18°C
Už jste pracoval na kostýmech pro show Tvoje tvář má známý hlas, ale StarDance je vaše premiéra. Dokázal jste si představit všechna úskalí téhle práce?
„Upřímně? Nedokázal. Až díky StarDance do toho trochu pronikám a seznamuji se s tajemstvím společenského tance. Sám jsem studoval balet, což není naštěstí zase tak vzdálené.“
Je to při téhle práci určitá výhoda?
„Ano, a právě proto z toho mám velkou radost, že jako bývalý tanečník můžu zkušenosti a léta, kdy jsem sám byl v kostýmu, zúročit, aby se tanečník v mých kostýmech cítil skvěle.“
Jak jste se k téhle prestižní zakázce dostal?
„Bylo to velké překvapení. Přizvali mě do výběrového řízení, kde jsem připravil několik návrhů dle zadání. Hlavní požadavek byl představit svou vizi, kterou bych chtěl do letošní StarDance vnést. To všechno jsem zpracoval, poslal, ale nedával jsem si tolik šancí. Říkal jsem si, že tam budou velká jména, jako třeba Osmany Laffita.“
A ono to vyšlo!
„Najednou telefon a v něm se ozvalo: Romane, vybrali jsme si vás do dvanáctého ročníku StarDance! Spadla mi brada. Byl jsem zrovna u maminky na chatě, hned jsem jí to řekl a otevřeli jsme si flašku prosecca. Ona tuhle soutěž miluje a já ji taky pravidelně sledoval.“
StarDance 2023 - Jak se tvoří taneční kostýmy? Videoredakce ženských titulů
V čem jste chtěl být jiný než předchozí návrháři?
„Chtěl jsem, aby divák dostal celý balíček krásy najednou. Aby moje šaty podtrhly příběh choreografie a propojilo se to se světelným designem v sále. Nechtěl jsem, aby pánové byli pokaždé v bílé košili a černých kalhotách, ale víc ladili k tanečnici. Prostě aby to bylo trochu jiné.“
Stalo se vám, že byste pro někoho vymyslel kostým a on vám řekl: tak to vůbec!
„Ano, stalo se mi, že jsem udělal návrh, představil jsem ho, nechci říct komu, a moje vize byla jiná než jeho. Nemám s tím problém. Tanečníci jsou výkladní skříň na parketu. Nemasíruju si ego na nějakém svém modelu, který tam musí být. Naopak oni tam jsou a musí se cítit v kostýmu komfortně. Nemám problém udělat kompromis.“
Momentálně žhavá kandidátka na královnu parketu Eva Adamczyková mi říkala, že třeba kalhoty místo šatů byl váš nápad.
„Ano, chtěli jsme podtrhnout její osobnost. Chci, aby to všem slušelo, aby se v kostýmu cítili dobře, aby to korespondovalo s tou choreografií a ta se odrážel i v tom kostýmu. To byla moje vize.“
Česká televize musí všechno konzultovat s BBC, která vlastní licenci. Týká se to i kostýmů?
„Naštěstí mám víceméně volnou ruku. Jen se musím vejít do stanoveného rozpočtu.“
A ten se nepřekračuje nikdy?
„Uvidíme. Všechno je stále dražší. Nemyslete si, i v látkách je inflace. Dovážíme je z Anglie, Itálie, Dubaje...“
To je nelze nakoupit v Česku?
„Bohužel ne. Česká republika už nemá velkovýrobu materiálů, které jsou na společenský tanec.“
Šaty ve StarDance musí být krásné, ale i funkční. Nejde to v zásadě proti sobě?
„Ne, celé je to hlavně o materiálech, které jsou vyvinuté přímo pro společenský tanec, a speciálních střizích, které umožňují pohyb. Jsou to různé malé detaily, které jsou nezbytně nutné, aby ten kostým fungoval. Naštěstí můžu pracovat s celoelastickými materiály. Je obrovská výhoda, že něco takového existuje. Velkým překvapením pro mě byl katalog, v němž je pro společenský tanec všechno, na co si vzpomenete.“
Jak při návrhu kostýmu postupujete?
„Sejdu se s tanečníky. Ti mi řeknou svou představu choreografie a hudbu, kterou mají vybranou. Na základě toho připravím návrh, sejdeme se znovu, zkonzultujeme to. Řešíme barevnost, střih, prostě všechno. Třeba mi řeknou – máme tam takovou zvedačku, na levou nohu potřebuji rozparek, tady aby bylo méně kamínků, protože tam máme otočku... Všechno si poznamenám, udělám k tomu barevný koncept a znovu to schvalují tanečníci.“
Návrhář kostýmů Stardance exkluzivně: Příběh 3 nejzajímavějších šatů Videoredakce ženských webů
To zní docela složitě!
