Herec, scenárista a cimrmanolog zavzpomínal na strastiplnou cestu k prvnímu milionu. Před sametovou revolucí to měli hendikepovaní lidé obzvlášť těžké, protože bezbariérový přístup skoro neexistoval a moc ohledu na ně tehdejší režim nebral. A když se Svěrák v devadesátkách rozhodl, že lidem s poškozením míchy pomůže, nebylo to tak, že by mu na konto hned lítaly miliony.

„Uspořádali jsme Dobročinnou akademii v tělocvičně Sokola a já jsem oslovil řadu svých přátel, aby tam něco řekli, aby to bylo jako akademie ve škole. Takže tam byla bradla, na nich se cvičilo a my tam vybírali peníze,“ vylíčil prezident Centra Paraple s úsměvem na rtech.

Libušce Šafránkové jsem řekl, zda by recitovala básničku. Josef Abrhám zase zahrál na piano a Šíp s Uhlířem vybírali do klobouku. Bylo to takhle skromný a vydělali jsme jeden milion,“ zavzpomínal na první večer.

Začátkem roku 1994 pak oslovil veřejnost prostřednictvím ČT a požádal o podporu pro Centrum Paraple. Pořad se nakonec vysílal až v roce 2014, rok poté už byl jeden díl charitativní v rámci taneční show StarDance.

Svěrák přiznal, že na začátku měl strach, aby tanec s vozíčkáři vypadal pro diváky hezky a aby to přijali. Sám pak nemohl uvěřit, kolik se díky StarDance každoročně dalo vybrat peněz.

Letos byl prý připraven dojmout se, jak málo se vybralo. „Na mou duši jsem počítal s tím, že tolik peněz se nevybere. Žijeme v době, kdy mají lidé opravdu hluboko do kapsy, i přesto nadále myslí na druhé a mají chuť pomáhat. To je úctyhodné. Byl bych nadšený z menšího výtěžku, ale více než dvacet milionů mě šokovalo,“ dodal Svěrák s tím, že ho to rozplakalo. Benefiční díl StarDance byl nejúspěšnější v historii a vybralo se 25 174 220 korun.

Vozíčkáři nesnášejí litování

Centrum pro vozíčkáře založil Zdeněk Svěrák s tehdejší první dámou Olgou Havlovou (†62). Mezi vozíčkářskou komunitu se dostal prostřednictvím kolegy Jana Kašpara (†60). Člen Divadla Járy Cimrmana byl totiž po pádu ze stromu upoután na invalidní vozík.

„Pro nás to byla rána. S Ladislavem Smoljakem jsme si mysleli, že Honza u nás končí. Ale to bylo jen na deset minut, pak jsme si uvědomili, že tam máme tzv. sedací role,“ vzpomíná Svěrák na prvotní šok a následující reakce či třeba na vznik role zvědavého invalidy Sváti Karáska.

Původně nechtěli Kašparův handicap před diváky odtajňovat. Sám Kašpar si ale nakonec prosadil, aby na děkovačky přijížděl s vozíkem. Potlesk publika byl následně dvakrát hlasitější. „Tak jsme se naučili k vozíčkářům chovat všichni,“ dodal Svěrák pro Českou televizi. „Vozíčkáři nesnášejí litování,“ doplnil.

Video
Video se připravuje ...

Zdeněk Svěrák v narozeninových 7 pádech Honzy Dědka: Všem Hujerům se omlouvám! FTV Prima

Fotogalerie
108 fotografií