7°C
Deadly Premonition 2: A Blessing in Disguise - trailer Nintendo
Kultovní jedničku si musíte zahrát
I když už v době vydání působila zastarale kvůli nic moc grafice a mnoha technickým chybám, jedná se dodnes o titul s duší. Nabízí střídání denní doby, které je klíčové k řešení zapeklitého případu rituální vraždy Anny Graham. Některé úkoly je možné řešit jen v určitou dobu. Protagonista se musí stravovat, mýt, holit a prát si obleky. Nechybí hafo miniher včetně rybaření, házení šipek nebo závodů v autě na čas. Dojde i na souboje s temnými stíny a hra postupně odhaluje tajemství červeného stromu a jeho semen.
Pokud vás první díl minul, rozhodně neváhejte a před dvojkou si ho zahrajte. Stejně jako jsem to udělal já a doplnil si potřebné herní vzdělání. I když to znamenalo dlouhé zpoždění této recenze. Na jedničku totiž Deadly Premonition 2: A Blessing in Disguise (dále jen DP2:ABiD) mnohokrát odkazuje a hráč si hru bez její znalosti zdaleka tolik neužije. Že je i druhý díl, za kterým opět stojí geniální vývojář Hidetaka Suehiro alias Swery, opět velmi divnou záležitostí, nikoho určitě nepřekvapí.
Pokračování i předkračování zároveň
Lehce zarážející však je, že DP2:ABiD je zároveň pokračováním i předkračováním alias prequelem původní hry Jedna dějová linka se odehrává v roce 2019 a sleduje zapálenou speciální agentku FBI Alaiyah Davis. Ta ve spolupráci s prostořekým kolegou Simonem Jonesem vyslýchá v bostonském apartmánu na rakovinu umírajícího Francise Zacha Morgana. Někdejší hvězda FBI je zchřadlá a vzhledem ke svému stavu hulí jednoho jointa marihuany za druhým. Tráva Aaliyah nevoní.
Dá to nejednou najevo. V těchto segmentech „současnosti“ jde o vyšetřování v malém prostoru s omezeným pohybem a sáhodlouhé rozhovory, které neberou konce. Mnohdy trvají patnáct minut i déle. Jsou však zajímavé a věcné. Druhá dějová linka se odehrává v minulosti roku 2005 v louisianském městečku Le Carré, které připomíná zmenšenou verzi New Orleans. Hráč se chopí role Francise Yorka Morgana, který vyšetřuje vraždu Lise Clarkson, jejíž tělo bylo děsivě zohaveno.
Vítejte v Le Carré - domově nespočtu podivínů
V roce 2005 je hra žánrově stejná jako její předchůdce. Jde o survival horor snímaný pohledem z třetí osoby s prvky klasické adventury. York se v městečku, které ovládá klan Clarksonových, ubytovává ve zdejším hotelu, který vede podivín David Jawara. Zastává roli domovníka, poslíčka i šéfkuchaře, přičemž se neustále snaží tvářit, že jsou všichni jiným mužem. Agent FBI se brzy dočkává malé nečekané pomocnice – adoptivní dcerky místního šerifa Patricie Woods.
Sám šerif Melvin Woods vypadá, jako že mu uletěly včely. Je ztřeštěný, bláznivý a k důstojnému chování má daleko. Právě on vám dá do rukou Mr. Aligátora, což je gumové kulky pálící omračující zbraň. Kromě ní se ve hře nechopíte žádné jiné. Je to tak, na samopaly a brokovnice z jedničky můžete zapomenout. Po všech těch veverkách, pouličních psech, zabijáckých včelách a aligátorech budete pálit z této ochromující zbraně. Neplatí to pouze, když se dostanete do Jinosvěta. V něj se mění Le Carré od půlnoci do 6 hodin ráno.
