Blesku.
Šokovanou Janu Blaškovou doprovodil domů. Tam, když se trochu uklidnila, vzala deku a spolu s manželem šli pro mrtvého Marlyho. „Ten pán vlčáka mezitím někde zavřel a dovolil nám našeho pejska odnést, ani slovo omluvy,“ vzpomíná paní Jana. Na místě se tehdy sešlo poměrně dost lidí. Mezi nimi i paní Iveta V. ze sousedního domu. Na policii později vypověděla, že útočnost vlčáka je v okolí pověstná a že stejným způsobem už jednoho psa zabil. „Byl to pes chlapce Sebastina S., který bydlí ve stejném domě jako já. Osobně jsem pana Kosteleckého žádala, aby si psa lépe zajistil,“ stojí v policejním úředním záznamu z 26. dubna 2018, který pořídil praporčík Jiří Teraz. Jeho kolega podpraporčík Hoť, který vyšetřoval na místě vlčákova útoku, existenci mezery pod vraty (kterou byl pes paní Blaškové vtažen do dvora) potvrdil v protokolu. „Konstrukce vrat je vzdálena od chodníku o 34 cm a spodní trubka rámu vrat je od země vyvýšena 12 cm po celé délce.“ (Pozn. red. – mezera je až nyní zaslepena plechovými pásy, zmizela.)
Pocit křivdy
Rodina se s Marlym rozloučila obřadem v pražském zvířecím krematoriu a jeho popel uchovávají doma v urně ve tvaru srdce. „Já ho pořád vidím před sebou, a když si vzpomenu, jak musel trpět, je mi hodně zle. I prášky beru,“ svěřila se Jana Blašková.
Případ manžele Blaškovy přiměl hledat pomoc u Ombudsmana Blesku. „Nemůžeme se smířit s takovým postupem. Chceme spravedlnost a omluvu. Tohle se přece stávat nesmí,“ tvrdí oba shodně.
Majitel vlčáka Kostelecký se s redaktorem Blesku odmítl bavit. „Věc byla šetřena a pro mě je uzavřená,“ řekl pouze.
Oběť pod dohledem úřadu
Jana Blašková, která případ svého psa nahlásila na policii, se sama stala na chvíli viníkem.
Policie postoupila případ městskému úřadu v Neratovicích, odboru životního prostředí, k dalšímu šetření. Dle protokolu ze dne 27. června letošního roku se „…mohla dopustit přestupku podle § 27 odst. 2 písm. f) zákona č. 246/1992 Sb. tím, že dne 20.04.2018 měla nedostatečně zabezpečit svého psa při procházce v ul. Brandýská…“ K tomuto postupu úřednice vedlo tvrzení majitele vlčáka, že paní Blašková žádné vodítko neměla.
Řízení proti Janě Blaškové nakonec zastavili svým rozhodnutím ze dne 26. července s tím, že „…spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno.“
Jiřina Kovářová, tisková mluvčí úřadu Neratovice postup Blesku vysvětlila následovně: „Na základě všech dostupných podkladů a vyjádření nebylo možné prokázat (ani svědecky), jakým způsobem se pes chovatelky ocitl na pozemku rodinného domu, a tím ani nebylo prokázáno, že by se pes chovatelky vymanil z ovladatelnosti svého chovatele a byla tím porušena povinnost stanovená v § 13 odst. 1 zákona. Z toho důvodu bylo řízení rozhodnutím zastaveno,“ dodala.
Odpovědnost nese majitel vlčáka
Odpovědnost za zvíře nese vždy jeho vlastník a ten má také povinnost k náhradě škody způsobené zvířetem, které mu patří. Ombudsmanka Blesku JUDr. Hrdá říká, že u náhrady škody není relevantní, jaká skutečnost zapříčinila chování zvířete (zda jeho biologické procesy nebo vnější podněty), stejně tak roli nehrají ani vlastnosti zvířete (tedy zda a jak je zvíře vycvičeno, zda je agresivní apod.). Vlastník zvířete však musí vzít do úvahy vlastnosti zvířete v tom smyslu, aby podle nich uzpůsobil své jednání.
„Pokud má pes nebezpečné vlastnosti, jako je tomu v tomto případě (již jednou zabil psa obdobným způsobem), má vlastník tohoto psa povinnost chovat zvíře takovým způsobem, aby nebezpečná vlastnost zvířete nemohla způsobit škodu,“ uvádí Ombudsmanka Blesku a dodává, že v popisovaném případě měl vlastník psa zabezpečit zvíře tak, aby nemohlo přijít do kontaktu s jinými osobami či zvířaty. Stačilo, aby mezi vraty a zemí nebyla žádná mezera, kterou by pes mohl podstrčit hlavu.
V případě, že by došlo k úmyslnému vyprovokování zvířete, jednalo by se o spoluzpůsobení škody poškozeným (viz § 2918 obč. zákoníku), což ovšem pravděpodobně není tato situace, neboť k žádné provokaci jak ze strany majitelky russella, tak russella samotného podle popsané situace nedošlo.
„Vlastník vlčáka by měl plně zodpovídat za škodu vzniklou paní Blaškové smrtí křížence russella,“ soudí Ombudsmanka Blesku JUDr. Lucie Hrdá.
„Pokud je pes chován v místě, kde je zvýšený výskyt a pohyb osob, musí tomu vlastník psa věnovat náležitou pozornost a zajistit zvíře takovým způsobem, aby zajistil ochranu okolí a minimalizoval možnost kontaktu psa s jinou osobou, popřípadě zvířetem,“ radí JUDr. Hrdá. Současně se domnívá, že majitelka russela nenese žádnou odpovědnost za smrt svého psa a že plně odpovědný je majitel vlčáka. „Ten bude také povinen nahradit jak majetkovou škodu (hodnota zvířete, náklady vynaložené v souvislosti s událostí – veterinář apod.), tak případnou nemateriální újmu (psychická újma), která vznikla poškozené – majitelce russella, a to odčiněním v penězích, které by měla paní Blašková písemně vyargumentovat a požadovat formou předžalobní výzvy. Pokud dotyčný reagovat nebude, je třeba podat žalobu na soud,“ uzavírá Ombudsmanka Blesku JUDr. Hrdá.
Video: Dutche někdo odvedl z kotce, pes se našel po pár dnech vážně zraněný.
