Prvně se takzvané QR kódy (quick response = rychlá odpověď) začaly používat v technické velmoci Japonsku již v roce 1994. Lze do nich vměstnat spousty informací: přes 7000 číslic nebo 4000 písmen. Toto známé EANy neumožňují.

Slouží k rozšíření informací u reklamních nebo informačních ploch, které jsou omezeny svou velikostí. Na vlakovou jízdenku se tak doplní mnohem podrobnější informace o spoji, vstupenka na koncert může obsahovat podrobné detaily o interpretech. Součástí kódu může být i URL internetová adresa. V Japonsku se používají mimo jiné pro identifikaci automobilových součástek.

Jak to vlastně funguje?

K přečtení QR slouží speciální skenery nebo se dá použít i mobilní telefon s nainstalovaným programem. Na první pohled kód připomíná jen chaotickou různě hustou změť, ale samozřejmě v něm existuje řád. Tři čtverce dávají čtečce vědět, kde zpráva začíná a končí. Tečky kolem nich nesou informace o verzi a formátu QR. Čtvereček s tečkou uprostřed určuje zarovnání textu.

QR se velice brzy dostanou na všechno prodávané zboží, jejich využití je velice různorodé a efektivní. V liberecké zoo jsou například součástí informačních štítků u výběhu zvířat. Stačí kód jen vyfotit telefonem a během vteřiny se vám vše zobrazí na display.

Samozřejmě musíte mít nainstalovaný potřebný software a nejlépe být připojeni na mobilní síť. Smartphony jsou k tomuto účelu jako dělané. My jsme použili volnou aplikaci pro iPhone. QR lze jednoduše vytvořit na různých internetových stránkách.