Ruka se vám změní ve větvovitou zbraň
Dostanete se do něj i na vybraných místech, kam vás přivede příběh. V Jinosvětě se Mr. Aligátor mění v prapodivnou větvovitou zbraň, která nahradí vaši, ehm, ruku. Něco ve stylu Videodromu. Tentokrát na vás čeká více stínů než minule. Po krku vám půjdou obřími nůžkami ozbrojení klauni, rakve na zádech nosící obři, kteří po vás budou vrhat chodící zámky i sado maso čarodějky se zavázanýma očima. Ty lezou po zdech a ze země dokážou vyčarovat chapadla. Dostaveníčka s bossy jsou snadná a úsměvná. Boj je naneštěstí stále neohrabaný.
Oproti prvnímu dílu je však míření snadnější a přesnější, i když má pořád své mouchy. Je proto škoda, že umělá inteligence nepřátel prakticky neexistuje. Bloudí kolem, a když vás zmerčí, začnou pochodovat k vám a útočit. To je veškeré úsilí, které vyvinou. Zpátky však k postavám. Jsou skvěle napsané a půjde vám z nich hlava kolem. Majitel vúdú obchodu The Mirror sype jednu divnou hlášku za druhou, poblázněná hráčka bowlingu paní Carpenter zase odmítá opustit oblíbenou dráhu.
Nekonečné rozhovory (nejen) o filmech
Hrobař Lewis patří k největším podivínům. Vysílá totiž z hřbitova signály kamsi do vesmíru. Výraznou a zajímavou postavou je i záhadná transgender žena Lena Dauman. Jak je po dvou dílech Deadly Premonition vidět, Swery má trans osoby v oblibě. Postavy jsou opřeny o kvalitní rozhovory a dabing. Zejména Jeff Kramer jako Zach i York válí na celé čáře. Ve hře se tlachá o všem možném – o případu, městu Le Carré, místních obyvatelích, počasí, jídle a samozřejmě i o Yorkově milované kávě.
Nebyla by to ale Deadly Premonition, kdyby se nekecalo také o filmech. Povídání o filmech nechybí ani tentokrát. Ve skutečnosti je ho mnohem, mnohem více než v prvním díle. Filmové fanoušky bude hraní DP2:ABiD bavit o poznání více. Stejně jako mě. Kromě vraždy jsou tématem příběhu nadpřirozeno, otevřená mysl a mezilidské vztahy. Ty jsou ve hře skutečně blízké. Dojde i na incest. Uf. Z příběhu budete mít samozřejmě nejvíc, pokud se budete věnovat i vedlejším úkolům.
Minihrami se nešetřilo
Ty jsou mnohdy repetitivní jako například zmiňovaná likvidace veverek. Jindy jsou nápaditější. Nad Le Carré se navíc vznáší stovky létajících talířů, které nesou vždy nějaký předmět. Mějte proto oči na štopkách. Spousta UFO je dobře skryta. Swery hráče opět zásobuje zábavnými minihrami. Tentokrát je to bowling, skateboarding, střílení z lodě a žabky. Ano, čtete správně, budete házet šutry po vodní hladině. Ve hře nechybí známé střídání denní doby ani systém osobní hygieny.
Když se nebudete mýt a čistit si oblek, budete nakonec zapáchat tak, až kolem vás budou létat mouchy. Místní se pak s vámi nebudou chtít bavit. Myslet musíte i na svůj žaludek. S prázdným břichem nebudete mít na nic sílu. Stejně tak musíte spát. Spánek slouží k posouvání času. Pokud nemáte poblíž postel, nevadí. Stačí vytáhnout cigáro, zapálit si a čas bude rázem ubíhat rychleji. York není vůbec neschopný, ale můžete ho ještě posílit. Pomocí magických vúdú talismanů, přívěsků a náramků se stanete mocnější.
Skateboard jako dopravní prostředek
Vaše zbraň dopálí dále, bude silnější nebo se její střely změní na broky z brokovnice. Budete také běhat rychleji, nebo si vytuníte skateboard. Ano, pomocí vúdú talismanu si zlepšíte prkno na kolečkách. Oproti prvnímu dílu se ve dvojce nejezdí v autech. Namísto nich používáte skateboard. Sice nejste Tony Hawk a tolik triků jako známá série skejťáckých videoher DP2:ABiD rozhodně nenabízí, ale pár se jich naučíte. Skateboard však skutečně slouží především jako dopravní prostředek.