„To je jen první krok. S konkrétním návrhem pak jdu za kreativním týmem. Koncepty šatů všech párů si vyrovnáme vedle sebe a snažíme se vyvarovat opakování barevnosti v jednotlivých modelech. Chceme, aby byl každý trochu jiný. Když je to schválené, vyberou se materiály. Ty se kontrolují přes kameru, aby tam nebyl nějaký problém. A když už jsou vybrané a vše je schválené, přichází na řadu zhotovitel.“
Takže vy sám modely nemusíte vyrábět?
„Ne, já představím model, materiály, zkonzultuji střih a začíná proces výroby. Letos ji má na starost pan Heller a firma Nosné z Brna. Spolupracuji s nimi prvně, i když je samozřejmě znám a velmi mě to těší. A pomyslnou třešničkou na dortu je pak dozdobení kameny od Preciosy, které vdechnout šatům život a noblesu.“
Co vás z celého procesu nejvíc baví?
„Když už jsou nakoupené materiály a už vím, že všechno běží, jak má.“
Dnes večer se rozběhne semifinálový večer. Ale není to tak, že by byly kostýmy ušité už i na finále?
„Šije se z týdne na týden. Mám nachystaný návrh, materiály i střihy. Švadleny jsou v pozoru a jakmile skončí přenos, už v neděli jdou do práce a začínají střihat. V pondělí a úterý máme kostýmní zkoušku, středa a čtvrtek se to došívá, pak se to zdobí a v pátek je to na generálce.“
Nedá se to nějak předpřipravit?
„Nemůžeme si dovolit vyrobit kostým dopředu a pak ho nechat viset na ramínku. V České televizi máme ale super tým. Jsou to čtyři garderobiérky a asistent. Když je víc práce, najímají se i externisté. Ale co se výroby kostýmů týká, je zapotřebí nespočet krejčových a zdobičů. To je velký tým lidí.“
Předpokládám, že návrhy už ale máte připravené předem?
„Samozřejmě, připravil jsem návrhy pro všechny účinkující až do konce. Udělal jsem si týden kreslící maraton. Jak postupně od druhého kola vypadávají, vždycky si z té kolekce vyndám návrhy odpadlíků. První dvě kola jsme měli relativně pohodu – během měsíce a půl jsme si modely ušili a odzkoušeli. Až teď nastoupil pořádný stres a mám z toho popravdě nervy.“
Máte připravený plán B, kdyby se před přenosem něco pokazilo?
„To mi vůbec neříkejte! Samozřejmě jsou tam krejčové v pohotovosti, protože je to přímý přenos. Je to pro mě něco nového, trnu, jestli soutěžící nešlápnou do volánu, nepraskne jim vzadu zip, nevypadne ozdoba z vlasů... Je to jako premiéra v divadle.“
Co se bude s šaty dít, když StarDance skončí?
„Vím jen, že putují do skladů České televize, a co se děje dál, netuším. Tam pravděpodobně spí a čekají na svůj další život. Chtěl bych vytáhnout nějaké šaty, které jsou zcela výjimečné z předchozích řad a upravit je, aby je někdo vynesl. Dát jim druhou šanci.“
Co děláte mimo StarDance?
„Připravuji pro Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě balet Labutí jezero, pro Východočeské divadlo v Pardubicích činohru Královna Margot a pro pražskou Broadway velký historický muzikál Troja. A taky mám nakoupená plátna, olejové barvy a hlavu plnou nápadů. Zatím nejsem schopný si sednout a začít kreslit obrazy. Rád bych jednou hodil na plátno, co mám v hlavě. Uvidíme, co z toho vznikne.“
Jak vznikal rozhovor?
S Romanem jsem se sešla v kavárně na pražských Vinohradech, kde je spousta specializovaných obchodů s látkami. A pak jsme zamířili na Petřiny, kde se v jednom z ateliérů šaty připravují. Při ukazování kostýmů byl ale velice opatrný. Do poslední chvíle se jejich podoba totiž tají a mnohdy si ji neumí představit ani soutěžící, kteří na zkoušce vidí jen část nahrubo střižených šatů.
Darija Pavlovičová a Dominik Vodička: Tanec o závislostech! Kateřina Štichová
