Zatímco Ladislav Štaidl (†75) pobýval na jaře 1994 v USA, zpěvačka uvěřila tehdy 25letému Romanu Třískovi, že Láďa usiluje o její život.
Ivetě přestal fungovat telefon a přišel Tříska, který se vydával za odborníka v telekomunikacích. „Začal říkat, že tam mám nastrkaný štěnice,“ popisovala Iveta redaktorce Blesku. „Byla to pitomá hra. Žádné štěnice tam samozřejmě nebyly. Tříska mě chtěl unést a z Ládi potom mámit prachy. Já mu ale, protože to mezi mnou a Láďou tehdy nebylo hezký, uvěřila, že mě chce Štaidl zabít,“ pokračovala ve své niterné zpovědi.
Iveta dokonce uvěřila Třískově tvrzení, že ji nepřátelé zaměřují laserem. Po pokoji prý skutečně běhalo malé červené světýlko. Balil ji tedy do alobalu, aby nemohla být zaměřena. „Tímhle mě úplně dostal a řekl mi, že moje jediná šance, jak se zachránit, je, abychom vypadli někam ven z Prahy. A pořád mi dával nějaké prášky, rohypnoly, neuroly, a tvrdil, že se musím vyspat,“ vzpomínala Bartošová. Kvůli práškům byla úplně mimo...
Pistole u hlavy
Tříska ji podle jejích slov odvezl z Prahy na chalupu u Českých Budějovic. „Když jsem se chvilkami vzpamatovala z těch opiátů, co mi dával, a řekla mu, že se mi to nelíbí a že chci zpátky domů, vytáhl ze svého kufírku pistoli! A pak s ní na mě mířil a říkal, že jestli se budu vzpouzet, zastřelí mě. A pak mi dal zase další čaj. Fakt si z těch čtrnácti dnů pamatuju dva, možná tři dny,“ komentovala Iveta. Tříska se jí prý neustále dotýkal. „Jednou mě přivázal dozadu k topení. A přitom si užíval. Přivázal mě k topení a pak mě znásilnil! Kolikrát jsem se probrala, když ten úkon dělal, a říkala jsem si v duchu – proboha! Ale nemohla jsem dělat vůbec nic,“ popisovala se vzlykáním Bartošová.
Soud ho zprostil viny
U soudu byl Roman Tříska všech obvinění zproštěn i přesto, že se přihlásil jeho spoluvězeň a předložil písemné doklady o plánovaném únosu známé osobnosti. Tou se zcela jistě měla stát Iveta... Třískova obhajoba byla lapidární: „Všechno, co jsme během těch čtrnácti dní podnikali, bylo dobrovolné z obou stran!“ Tvrdil, že ji nevěznil, ani neládoval »oblbováky«. „Naopak se mi nelíbilo, že brala diazepam,“ popsal. K Ivetě prý zahořel upřímnými city a ona odešla dobrovolně, protože se Štaidlem prožívali krizi.
Chůva Golda: Iveta nelhala
Blesk má i svědectví chůvy Goldy Dvořákové (69), která pracovala ve firmě Ladislava Štaidla v Apolinářské ulici. „Byli oba, tedy Iveta s Třískou, za mnou v kanceláři a potom odešli ven z domu. Za chvíli se řítili zpátky zase kolem mne. Iveta byla strašně vystrašená a já jasně tehdy viděla, že Tříska má pistoli. Iveta nelhala!“ řekla Blesku důrazně Golda s tím, že všechno tehdy vypověděla i u soudu.