Zpočátku mě to štvalo. Nakonec jsem mu ale přišel na chuť. Skateboard si totiž nosíte všude s sebou a můžete ho vytáhnout kdekoliv. I když se nacházíte v kukuřičném poli nebo v zátoce. Je však divné, když při nasednutí na prkno zmizí váš dětský doprovod a po jeho schování se Patti zase objeví. Naštěstí ani nechybí rychlé cestování pomocí služby ve stylu uber. Město Le Carré je mnohem menší než Greenvale. To je sice nemilé, ale na druhou stranu je kompaktnější. Navíc je hodně zajímavé. Je však obrovská škoda, že otevřený svět je šíleně rozbitý. Technický stav hry je totiž vážně hodně bídný. V interiérech to ještě jde, ale jakmile vyrazíte ven, framerate klesá na neuvěřitelně nízké hodnoty.
Framerate z éry PlayStation 1
Výjimkou není ani 5 snímků za sekundu nebo úplné zamrznutí hry. To je šílenost. Jenže hra je tak dobrá, že si na tento „PlayStation 1“ stav lze zvyknout. Není to ale pro každého a dokážu pochopit, že by si někdo nechtěl zahrát DP2:ABiD právě právě kvůli otřesnému technickému stavu. To však samozřejmě není vše. Hra je také plná bugů. Postavy mizí, stojí v jedoucích autech, občas se vy nebo nepřátelé zaseknete o neviditelný předmět atd. Je to hrůza, ale pro mě to byla snesitelná hrůza.
Na rozdíl oproti nedávnému sci-fi Cyberpunk 2077 jsem nenarazil na žádný bug, který by znemožňoval hru dohrát. Žádné úplné spadnutí hry nebo zásek. A to je to nejdůležitější. Otřesný je nejenom framerate, ale také nahrávací časy. Když vejdete do interiéru, nebo z něj naopak vystoupíte, čeká vás asi 45 sekund dlouhé civění na nahrávací obrazovku se stromem. Pokaždé to navíc vypadá, že hra definitivně zamrzla, ale pak se nahrávání znovu rozjede. Pro hru přitom vyšlo několik patchů.
Rozbitější než pijan po kalbě
Ale ani 8 měsíců od vydání není v ideálním stavu a obávám se, že asi nikdy nebude. Vizuálně hra moc hezká není, ale to patří k jejímu kouzlu. Grafika vypadá jako z éry PlayStation 2. Aby se zamaskovala její ošklivost, tvůrci sáhli po cel-shadingu, který hře dodává komiksový styl. Textury jsou děsivě kostičkované, modely postav zastaralé a jejich animace je příšerně toporná. K tomu si přičtěte špatnou viditelnost, v dálce vyskakující předměty i postavy a je vám jasné, že jde o technický děs. V dock i handheld režimu.
Tím ale byla i jednička a dnes má status kultovního veledíla. Soundtrack je obskurní jako celá hra. Nechybí jazzové melodie, které jsou pro Sweryho hry typické, ani otravné hvízdání, které se vám nakonec zalíbí. U hraní jedničky jsem na soundtrack nadával a po jejím dohrání jsem si ho nemohl přestat pískat. Takže asi tak. DP2:ABiD je výjimečná videohra a její hraní je nezvyklým zážitkem. Jednička je o chlup lepší, ale i dvojka má co nabídnout. Navíc už víte, do čeho jdete.
Ujetost, která není pro každého
Že byste při hraní šlápli vedle, proto nehrozí. Už víte, do čeho jdete. Ano, z technického hlediska je to katastrofa, ale hratelnost a to, co hra nabízí, stojí za přimhouřením obou očí a umírnění jinak oprávněně kritiky. Zde prostě obsah vítězí nad formou. Vývojáři měli viditelně malý rozpočet. Navíc jde o titul, který má duši a díky hlavním i vedlejším úkolům také úctyhodnou životnost. Strávil jsem u něj téměř 30 hodin a mohlo to být i déle. Pro mě jde o jednu z nejlepších her pro Nintendo Switch, ale chápu, kdyby to pro mnohé hráče byla ta nejhorší. DP2:ABiD je prostě úlet.
