18°C
Zaregistroval jsem, že jste si založil facebook, do toho chystáte na 6. února koncert v pražské Lucerně. Lze to tedy brát jako váš comeback?
„Ano, každá věc má svůj čas a každé rozhodnutí pod nebem svou chvíli. Teď je ta chvíle, abych se postavil v Lucerně sám na pódium.“
Někdo vás motivoval, nebo jste se rozhodl sám?
„Odehrávalo se to tak, že jsem měl dost velké potíže, asi dva dny jsem špatně dýchal... Tak mě odvezli k panu primáři Krejčímu do vojenské nemocnice, kde jsem prošel vyšetřením a on mně tak decentně řekl: Jste tlustej a musíte s tím něco dělat! Tak jsem ho vyslyšel, přestal jsem jíst zákusky, hlavně koláče, přestal jsem pít kafe, nastavil jsem si nový životní režim. A během něj jsem najednou slyšel slovo Lucerna. Bylo to jasné a zřetelné... Tak jsem zvedl telefon a zavolal jsem panu Křížovi, který ke mně jezdil a spolupracovali jsme spolu a začali jsme o tom velmi vážně uvažovat.“
Vy jste s ním pracoval na nějakých písních?
„Ano, on ke mně vozil Hanku Zagorovou, pro kterou jsem ještě před jejím odchodem napsal nové písničky a ona je u mě natáčela. V posledních měsících života už ji ale musel pan Kříž ve studiu podpírat. Strávili jsme spolu dobrý čas – i ten duchovní. Vyprávěli jsme si tam a já jsem jí přehrával nové písničky. Jednu potom otextoval Honza Krůta, jednu Vašek Kopta a jednu si otextovala ještě Hanka.“
Pojďme zpátky k té Lucerně. Měl jste v ní někdy samostatný koncert?
„Ne, teď to bude poprvé. Ale bál jsem se ze začátku, když jsme stanovili termín. Protože v ten samý den, toho 6. února, bude vzpomínkový koncert právě na Hanku Zagorovou v O2 areně, kde budou umělci zpívat moje písničky. Takže nemám skoro žádnou šanci dostat do Lucerny zpěváky, pro které jsem napsal hity a ještě žijí. I když ještě uvidíme...“
Celý koncert tedy stojí na vás? A doprovodí vás nějaká kapela?
„Já budu hrát sám, zpívat sám, budu mít jen klavír. Nikdo tam nebude, jenom můj syn se mnou na závěr zazpívá jeden duet. Mám připravených pár takových všelijakých malých překvapení, ale to vám nemůžu prozradit. Celkem zazpívám dvacet písní... Prostě, jak jsem napsal pro Karla Gotta: To musím zvládnou sám! Díky Bohu, musíte to tam napsat s velký B, se cítím fakt výborně.“
Skutečně nebudete mít žádné hosty? Byla by to škoda...
„Dva největší kalibři mé kariéry už nežijí: Karel Gott a Hanka Zagorová. Nevím, jestli bude mít čas Marie Rottrová nebo Jitka Zelenková. Pozval jsem Jiřinku Bohdalovou, protože jsme spolu projeli půl světa, a možná mne přijde povzbudit i Michal Horáček.“
Vypadá to, že půjde o hodně velký koncert. Když se vše podaří, vyjel byste se svými největšími hity na turné?
„Já to nějak cítím, že to prostě nemůže skončit, protože to je taková nálož... Musím si teď ty písničky přehrávat, musím se na to připravovat. To je dvacet věcí, které musím zazpívat... Ale jestli bych jel na turné? To spíš budeme vázat na knížku o mém životě Už mi lásko není dvacet let, která vyjde souběžně asi během měsíce, takže uvidíme, jestli nebudeme dělat nějaký koncert nebo autogramiádu nebo něco podobného. Záleží, kdo se toho ujme a jak velký zájem bude od pořadatelů.“
Pane Zmožku, vím, že jste si v 90. letech prošel krachem podnikání, pak jste se upnul na víru, poté bojoval se zdravotními problémy. Kde se vzala ta síla a chuť se znovu vrátit k práci, kterou tolik milujete?
„V posledním roce jsem natočil asi devět věcí, například křesťanské songy, takové oslavné písně Ježíše. Já to prolínám, protože mě to těší. V nejtěžších chvílích života mě to postavilo na nohy a já to nemůžu zapřít. Kdykoliv ke mně Hanka Zagorová přijela, tak jsem jí vyprávěl o svém duchovním životě. Bylo to nádherné, ráda to poslouchala. To je na dlouhé povídání, to je i v knížce, kterou jsme napsali...“
Mluvíte o období, kdy jste padnul na dno?
„Ano. Tehdy mě opustil poslední kamarád, který říkal: Já už ti nemůžu pomáhat! Dovedete si to představit v nejtěžší chvíli života, kdy o všechno přijdete a ještě z nitra duše slyšíte: A teď si to tady prostě napálíš do tý zdi a budeš mít pokoj?! Slyšel jsem, jak si Satan troufl mi tohle nabídnout.. Ale já nechtěl spáchat sebevraždu. Nikdy jsem o tom neuvažoval, nikdy ani na vteřinu! V tu chvíli jsem nevzal pistoli, nestřelil jsem se do hlavy, ale zařval jsem: Bože, já už nechci žít tento život a On mě vyslyšel a začal jsem žít novej život. To je jediná cesta, jinak to nejde, jinak se člověk musí zbláznit nebo někam skočí ze skály...“
Jsem rád, že jste nepříjemnou životní situaci zvládl a teď si můžete nadělit velký dárek v podobě koncertu v pražské Lucerně. Mimochodem, dojde v ní i na váš hit Nejhezčí dárek?
„Samozřejmě. A celý ho zazpívám sám a doufám, že všech těch dvaapadesát umělců, kteří ho tehdy natočili, nahradí vyprodaná Lucerna. Tyhle lidi už bych nikdy nedal dohromady a řada z nich už je na pravdě Boží. Dovedete si představit, že několik tisíc lidí bude v Lucerně zpívat Nejhezčí dárek se mnou? Bude to zážitek.“
A stejně tak si s vámi lidé rádi zazpívají i váš osobně největší hit, Už mi lásko není 20 let.
„Na to se také moc těším. Já jsem tam udělal takovou finální variantu pro seniory, budu to tam zpívat trošku jinak, než to bylo ve skutečnosti. Teď jsem vám zrovna prozradil jedno z překvapení, ke kterému v té Lucerně dojde. Přijdete se podívat?Určitě přijďte. Budu se těšit, stejně tak na další fanoušky a fanynky z Česka a Slovenska. Všichni mi píší, že do Lucerny dorazí, takže by mohlo být vyprodáno...“ (směje se)
Rok od smrti Zagorové: Jak na ni vzpomíná Jitka Zelenková? Petr Macek
